Tomášovo evangelium je součástí rukopisů z Nag Hammádí, které podle
odborníků pocházejí ze 4. století n. l.
Pokud jde o Janovo evangelium, budu citovat:
Raný křesťanský sbor pokládal Janovo evangelium za kanonické.
Evangelium se objevuje téměř ve všech starověkých seznamech a je přijato
jako kanonické bez jakýchkoli pochybností. Stopy toho, že pisatel použil
Janovo evangelium, jsou jasně patrné v epištolách Ignatia z Antiochie (asi
110 n. l.) a také ve spisech Justina Mučedníka napsaných o generaci
později. Janovo evangelium obsahují všechny nejdůležitější kodexy
Křesťanských řeckých písem — kodex Sinajský, Vatikánský,
Alexandrijský, Ephraemi, Bezae, Washington I a Koridethi — a rovněž
všechny rané překlady. Papyrus 457 (P52) Johna Rylandse z první poloviny
druhého století obsahuje zlomek Janova evangelia s částí 18. kapitoly. Na
papyru Chester Beatty č. 1 (P45) byly také nalezeny části 10.
a 11. kapitoly a velká část celého evangelia je v Bodmerově papyru
č. 2 (P66), který pochází z počátku třetího století.
Kdo koho tedy ovlivnil?