„…to přešlo do latiny jako Sclavus, to pak přes francouzštinu přešlo do angličtiny jako Sclave a vyvinulo se v dnešní Slav (Slovan) a slave (otrok). Protože Slované byli ve středověku často nuceni do otroctví.“
Myslím, že to spojení z otroky pochází ještě ze starého Říma.
A jen pro zajímavost – zatímco v toskánských dialektech se z latinské formy „sclavus“ vyvinulo standardní italské „schiavo“ [skjávo], dnešní výraz pro otroka, v benátských se počáteční skupina souhlásek přeměnila na Š až Č a V se začalo vypouštět, takže vzniklo „ciao“ [čao], které se začalo používat jako pozdrav, se stejným významem jako latinské „servus“ (sluha) nebo české „služebníček“. V této podobě a významu se to slovo rozšířilo po celé Itálii. A patrně v době, kdy část severní Itálie patřila Rakouskému mocnářství, se dostalo i k nám. Náš dnešní pozdrav „čau“ je tedy vlastně dlouhými věky zkomolené slovo „Slovan“ navrácené ve významu „otrok“…