Ty vyčítáš ateistům, že dovolili instalaci náboženských svátků pobožnými ideology?
Ty vyčítáš ateistům, že dovolili instalaci náboženských svátků pobožnými ideology?
Ještě navrhni kroky, aby si ateisté udělali vlastní planetu a
nezneužívali tu udělanou bohem jen pro křesťany.
To se mýlíš, Za prvé není nutné utíkat před pohádkovými figurkami a za druhé stačí zavřít knihu pohádek a vrátit ji na polici do knihovny.
Asi byli stvořeni bohem sedmého dne z prachu a hlíny jako všechno ostatí, co stvořil.
Jasně, že je využíváme. Jsou to tradice a není důvod je nějak násilně měnit. Ateisté je postupně obměňují - třeba vánoční stromek a dávání dárků je už novodobý zvyk a pomlázka na velikonoce je převzetí starých pohanských tradic.
I ozdobený stromek o slavnostech Slunovratu existoval dávno před násilnou
kristianizací. Zdobení stromků na svátek Slunovratu má původ v
Skandinávii. Stromek si v té době nikdo neodřízl a postavil v obýváku.
Ozdoby dostaly stromky na zahradě a ty ozdoby byly i pro ptáčky, jako kousek
špeku pro sýkorky a zrní pro vrabce a pro kosy.
Vánoční stromeček v dnešní podobě se rozšířil po tom, co si ho
kněžna Dorothea Sibille nechala 1611 postavit v obýváku a iluminovat
svíčkami. Vánoční stromky byly tedy vynalezeny před 412 lety. Nemají
vlastně žádné základy v křesťanských ideologiích.
Nosení stromků do obydlích kde se v zimním období topilo mělo okysličovací a tím i uzdravující účinky, proto to dělali :-)..
S tím okyslišováním to takhle není možné. Aby mohla rostlina
extrahovat kyslík z kysličníku uhličitého musí probíhat fotosyntéza.
Rostlina musí být tedy živá a na fotosyntézu potřebuje světlo, hodně
světla, prakticky sluneční světlo.
Na svátky Slunovratů, tedy blížícího se jara, byly používány zelené
rostliny, v severních krajích větvičky jehličňanů a ve střední Evropě
věčně zelený břečťan, nebo jmelí. Stará tradice umožnila ženským se
nechat beztrestně líbat kolemjdoucím fešákem, když se postavila pod
větvičku jmelí nebo břečťanu. To byl vynález, co?
Správně - čerstvě ušmiknutý stromek
jedličky
A ne ty zdechliny ušmiknuté před měcícem někde v Dánsku.
Fotosyntéza je pro mne španělskou vesnicí. Vím akorát, že jde o
komplexní proces.
Faktem je, že rostliny odbourávaní vzdušný CO2 protože potřebují pro
svou substanci uhlík. Rovněž potřebují i vodík, tak redukují i H2O.
V kostce (zjednodušeno až na kost) je to takhle: CO₂ se naváže do molekuly cukru (stane se její součástí) a v této formě je redukován elektrony odebranými vodě (při její oxidaci na kyslík). Chlorofyl se přitom v celém řetězci několika desítek kroků účastní jen dvou, vzdálených jak od oxidace vody a od redukce CO₂ (které jsou u začátku a u konce), tak i od sebe navzájem. CO₂ a voda tedy do procesu vstupují každý úplně jinde, a chlorofyl nereaguje ani s jedním z nich… Ta známá školní rovnice uvádí jen vstupy a výstupy celého procesu.