Buh je laska, merit se neda.
Láska je výraz popisující emoční vztah osoby k jiné osobě, k předmětu, ke zvířeti, tedy i k bohovi.
Kdyby se slovo bůh rovnalo slovu láska, tak by se dalo říct, že někdo pociťuje boha k rusákům.
Láska není vyjádření emočního vztahu k druhému. tomu se říká zamilovanost a s láskou to nemá nic společné
...Láska není vyjádření ... Správně, začínáš chápat.
Láska je emoce, tedy speciální vztah osoby k objektu oné lásky. A tento
vztah se může utvořit k čemukoliv, třeba k vesnici, k jízdnímu kolu, k
pejskovi, k fiktivní pohádkové bytosti, jakou může být i tvůj pámbíček
....
Opačným vektorem emoce "láska" je vektor emoce "nenávist".
Ale když milovati máme Boha svého celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní své tak jako sebe tak objekty jsou až ti bližní.
Objekt může být kámen ale ne bližní. Bližní je osoba respektive subjekt.
Aha ale :
Objektivní = věcný, nestranný, neutrální, neosobní, realita existující
venku
Subjektivní = osobní, nevěcný, předpojatý, jednostranný, realita
popisovaná z vnitřního pohledu
Tak že když Boha svého tak to je subjektivní vnitřní pohled a Ti bližní jsou Ti v realitě venku
Proč by bližní nemohl být objekt? Subjekt je ten/to, co něco činí objektu. A je úplně fuk kdo/co je oním činitelem, stejně jako je jedno, komu/čemu to činí. Subjekt i objekt můžou klidně být člověk nebo šutrák, záleží jen na situaci.
To, co tu prezentuješ, je součást náboženské ideologie.
Jak v době atentátu na WTC, na kameru a mikrofon prohlásil jeden boží bojovník, ve smyslu "miluji Aláha a proroka víc, než své rodiče a své děti". Tomu říkám verbální láska k pohádkovým bytostem.
To co píšeš není láska ale zamilování. Nevěděl jsem že někteří lidé si pletou lásku se sexem nebo se zamilováním nebo s kde čím.
Láska není v žádném případě emoce. A s emocí nemá nic společné. Je to tvrdě racionální rozhodnutí, co budu dělat.
„Láska není v žádném případě emoce. A s emocí nemá nic společné. Je to tvrdě racionální rozhodnutí, co budu dělat. “
V tom případě neznám laskavějšího člověka, než je Václav Klaus…
Je to tvrdě racionální rozhodnutí
To jako, že tvrdě rozhodneš, že tě děti , bůh, Ježíš musí milovat?
Každý hmotný předmět se dá měřit, tedy fyzikálně definovat.
Fyzikálně nelze definovat akorát iluze, nebo emoce
Bůh, bohyně, bohové.a bůžata jsou tedy jen iluzemi. Pochopitelně platí i
pro zbylé osazenstvo iluzorního nebe.
emocni vztah...a z ceho se sklada emocni vztah? Z niceho? co se deje v tele, tedy ve hmote, citime li lasku k nekomu, necemu ?jaky vysledek ma na hmotu, tedy na objekt nase laska?
Hmotný je i hmyz, bakterie, plísně, rostliny a kamení .... ty lásku sotva pociťují.
Láska, ale také vztek, nenávist a pod. jsou emoce, tedy stavem mentality ve vztahu k okolí v našem "velínu", tedy v mozku. Můžeme milovat i vánek, vlahý večer, nebo smažený sýr, či své boty. Popřípadě i románové a pohádkové postavy. Pochopitelně j vodníky, anděle, či bohy. Jako děti jsme si sdělovaly jakou barvu milujeme.
Či jako v Pupendu - "koho mají nejvíc rádi ?"
"Penízky !"
a malej k tomu "maminku !"
nepis mi, koho muzeme milovat , ale z ceho se sklada laska, co je jeji podstata... , co je vysledekem lasky je znamo..
Znám ženský, jak je rajcuji chlapi a jak je pozoruji v rozkroku kam ponáší. Ženské jsou daleko vzrušivější a mají daleko bujnější představivost než chlap.
Kvantové částice se měřit nedají a pokud je chceme pozorovat, tak okamžitě zmizí respektive přemění na něco jiného případně se chovají jinak než kdybychom je nepozorovali. Proto se s nimi nedá udělat klasický experiment.