Náboženské války vedou i antiteisté, hájící tak svou zamilovanou
ideologii. Příčinou války je nesnášenlivost až nenávistnost pramenící
z pyšné představy "já jsem větší než druzí". Projevem racionality
rozhodně není vyjadřování se k věcem, které nechápu a které chápat ani
nechci, stejně jako prohlašování za vědění a jistotu něčeho, v čem
vědění a jistotu vůbec nemám (poněvadž to nedovedu prokázat). To naopak
představuje selhání intelektu a sebeobelhávání ukazující na neschopnost
smířit se s realitou. Některým ateistům by asi bylo lépe, kdyby
podstoupili kurz racionálního myšlení v klubu Sisyfos, kde by jim v rámci
skepticismu byly vysvětleny jejich vyhodnocovací omyly a ukázán jejich
dogmatismus. 
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
