Písmo si nevymýšlí o nic víc než věda.
Písmo si vymýšlí literáti, kteří mají o fyzice nulové znalosti a nebo fyziku cimrmanovsky ignorují.
Věda je název pro lidskou činnost spočívající ve objektivním výzmumu fyziky a z fyziky odvozených "mechanismů".
Ještě jednou - pohádkář není vázán na pravdu, nebo na realitu. Cíl pohádkáře je stvořit příběh pro zábavu lidí. Jako příklad nám může posloužit příběh námořníka Pepka, který vypitím plechovky špenátu získá dočasně boží síly, Na vznik jakéhokoliv písma je zapotřebí jen dávka fantazie a znalost abecedy.
Vědec bádá, měří, váží, studuje, pozoruje, analyzuje, počítá a vypracovává teorie, které ověřuje pokusy v laboratoři ... a poskytne své výsledky kritickému publiku. Takovým to úsilím máme parní, elektrické a spalovací motory. Tahle vznikly kdysi i větrné a vodní mlýny. I pluh bratří Veverků vznilkl takovým procesem, podobně jako jistota, že Země je kulatou planetou obíhající centrální hvězdu - Slunce.
Dávat rovnítko mezi vědce a pábitele je mírně řešeno šíleně praštěné.
Obsahem Písma není vysvětlování fyzikálních zákonitosti, ani vyprávění pohádky, takže požadovat po jeho autorech, aby měli znalosti z fyziky nebo je ztotožňovat s pohádkáři je šíleně praštěné. O žádném rovnítku (ať už mezi kýmkoli) jsem nikde nepsal. Bible je na úrovni vědecko-populární literatury, jak kdysi trefně vystihl Grygar. Zjednodušeně a pomocí příměrů a jiných nástrojů popisuje určitý aspekt reality (pro člověka fundamentální aspekt), tak jak to dělají vědci, když chtějí popsat a přiblížit nám poznatky ze svých oborů.
Bible je na úrovni vědecko-populární literatury ...
dobrý, vynikající postřeh.