Myšlenka prvotního hříchu může být pro někoho docela výhodná. Pokud
se cítím nějak provinile, jako skutečný či potencionální hříšník,
měl bych to nějak napravit, usilovat o odpuštění svých hříchů, podrobit
se nějakému řádu, jeho pravidlům, žít v pokoře a být poslušný svých
duševních pastýřů, kteří mě jako ovečku vedou bezpochyby tím jediným
správným směrem... také se jim popřípadě za to patřičným způsobem
odvděčit.
Být středověkým feudálem či představitelem duchovenstva, měl bych ke
katolické církvi velmi kladný ba až vřelý vztah.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení