Fyzik RNDr. Jan Rak, PhD.
Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků
Sisyfos oznamuje, že v kategorii jednotlivců za rok 2019 získává
zlatý Bludný balvan
fyzik RNDr. Jan Rak, PhD.
za přínos v oblastech kvantového egocentrismu, alternativní anatomie,
alternativní genetiky a alternativní fyziky
Jan Rak se již dlouhé roky snaží udělat z kvantové mechaniky v očích
veřejnosti ezoterický blábol. Pokud bychom měli běžné výroky pana Raka
brát vážně, pak bychom snad museli i uvěřit, že se do našeho všedního
světa “prokvantoval” skrz extradimenzionální membránu z jiné reality. V
jeho vesmíru totiž lidské bytosti oplývají téměř neomezenou mocí
formovat zákonitosti přírody dle vlastních představ. Batolata v něm
dokážou využít kvantového tunelového efektu a procházet zdmi. Tedy pokud
se skeptická mysl dospělého zrovna na onu zeď nedívá. Na aktivitě mozku
však v této realitě tolik nesejde, lidské srdce zde totiž utváří mnohem
silnější neurální síť než mozek. To jen tak na začátek, jedeme dál.
Věděli jste, že se v takovém světě mohou z vajíček mloků rodit žáby?
Stačí jen správně zárodek ozářit světlem nakaženým žabí DNA...
Je to však především fyzika, která není blábolením pana Raka nijak
ušetřena. Údajně to byli sami fyzikové, kdo svým cíleným skepticismem
proměnili zákony přírody tak, že například proces studené fúze v našem
vesmíru z ničeho nic přestal fungovat. A protože je fyzikální komunita
buď nekompetentní a nebo zcela spiknuta proti lidstvu, kdokoliv se o studené
fúzi jen zmínil, byl samozřejmě zákeřně vyhozen z práce a kariérně
zlikvidován.
Konspirace tím nekončí. Einsteinovu speciální teorii relativity jsme do
reality údajně přijali jen proto, aby mohla být popřena existence etheru a
převratnost vynálezů Nikoly Tesly. Dle výroků pana Raka si Einstein tuto
chybu samozřejmě uvědomoval a ve svých článcích označil popření etheru
za mladickou nerozvážnost. O těchto článcích, dle pana Raka
dohledatelných, je však zakázáno mluvit. Zjevně proto se nám je
nepodařilo dohledat. Nezbývalo než, aby se pan Rak do výzkumu etheru a jeho
potenciálu pro světovou energetiku pustil sám. K tomu mu můžeme snad jen
popřát mnoho úspěchů při shánění důvěřivých investorů a
sponzorů.
S velkou nelibostí ovšem sledujeme, jakým způsobem pan Rak diskredituje
svůj bývalý obor v očích veřejnosti. Ve svých jemnějších, zejména
televizních, vystoupeních víceméně jen oprášil zastaralou a překonanou
von Neumannovu–Wignerovu interpretaci kvantové mechaniky, kterou mimochodem v
pozdější fázi pracovního života opustil i samotný Wigner. Prapodivnou a
nekonzistentní verzi této interpretace, dle které naše vědomí a upřená
pozornost kolabuje vlnové funkce a tvoří realitu, nyní Rak prezentuje jako
nepopiratelný důsledek kvantové mechaniky, na který sám přišel procesem
osvícení při běhu finskými lesy. V důsledku toho pak na veřejných
besedách bez uzardění podpoří téměř jakýkoliv ezoterický či
konspirační nesmysl z pozice autority bývalého kompetentního vědeckého
pracovníka.