Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Tak,tak.
Každý je strůjcem svého klidu a každý si k tomu najde svoji "cestu".

Já zavřu oči a představím si noční oblohu s tím nekonečným množstvím hvězd.
Za chvilku absolutně "vypnu" - nevnímám okolí.
Neskutečná pohoda.

Pěkné, opravdu. Když jsem chodila ještě kdysi po vysokých horách, byl to pro mě způsob jak se na 100% zkoncentrovat. V ten moment byly myšlenky zcela svázané do jediného bodu a to do přítomného okamihu.

Osobně se koncentruji za volantem, nebo za řídítky na 100%, když to vyžaduje situace, jinak mohu jet tak na 50%.
Na lození po žebříku, po stromech, po střeše a pod. mi stačí tak kolem 25%.

Na 100% se však koncentrovat musím, když vyvíjím programy procesorů, elektronické přístroje, když počítám jejich parametry, když obsluhuji nebezpečné přístroje, když dělám něco s třaskavinami, ...nebo když si vyndávám zadřenou třísku z prstu.

Ty jsi vývojář IT?

Mno, byla to spíš jen reakce na téma 100% koncentrace.
Elekronika, HW, SW, analog, digital, motory, transformátory ... teď vynikám v důchodcovství, na 25%.

Syn je vývojář, tedy IT inženýr a zároveň je fyzik.

Zajisté sympaťák. Fyzici mají zpravidla zdravý přístup k životu a k prostředí.

No za volantem - to už bejvávalo - najednou jsem zjistil,že jedu jak blázen - a připoutal jsem se rychle.

Na úseku St. Hrozenkov - Brno se už musím krotit - ale stejně se přistihnu u toho,že jenom předjíždím a nedává pozor na tachometr.

Ano, některý dozraje dřív, jiný pozděj a ti kteří nedozrají, nežijí dlouho ve zdraví.
Kdysi jsem jednoho vezl a ten povídá, že má radši poholdnou rychlost, auto je tišší, pneu nekvičí v zatáčkách a když má někdo naspěch, tak mu uvolní cestu. Rovněž je lepší dodržovat dvou sekundový odstup, i za cenu, že se ti tam nějaký uspěchanec v máčkne. No a co, stačí si vzít tužku a papír a spočítat kolik času se získá jízdou na limitu. Není to moc, spíš je to zanedbatelné.
Možná že jeden takový milník v mém přístupu k tomuto tématu byl chlapec našich sousedů, který zahynul jako spolujezdec, když chtěl řidič předjet traktor, který odbočoval vlevo na polní cestu. Blinkr traktoru se "schovával" kdesi za nějakým připojeným mechanizmem. Naše přítelkyně jeho máma, prodělávala tehdy trauma zvládnutelné jen psychofarmaky a depresivní je dodnes a je to přes dvacet let..

Mim "milníkem" byli - zvýšené pokuty a ježdění po Praze - ale teď když jsem na Slovensku jsou to hlavně ty výšky pokut.

Pro mě to byly dvě menší havárky s mladším bratránkem na motorce, řídil on a rád jezdil rychle.
Při jeho třetí nehodě jsem s ním naštěstí nebyl. Zabil se na poměrně rovném, ale mokrém úseku silnice.

Smutné, je to ta nejvyšší daň z radosti..

jo,to poutání - když sem si koupil před rokem auto ,tak mělo vypnuté to otravné pípání když není člověk připoután

dcera mi to tam pokoutně zaktivovala a ....nakonec jsem rád ,,v poslední době se v okolí událi dvě fatální nehody u kterých se následně policisté shodli že by dotyční přežili pokud by ....... byli připoutaní