,
Otázku "proč se dnes vůbec najde ještě někdo, kdo na bohy věří ?"
lze zodpovědět neschopností mozků mnohých individuí přijmout realitu
takovou, jaká je.
Uznávám, že pohádky mají smysl v tom, že nabízí dětem zjednodušenou, i
když falešnou představu o realitě. Starší děti už dokáží oddělit
pohádky od reality.
Třeba ta O šípkové Růžence poskytne dítěti obraz, že zlá slova zlé
osoby nemají absolutní a trvalý účinek a že dobro zvítězí nad zlem.
Pohádka o Ježíšovi, popraveného na přání náboženské mafie, může
těm, kteří si zachovali naivní dětskou mysl, také přiblížit onen
princip vítězství dobra nad zlem.
Zdravý rozum ví, že pohádky jsou pohádkami a že pohádky nemají plnit
mezery ve znalostech, nebo nedostatek informací.
Příkladem může být utopení zdravého a rozumného člověka po skoku do
rybníka. Mnozí budou tvrdit, že dotyčného utopil Vodník. Lidé se zdravým
rozumem si počkají na výsledky pitvy, která poskytne reálný obraz o
zdraví, jak tělesném, tak duševním, utopence a tím i nabídne
pravděpodobnou příčinu utonutí.
