Nikoli. To je o facce a v podstatě si troufnu tvrdit, že nemáš ani páru, jak uvedené "když dostaneš facku, nastav i druhou tvář" (nebo tak nějak) vzniklo .-))))
Jardiku tobě se stýská po Krakovi vedle že Svobodné co?Je vidět jak ho máš rád bez něj to není ono viď?
Uvedené "moudro", když tě někdo uhodí, nastav mu druhou tvář" se začalo šířit v době, kdy se křesťanství začalo šířit jako náboženství otroků a takových těch lidí na spodku tehdejší hierarchie, a to jako vzdorovité gesto.
Když dal nějaký jejich pán facku nějakému členu rodiny, výše postavenému slouhovi, s nímž běžně komunikoval a bavil se v rámci emotivního vyvrcholení rozhovoru, tak mu dal klasickou facku vnitřkem dlaně-tedy pro představu dlaní pravé ruky do levé tváře (stojí proti sobě). Bylo to v rámci vyříkání si něčeho.
Když fackoval otroky a takovou svoloč, se kterou se nebavil, ne v rámci
vyříkání si něčeho, ale v rámci vyprášení lidského dobytka, kterému
se při tom nedíváme do očí, tak ho bacil opovržlivě hřbetem ruky - tedy
zase pro představu hřbetem (klouby) pravé ruky do pravé tváře.
Když byl otrok drzý a dožadoval se lidského zacházení: "Pane, proč mě
fackuješ?" Nezmizel beze slova a připomínání vlastní existence z pánova
dosahu. Nastavil pusu v oslovení pána vlastně další facce, kterou třeba
dostal, ale v rámci mezilidského rozhovoru. Zpravidla však, pokud ho pán zas
bacil, tak na druhou tvář vnitřkem dlaně.
Nastavit druhou tvář bylo v té době prý mezi lidmi tohoto ranku symbolem domáhání se lidského zacházení a vyříkávání si věcí s pánem.
Je to trochu jinak.
Tak především uvedené "moudro" jsou Ježíšova slova z tzv. "kázání na
hoře".
(Matouš 5:38-42)
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Ale já vám
říkám: Neodporujte zlému člověku. Když tě někdo uhodí přes pravou
tvář, nastav mu i druhou. Když se s tebou někdo chce soudit a vzít ti
spodní oděv, nech mu i svrchní. A když tě někdo s autoritou nutí, abys
s ním šel jednu míli, jdi s ním dvě. Dej tomu, kdo tě prosí,
a neodmítej toho, kdo si od tebe chce půjčit.
O té době se opravdu nedá říct, že se křesťanství začalo šířit.
Ježíš zde použil několik všeobecně známých zvyklostí a dokonce
oficiálních pravidel, aby ukázal na důležité vlastnosti - pokoru a
laskavost
Oděv se bral do zástavy a vyžádat si doprovod bylo právo výše
postavených osob.
Pokud jde o to udeření do tváře, nešlo o nějakou facku. Bylo to spíše
takové lehké třepnutí přes tvář. Používalo se jako výraz pohrdání
nebo jako snaha vyprovokovat hádku.
Samozřejmě, že to udeření do tváře mohlo proběhnout i verbálně,
stejně jako nastavení druhé tváře. Šlo o projev pokory nikoli
vzpurnosti.
Pravda je taková, že já jsem popsal realitu tehdejší doby, ty
vysvětlení dle Bible :-)))))
Každý ať si sám uzavře, co má větší relevanci :-))