pouhý kousek kamene obsahuje spousty informací a to automaticky, tím že
existuje.
Vytesáme li do něho nějaký nápis zvyšuje se u něho množství
informací.
pouhý kousek kamene obsahuje spousty informací a to automaticky, tím že
existuje.
Vytesáme li do něho nějaký nápis zvyšuje se u něho množství
informací.
„pouhý kousek kamene obsahuje spousty informací a to automaticky, tím že existuje.“
Ano, tudíž je do něj nikdo nemusel vkládat.
To jsi hezky demonstroval, že informace vyžaduje nějakého nositele. Informace je totiž určitým způsobem uspořádaná hmota.
a ta hmota se uspořádává v našem světě automaticky podle zákonů,
které jsou také informace.
Proto se věřící zajímají, kdo je nositelem těchto informací.
Kdežto ateisté si o těchto otázkách zakázali přemýšlet.
To co nazýváme přírodními zákony, jsou jenom námi vypozorované
zákonitosti, které sami o sobě jsou projevem vlastností hmoty. Sami o sobě
tedy přírodní zákony neexistují - nejsou to nějaké předpisy, tak jak je
tomu v lidském právním systému. Chování hmoty je dáno jejími vlastnostmi
a ne nějakým předpisem.
Čili přírodní zákony nejsou informacemi, těmi můžou být max. ty
vlastnosti hmoty (elementárních částic), ovšem vlastnost logicky vyžaduje
svého nositele.
Přírodní zákony jsou lidské informace o tom jak svět funguje. To jak se bude chovat hmota a jak toho dosáhnout to jsou také informace. Hmota se chová podle nějakého systému, který musel být dříve, než ta hmota. informace je to, kdy podle toho postavím-vytvořím, takový systém což sou podle lidí přírodní zákony. Všude na všech úrovních existují informace, které říkají co, proč a jak.
Jenže to zase neobhájíš. Tvrdíš, že informace byla první, ale
zároveň tvrdíš, že byl někdo, kdo ji mohl použít (nebo dokonce snad
vytvořit?), takže ta informace už musela mít od začátku nějakého
nositele, tedy nemohla existovat před ním, nemohla být opravdu první.
Pokud tou informací jsou vlastnosti jejího nositele, pak vůbec není třeba
si kvůli tomu definovat nějakého mimo náš svět, protože náš svět
může ty vlastnosti mít odjakživa, a být tedy sám tím nositelem. Trvání
na jakémkoliv nositeli informace mimo náš svět je pouhá víra, nikoliv
logický závěr.
Hmota se chová podle svých vlastností. Interakce elementárních částic, což je vlastně podstatou chování hmoty, spočívá na vlastnostech oněch elementárních částic. Jenom jejich vlastnosti určují, s čím vším budou jednotlivé elementární částice interagovat a jakým způsobem (jestli se budou shlukovat do struktur (atomy, molekuly, prvky...) a jak ty struktury budou vypadat a chovat se, anebo jestli budou zprostředkovávat interakci mezi jinými částicemi apod.). Čili jenom vlastnosti hmoty (jejích základních částic) je určující pro chování hmoty, nic jiného.
Přesně! Už jsem mu to kdysi psal (nebo možná Visitorovi), že
přírodní zákony nejsou žádné předpisy, ale jen lidmi vypozorované
matematicky popsatelné stavy nebo události a jejich důsledky nebo následky.
Jenže pro ně je shodnost pojmenování v tomto případě důležitější
než rozdílnost významů, protože se jim to v tomto případě prostě hodí.
Lépe by bylo nazývat to přírodními zákonitostmi, než zákony.
A taky naprosto souhlasím, že informací nejsou přírodní zákony (ty mohou
být informací leda pro člověka), ale vlastnosti hmoty, ze kterých její
chování (tedy i to, čemu říkáme přírodní zákony) vyplývá.
Nevím, kam jsi mířil tím, že vlastnost vyžaduje nositele. To je
samozřejmé – nositelem vlastnosti je ten/to, koho/co daná vlastnost
charakterizuje, tedy ten/to, kdo/co ji prostě má. Jsou to vlastnosti hmoty,
jejich nositelem je tedy hmota.
To vlastně neměla být polemika s tebou, spíš přežvejkání toho, co tvé sdělení (podle mě) vyjadřuje, aby to pochopil i Jonatán.
jj, tak tak. Že vlastnost vyžaduje nositele jsem zmínil jenom aby bylo výslovně patrno, že i v případě, že za informaci označíme vlastnost hmoty, má informace nějakého nositele, což je tvrzení, které jsem Jonášovi přednesl v předchozím příspěvku.
Vlastnost hmoty jsou pevně dané, nic není náhoda, hmota si nemže dělat co chce, ale dělá přesně to na co je určena. Způsob existence hmoty tu musel být jako první. A toto všechno vyžaduje informace a toho, kdo je nosičem informaci a kdo je využije.
Proč by měl „způsob existence“ existovat dřív, než existence sama? To je zas jen vymýšlení dalších zbytečných stupňů, abys nějak „logicky“ podpořil svou víru. Logika v tom ale není. Tvůj bůh přece taky podle tebe existuje nějakým způsobem, taky má nějaké vlastnosti – takže nic z toho, co tu píšeš, ho nijak nevyčleňuje z předpokládaného sledu příčin a následků. Tedy opět kromě toho, že tomu věříš.
Zajímavé. Podle mne si to zakázali jen teisté, dokonce si na to napsali
pravidlo do bible. (Nebudeš mít jiného boha než mne - tedy opovaž se hledat
nějakého jiného boha nebo vysvětlení reality)
ateista si rozhodně nic nezakázal, naopak.
Jako vždy jsi jonatáne zcela mimo .-))))))))))))
Ano. Ovoce stromu poznání je zakázáno pouze věřícím. Podle Bible už
těm prvním.
My ateisté ničím takovým omezeni nejsme.
Prvním lidem (ne věřícím ) bylo zapovězeno ovoce stromu Poznání dobrého a zlého. Nejde tedy o poznání či poznávání jako takové.
Adam s Evou byli podobni víc Vám ateistům neb neuposlechli Boha, brali Jeho slova na lehkou váhu.
to nerozmotáš, děvenko. ty ne.
1.Sice jste ještě neexistovali ale vnášíte pochybnosti jako tomu učinil
had a A+E nechali se obalamutit hadem.
2.Není psáno že viděli Boha.
A odkud ta slova znali, když ještě nebyla Bible? To jim je tedy asi musel bůh říct, ne? Takže museli vědět, že existuje, tudíž ateisté to být nemohli. (Samozřejmě jen pokud uvažujeme v rámci té biblické historky.)
To nařízení je zcela v souladu s tím co se dělo tenkrát, kdy Izraelci stavěli návrší a na nich zlaté býky. Bůh jim přikázal věřit jen jemu a ne falešným Bohům kteří neexistují.