Podívej se na výzkumy u octomilek! Jeden vědec stihne za život jejich 10 000 generaci a nic.....
Podívej se na výzkumy u octomilek! Jeden vědec stihne za život jejich 10 000 generaci a nic.....
Jeden vědec stihne za život jejich 10 000 generaci ???
Octomilky slouží právě díky 10. dennímu generačnímu cyklu (36 generací za rok, 3,6 tisíc za 100let a 1000 generací za 27 let) zkoumání mutací. Aby mutace jednotlivce vedla k vývoji nového druhu, je potřeba jak jeho izolace od majoritní společnosti, tak změny životního prostředí.
1000 generací má náš druh Sapiens za 20 tisíc let a za tuto dobu neprodělal žádné zásadní mutace. Ale v té době před 20 - 30 tisíci lety měl genetický kontakt s naším příbuzným, s Neandertálcem. Takže my, Evropané jsme do určité míry kříženci s neandertálci.
No a pak tu máme živočichy s obzvláště stabilní DNA, třeba tu žijící fosílii - Latimérii podivnou, jejíž některá vývojová větev nedoznala za 400 milionů let větší změny.
Časopis The Bulletin of the Atomic Scientists přináší tuto informaci: „Zkoumáme-li první teorie o evoluci člověka, vidíme, že jsou velmi zvláštní. Podle Davida Pilbeama jsou ‚bez zkamenělin‘. Byly to tedy teorie o evoluci člověka, o nichž bychom řekli, že by měly být podloženy větším počtem zkamenělin; ve skutečnosti však zkameněliny vůbec nebyly nebo jich bylo tak málo, že nemohly mít na teorii žádný vliv. Spojovací článek mezi údajnými nejbližšími příbuznými člověka a ranými zkamenělinami člověka tedy existoval jen v představě vědců 19. století.“ V této vědecké publikaci je pro to uváděn důvod: „Chtěli věřit v evoluci, v evoluci člověka, a to ovlivnilo výsledky jejich práce.“
Uveď zdroj tvé informace.
Drosophil je na 3000 druhů - to by se při jejich výrobě z prachu musel ten tvůj pohádkový pámbíček pěkně zapotit.
Na výzkum genetiky ae používá Drosophila melanogaster, která má
desetidenní generaci a to v laboratorních podmínkách. 365 dní má jeden
rok, takže dostaneš za rok 36 generací - za ideálních podmínek.