,
Nemluvím o filozofické rovině, ale o psychologické. Ta není samozřejmě
nikde jinde než v hlavě. 
Pohádky jsou nejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně
nevědomých psychických procesů. Jejich hodnota pro vědecký výzkum
nevědomí tedy převyšuje hodnotu všeho ostatního materiálu. Pohádky
zobrazují archetypy v jejich nejjednodušší, nejhutnější a
nejpřesnější podobě. V tomto čistém tvaru nám archetypové obrazy
poskytují nejlepší návod k porozumění procesům, které se odehrávají v
kolektivní psyché. V mýtech, ságách nebo jiném komplikovanějším
mytologickém materiálu jsou základní vzorce lidské psyché překryty
dalším kulturním materiálem. V pohádkách je naproti tomu specifického,
vědomého, kulturního materiálu daleko méně, takže se v nich základní
vzorce psyché zračí jasněji.
(Marie-Louise von Franz, Psychologický výklad pohádek)
1