Universální genetický kód je důkazem, že všechny živé organismy
mají společný základ, společného předka, nějaké společné
vlastnosti.
Z toho vyplývá také to, že všechny druhy mají to podstatné společné,
že není mezi nimi nepřekročitelná hranice, že se mohou vyvíjet jeden z
druhého. Vývoj každého druhu zvlášť je nesmyslem, který se nedá
obhájit. Možnost proměny druhů je podstatnou vlastností živé
přírody.
Stabilita genomu není absolutní, ke změnám, byť výjimečně, dochází se
změnou prostředí, např. zářením (pozorováno po Černobylu), mutace
ovlivněné chemickými změnami atd.