Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ten, kdo hledá, se nebojí pevného přesvědčení, ale možného omylu s takovým přesvědčením spojeného.
V právním povědomí se někdy užívá myšlenka - pochybnost svědčí ve prospěch obžalovaného.
Už mnohokrát se totiž v historii stalo, že byli odsouzeni, potrestáni nebo dokonce popraveni či lynčováni zcela nevinní lidé. Jen na základě pevného přesvědčení skutečných či samozvaných soudců.
Hledání a pochybnosti nejsou snahou vyhnout se odpovědnosti, ale skutečnou snahou rozhodnout se správně.

Myslím, že tem kdo se dopracoval k pevnému přesvědčení, už nepochybuje, ale měl by se ujišťovat, že jeho přesvědčení stojí na pevných základech. Ujišťovat se je konstruktivní, pochybovat destruktivní.
Pokud jsem psal o škodlivých pochybnostech, tak jsem měl na mysli ty, které se stále opakují, bez snahy je nějak řešit.

Kromě toho je rozdíl mezi ujišťováním se, že jednám podle Boží vůle, a pochybnostmi, "jestli ten Bůh vůbec existuje".

ateista to má třeba jednodušší, netvrdím, že každý, ten se ptá, jednám dobře?
kdybys dospěl k tomu, že Bůh neexistuje, jednal bys špatně?

Myslím, že ne, alespoň ne v zásadních věcech.
Pokud to má ateista jednodušší, tak to s tou berličkou až tak moc nesedí.

nesuď všechny lidi podle sebe, každý je originál...

Pokud berličku nepotřebuješ, máš to určitě jednodušší...

Ano. každý by si měl nejprve nezpochybnitelně zjistit, jestli Bůh existuje, protože až potom má smysl přemýšlet, jestli jednám dle boží vůle. pokud neexistuje, neexistuje ani žádná jeho vle.

pochybnost je základem vědění...
a ve správném přesvědčení se ujišťují jen fanatici...

Když se ujišťuji, že "zprava dobrý", tak jsem fanatik?

to jsi hodně odbočil z víry na silnici, nějaký krycí manévr?

K jakému vědění vedou neustále pochybnosti o tomtéž?
Takový člověk se nehne z místa.

Pochybnosti jsou hnací motor poznání - poznat pravdu

Myslím si, že lidská zvědavost (zvidavost) je pohonem snahy o poznání. O poznání pricipu procesů, nebo o nalezení pravdy.

Naše znalosti přírodních věd jsou založeny zvědavosti dávných inteligentních, činorodých lidí. Mám na mysli velikány, jakým byl třeba Galileo Galilei, Kolumbus, Humboldt, C. F. Gauß, Darwin ... a tisíce dalších

přesně tak i věřící má pochybovat o své víře jen tak je možné zkoumat co je a není pravda nebo co by mohlo být nebo nemohlo být pravda. vzhledem k omezeným informacím co máme.

Nemám sebemenší pochybnost o tom, že součet úhlů trojúhelníku je 180°, nebo že 2⁸ = 256.
Nemám sebemenší pochybnost o tom, že planety krouží po eliptických drahách kolem centrálního těžiště systému.
Nemám sebemenší pochybnost o tom, že molekula vody se sestává z atomu kyslíku a dvou atomů vodíku ...

Zkrátka máme také nezpochybnitelná fakta.

Pochybnosti jsou tam, kde schází znalosti.

Ujišťvání se je pochybování. Pokud si je někdo něčím jistý, nepotřebuje se ujišťovat

Dokud nevím, netvrdím.

zrovna ty

Ano.