Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 2699797x
Příspěvků:
73980

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #76035

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 11:53:34 | #76035
Reakce na příspěvek #76022

To video je od fyzika. Navíc i autor tam má odkazy třeba na to ohromný množství interpretací kvantové mechaniky na wikipedii :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Interpretace_kvantov%C3%A9_mechaniky
a to taky není normální u nějaké ucelenější teorie

máš tam i své bellovi skryté parametry, že nemohou být lokální a působit jen na jednom místě

a já osobně, to přiznávám, mám ale i takový generelní problém už i jen s tím, že by "neurčitost" měla implikovat automaticky náhodu. jak je tam v podstatě psáno u všeho - prostě jen proto, že nevím, v jakém ze všech možných stavů částice je, nemůžu uzavřít, že je ve všech současně - to mi přijde samo o sobě přitažený za vlasy už i jen logicky.


 #76022 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 12:05:35 | #76044 (1)

Video možná, ale ten článek ne. Píše tam nepřesnosti, např. o Schrödin. kočce, že je napůl mrtvá a napůl živá. Což není pravda, ona je cele mrtvá a cele živá zároveň. Není nic napůl. Tohle je nesprávné chápání superpozice. A bůhví čeho je tam nesprávného dál.

Logiku v kvantové mechanice nehledej. To je základní pravidlo, protože to je naprosto jiný svět, s nímž člověk nikdy neučinil žádnou přímou zkušenost, takže ani nemůže očekávat, že mu bude rozumět. Už relativita přinesla pár poznatků, které jsou v rozporu s logikou i zkušeností (např. skládání rychlostí). Logika je procesem vyhodnocování a proto ke své činnosti potřebuje data. Její proces je tedy závislý na ucelenosti obdržených dat.


 #76035 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 12:16:20 | #76047 (2)

ten článek je napsán na základě i toho videa :-)))

to je jen popis superpozice (pravděpodobnosti) mezi dvěma stavy - půl na půl, živá mrtvá :-))). ve skutečnosti je to samozřejmě ještě horší, superpozice v podstatě tvrdí, že ta kočka je v jeden a ten samý okamžik současně (úplně) mrtvá a (úplně) živá.

Logiku (kauzalitu) mohu hledat ve všem. A teprve když bude doloženo, že v tom logika opravdu není, tak ji zavrhnu. To je právě to, z čeho vycházím já. Logika se zatím uplatnila VE VŠEM, co jsme schopni poznat.
pouze u kvant, které nejsme schopni proměřit objektivně, se zatím v jedné teorii jeví, že by to tam logiku (určitelnost) mít nemuselo. přesto existuje jiná teorie, poskytujícví stejné výsledky i bez neurčitelnosti. tak proč bych měl zavrhovat logiku?

Logiku lze aplikovat i směrem k neznámému - pokud všechno známé kolem mne funguje a řídí se konkrétní logikou, proč by tak nemělo fungovat i to, co ještě (zcela nebo částečně) neznám?
I toto je plně logický a správný závěr, který bude změněn, až někdo doloží, že v daném logika opravdu není.


 #76044 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 12:44:13 | #76057 (3)

Je to špatný popis. Špatné chápání. Není to úplně důvěryhodné.

Logika se sice uplatnila zatím ve všem, ale v některých případech až po obdržení ucelenějších dat. Už z relativity víme, že u oblastí přírody, s níž nikdy člověk neučinil zkušenost, není správné očekávat chování, které známe ze zkušenosti s "naší" oblastí přírody. Proto bychom neměli bazírovat na principech jenom proto, že nám dávají smysl. Že my bychom to tak chtěli. Takhle přemýšlela stará fyzika 19. století a relativita i kvantovka mu daly "na frak".


 #76047 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 12:58:23 | #76058 (4)

e to popis v pohodě :-)))) Kdyby měl možný stav 3 varianty, psal by o třetiných, protože přesně to je pravděpodobnost každého toho stavu .-))

No však ano, po potvrzení. ale zatím vždy.

naoipak, zkušenost učiněná ve všem je běžně přenositelná (logicky přenositelná) i na nenzámé, protože to je deifnice logiky : z prokázaného vytvářet závěry o zatím neprokázaném

no, já trvám na tom, že náhoda neexistuje :-)))))


 #76057 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 13:05:18 | #76062 (5)

Není. Napsal jsem ti proč.

Zkušenost rozhodně není přenositelná i na neznámé. To nám právě relativita i kvantovka ukázali nejjasněji. Ale známe to i z osobní zkušenosti i z přírody.

Já na tom budu trvat, až to bude prokázáno.


 #76058 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 13:20:44 | #76066 (6)

No možná jsi napsal svůj názor. Já tvrdím, že je, protože se jedná o popis mezi dvěma možnými stavy a to lze vyjádřit slovy "napůl mrtvá, napůl živá" a do celkového toho jednoho stavu ji uvede až to "změření"
dokonce ta horší realita, že je SOUČASNĚ mrtvá a živá je mnohem větší paradox.
Ten příměr by použil i kdejaký fyzik, popularizující superpozici, o tomhle je zbytečné se dohadovat.

Pokud jsme to nenapsal jasně, tu použitelnost (přenositelnost) i na budoucí děje, zatím neznámé, pak tedy
"Logika se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta (vyplývání), která vedla k daným závěrům, kdy na základě potvrzeného dovozujeme zatím nepotvrzené."

kvantovka nám zatím neukázala vůbec nic, ještě jsme ji neprozkoumali a kdo ví, jestli prozkoumáme. zarputilé lpění na nějaké domněnce nic neznamená. superpozici z přírody opravdu neznáme.

důležité je, abys, dokud to nebude prokázáno, NETRVAL NA TOM, ŽE TO NEEXISTUJE :-))))))


 #76062 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 13:41:47 | #76082 (7)

Ne to je špatný popis. Ona není nic napůl. Ona je zároveň cele to i to. Nemá poloviční vlastnosti jednoho a druhého, má všechny vlastnosti jednoho a druhého. Fyzikové to říkají přesně, vždy říkají, že je zároveň živá i mrtvá. Nic napůl. (Např. taková kvantová káča by se točila zároveň doleva i doprava. Žádné napůl doprava a napůl doleva.)

To ano, ale ne vždy logika vyprodukuje platný výsledek. Např. fyzikové 19. století taky logicky předpokládali, že se elementární částice chovají podle newtonových zákonů (či "klasické" mechaniky).

Tak jestliže prohlásíš "kvantovka nám zatím neukázala vůbec nic", tak tím jenom dáváš najevo, že o ní nic nevíš.

Já netrvám na ničem.


 #76066 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 13:44:24 | #76084 (8)

Myslím, že jsme jasně napsal, že tím vyjadřuje tu pravděpodobnost 50/50 .-))))))))))))
jj, současně živá a mrtvá - a vědí fyzikové, ŽE TO NENÍ MOŽNÉ? .-)))))))))))))))
vědía káča by se rozervala .-))))))))))

Seriozní logika má vždy platný výsledek.
No a to se chovají. že nejen podle nich je jiná věc.

no a co nám ukázala, míněno že to víme jistě? .-)))))))))))))­))))))))))))))))

jsem rád, že už netrváš na tom, že kvantovka porušuje kauzalitu .-)))


 #76082 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 14:01:12 | #76106 (9)

Ale houby, tím není vyjádřená nějaká pravděpodobnost. To je celé úplně špatně uchopené.
Je chybou přikazovat přírodě, co je možné a co ne.

Pokud nemá logika dostatek informací, tak selže.

Tyvole veškerá elektronika stojí na kvantové mechanice.


 #76084 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 14:17:19 | #76115 (10)

???
V rámci vysvětlování je to naprosto přípustné a je to o pravděpodobnosti toho, co změříme/uvidíme - uvidíme jen živou nebo jen mrtvou kočku. tedy jen půlku z toho, co "je možné"

V tomto případě má logika naprostý dostatek, vlastně všechny, informací - ve všem již poznaném existuje kauzalita

Na kvantové fyzice jako takové zčásti rozhodně ano (když nebudeme automaticky brát jako uvedené skutečnost, že každý atom všeho je záležitost kvantové fyziky), ale nikoli na superpozici nebo některých podivnostech. i když samozřejmě nevíme, když zapneme třeba Blaník, kterou z milionu písniček zrovna bude hrát. :-))))) ale bude to ta, kterou hraje už před zapnutím .-)))))))))))))­))))))))))))) naše zapnutí nevybere náhodně nějakou novou :-)))))))))))))


 #76106 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 14:22:51 | #76118 (11)

Ne není to přípustné. Je to projev špatného chápání (neuvidíme žádnou půlku). Bůhví co dál je tam ještě špatně. Proto je jistější čerpat informace od studovaných fyziků.


 #76115 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
24.06.24 14:24:30 | #76120 (12)

My nevidíme nic, ve chvíli kdy něco vidíme, vidíme jednoznačné jedno :-))))
dokud krabici neotevřeme, máme poloviční šanci vidět mrtvolku a poloviční vidět živulku :-))))))

No klidně čerpej od Broglieho a Bohma a dalších, mně je to jedno :-)))))))))))))­))))))))
když myslíš, že se od nich dozvíš něco zásadně jiného než z toho popularizující ho článku .... :-)


 #76118