,
Tak to o tom flagelanství tam recenzent píše správně. Zaujatost vůči církvi je patrná a v naší zemi je vysoká díky tomu, že komunistický režim v duchu antiklerikalismu lidi vychovával (např. tvrzení, že Hus byl upálen za kritiku církve je toho produktem). Z těchhle vzájemných debat je patrné, že každá ze stran zastává radikální stanovisko a není ochotna k objektivitě. Problémem tu totiž je, že se to každá ze stran snaží té druhé "natřít". Každá vychvaluje sebe a chce srazit tu druhou. Pokud by obě strany dovedly odhodit emoce, přišli by na to, že např. otázka, zda byla církev brzdou nebo vybuzovatelem pokroku či učenosti, je špatně položená, poněvadž takhle povšechně se to říct nedá. Správné je říct, že v něčem byla brzdou a v něčem zase vybuzovatelem; v něčem byla její role prospěšná a v něčem zase neprospěšná. Má svoje světlé i temné stránky.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
