,
Ondi
Když bych někomu nevědomky ublížil, tak bych se omluvil a pokusil o nějakou kompenzaci. A vědomky bych nikomu neublížil.
Takže jde o to, ratko, kdo má jak vysoko nastavenou tu "laťku" ublížení. Když někomu řeknu, že mu páchne z úst a měl by si vyčistit chrup ... je to ublížení?
To jsem také nikdy a nikde netvrdil. 
Jestli máš na mysli skromnost, tak věz, že jsem velmi skromný a ohleduplný jedinec. A je to pravda, i když vím, že to někomu může smrdět jako sebechvála.
Tady na DF píší lidé své názory a diskutují o věcech a událostech a nemají diskutovat o spoludiskutujících. Nikdy bych nenařkl někoho ze sebestřednosti (z egoismu) a že si myslí, že se svět točí kolem něho.
To je smysl tohoto DF, si myslím.
rozumím. prostě to co funguje u tebe, nemusí fungovat jinde. Chtěla jsem jen naznačit, možná neomaleně, že tvé měřítko nemusí být univerzální.
Mé měřítko je pochopitelně mé subjektivní.
Měřítka jiných lidí nekritizuji, dokud v nich nevidím nebezpečí pro
jiné lidi, pro společnost, zvířata, přírodu ... a pro Zemi.
Když nevědomě ublížím a nevím že jsem ublížil netrapim se tím.Kdyz řeknu že někomu smrdí z úst je to spíš soucit aby o tom věděl a něco s tím dělal.
U starých lidí je zase otázkou taktu jak jim říct že třeba smrdí nebo že něco smrdí u nich. Nenápadně to vyčistit, otřít hrnky. Mylsím že o tom není svědomí... to je možná (nejen) i o tom, jak přistupovat ke starému člověk pozorně a s respektem. navštívit ho, zajímat se a povzbudit ho na jeho cestě.
V určitý moment je i otázka svědomí, JAK se postarat o své rodiče či příbuzné aby to bylo v souladu s možnostmi
Pokud cítíme že člověk něco se sebou chce dělat řekneme mu o daném problému a ukážeme mu cestu, ostatní je už ale na něm.Kdyz budeš sytit bezdomovce aby neumřel nikdy nebude umět si vážit jídla.Ukaz mu jak chléb si upéct obilí vypěstovat na chléb a teprve bude on sám vážit si tvých darů.
To jsou krásné teorie. Pak ale dostaneš na starosti (příklad) dementní mámu nebo tatínka, nebo třeba někoho nahluchlého s bolavými zády. Je třeba mimořádného taktu a trpělivosti, takovým lidem správně pomoci.
Pokud chtějí pomoci a vnímáš to od nich tak je to vzájemné jinak pryč z toho koloběhu
Pokud má člověk určité vazby a oodpovědnosti, tak před nimi neuteče. Třeba vůči dětem nebo příbuzenstvu.
Celkově nakonec nepomůžou hesla a moudrosti jiných, člověk žije svůj život jak umí nejlépe. a i nezdary jsou nakonec dobré. Pamatuji si hlášku jednoho doktora. Bolí vás koleno? Těšte se :-) Znamená to že jste živí.
Dobré moudro, řekl bych ti vše bolesti utváří naše nemocná mysl.V
práci jsem skobrtl a cítil bolest kolena a když jsem nemyslel na
bolest,bolest zmizela.Mel jsem zprvu obavy aby se mi nevrátili komplikace z
mládí kdy jsem si poničil chrupavku ve 14 když jsem jel na motorce. 
1