Jak to říkali v pohádce Sůl nad zlato.
Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně ...
Už jsem psal, že náboženství vybavené slibem posmrtného života
zmírňuje strach ze smrti. Je tedy lékem proti strachu.
Jiné je to pro náboženství vybavené ujištěním, že bůh vše
naplánoval na sekundu až do věčnosti. Takže tento pobožný má ve své
mysli představu, že ať dělá, co dělá, svému osudu (bude přejet autem,
zemře na otravu satanem (hřibem)) neunikne a uniiknout nemůže i kdyby si
zalezl do bunkru. Tím si tenhle pobožný ušetří rozmýšlení, jestli má
jít přes silnici bez rozhlédnutí a nebo mít při sběru hub sebou katalog
hub.
Prostě - náboženství má pro určitý typ lidí obrovské výhody. A to
nepočítám to vytahování se na jiné, na ateisty "heč, já po smrti vstanu
z hrobu a budu věčně žít a ty neé" strouhaje mrkvičku.