Pobožní lidé zajisté také přemýšlí, ale v jejich mozku mají spoustu slepých uliček a zákazů vjezdu. Asi jako nikam nevedoucích chodbiček v nějakém labyrintu, nebo v silniční síti naplánované nějakým bláznem.
Si myslím, že pobožní věnují značnou část svého intelektu na výrobu iluze o racionalitě jejich světonázoru. Zkrátka se sebeklamem dostanou do euforie nesmrtelnosti lidí a zvířat.
Starší paní je se svým pejskem na hřbitově, vidi kněze ptá se
"velebný pane, můj pejsek je už stár a pámbu ho brzo povolá do nebe, mohu
mého pejska pohřbít v mém hrobě? "
"ne, to má dcero nejde, tvůj pes nemá duši a není pokřtěný".
"ale podívejte velebnosti jak smutně kouká. Klidně vám velebnosti dám
tisícovku za pokřtění a druhou za pohřbení".
"... ááá tos mohla má dcero říct hned, že tvůj milej pejsek je
praktikujícím katolíkem".