,
zase lžeš "odjakživa" sem neřekl a samozřejmě o kůlech a křížech zním celou problematiku
udělám ti školení amatére:
Asyřané: Jednou z nejstarších civilizací, která používala kůly k
popravám, byli Asyřané (přibližně 2500–605 př. n. l.). Tuto praktiku
nazývali impalement (napichování). Odsouzený byl nabodnut na kůl, což
vedlo k bolestivé a zdlouhavé smrti. Tato metoda byla často používána k
zastrašení nepřátel.
Peršané: Peršané (550–330 př. n. l.) také používali napichování na
kůl jako metodu popravy, zejména za vlády Dareia I. (522–486 př. n. l.).
Jedna z nejznámějších poprav tímto způsobem se týkala vzpoury vůči
Perské říši.
Starý zákon (Tanach): V hebrejské Bibli (Starém zákoně) jsou zmínky o
popravách na kůlech nebo podobných nástrojích. Jedním z nejznámějších
případů je v příběhu o Hamanovi v knize Ester. Haman, který plánoval
genocidu Židů, byl nakonec popraven na kůlu, který připravil pro
Mordechaje, jednoho z hlavních židovských postav příběhu:
Ester 7:9-10: „Haman postavil kůl, vysoký padesát loktů, aby na něj
pověsil Mordechaje... Král poručil: 'Pověste ho na něj!'“ Tento kůl byl
pravděpodobně nástrojem pro napichování, podobně jako v Asýrii nebo
Persii, a ne křížem ve smyslu, jak ho známe z římské praxe.
Deuteronomium 21:22-23: V tomto zákoně je také zmíněna praxe oběšení
člověka na dřevě (nebo na kůlu), pokud byl odsouzen za zvlášť závažný
zločin. Tento text je důležitý, protože má později spojitost s
Ježíšovým ukřižováním. Text říká, že tělo nesmí zůstat viset
přes noc, protože „kdo visí na dřevě, je proklet Bohem“.
Otroci a vzbouřenci: Křižování bylo v římské době hlavně trestem pro
otroky a vzbouřence. Římané ho používali jako výstrahu a odstrašení.
Šlo o ponižující a bolestivou smrt, která byla často prováděna
veřejně, aby měla odstrašující účinek na ostatní.
Politická a vojenská trestní praxe: Křižování bylo také používáno
jako trest pro válečné zajatce a pro lidi, kteří se vzbouřili proti
římské nadvládě. Jedním z nejslavnějších případů hromadného
křižování bylo potlačení Spartakova povstání (71 př. n. l.), kdy bylo
údajně ukřižováno až 6 000 otroků podél silnice Via Appia z Říma do
Capuy.
Kůly a římská vojenská disciplína
Římská armáda byla známá svou přísnou disciplínou a tvrdými tresty.
Pokud vojáci zklamali v boji nebo se dopustili zrady, mohli být potrestáni
popravením, včetně napichování na kůl, i když častější formou trestu
byla dekapitace nebo ukřižování.
Decimace: Tento brutální trest se používal v římské armádě, když
některé jednotky selhaly v boji nebo se vzbouřily. Každý desátý voják
byl vylosován a popraven, často bičováním k smrti nebo někdy i na kůlu, i
když tento způsob nebyl standardní. 
).