Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Dobrý příklad :-) a je jedno co je co....je to ukázka toho že voda je voda, jen ukazuje různé "tváře". Pokud by voda měla vědomí, tedy nesla v sobě život,,,, pak by i tento život měl různé podoby. Otec jako potenciál (to co je možné) Syn jako Tělo (to co se reálně stalo tedy - skutečnost) a Duch svatý jako vánek, věčný pohyb umožňující aby se potenciál stával skutečností.

A byla by to bytost :-)))))

Taky je dobré uvažovat běžné vlastnosti pojmů Syn, Otec a Duch, např. otec je usedlý, zatímco syn je "do světa", první je charakteru pasivního, druhý aktivního. V Bibli tihle tři vystupují jako činitelé, ne přímo jako obraz nějakých filozofických principů.

vystupují jako realita, to co právě je. a je to přesně takové jaké je (to je výraz z buddhismu) - tedy neuchopitelná pravda. my tuto pravdu vidíme jen zčásti... nikoliv v celé komplexnosti a souvislostech jednoho s druhým. čím víc je v nás Ducha svatého, tím více dokážeme přijímat a ponářet se do provázanosti dějů (milovat). Stáváme se součástí celku a nevydělujeme se se svým "já"

našla jsem vysvětlení zenového kruhu od mistra Seung Sahn v slovenčině.

ono je to i v češtině, ale trochu zaplevelené

http://www.kwanumzen.sk/ucenie/zenovykruh/setlang=gb.html

Tady bych s Bohem identifikoval ten bod 360°, ale s Bohem jako celkem (jednotlivé "osoby" tam nevidím zpodobněné).

No právě jsi třeba Ducha popsala jako činitele. A stejně tak jsou v Bibli popsáni i ty dvě zbylé postavy, poněvadž ty toho Ducha "vydechují" a taky sesílají lidem. Nejde tedy o nějaká abstrakta, ale o konkrétní činné prvky (zdroje aktivity).

2K 3,18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.