Ano, cituji ze tvého odkazu ( google překlad):
Zdá se, že Kýros Mediánské království nezrušil. Došlo spíše k
přechodu královské moci z jedné dynastie do druhé. V každém
případě Kýros a jeho achajmenovští nástupci přijali oficiální tituly
mediánských králů a jejich systém státní správy. V říši Achajmenovců
si Média udržela své výsadní postavení a zaujímala druhé místo po
samotné Persii. Média byla velká provincie a její hlavní město Ekbatana se
stalo jedním z achajmenovských hlavních měst a letním sídlem perských
králů. Mediánská šlechta si udržela své privilegované postavení za
Kýra Velikého a také do značné míry za jeho nástupců, a to i přes
nebezpečnou vzpouru Médů proti Dáreiovi I. Velikému v roce 521 př. n.
l. Gobryas (OPers. Gaub(a)ruva-) , první guvernér Babylonie po jeho
obsazení Peršany, mohl být Méd. V Nabonidově kronice je doložen jako
„guvernér země Gutium“, který obsadil Babylon (Grayson, str. 109, sloupec
III, l. 15). V prvním tisíciletí př. n. l. bylo Gutium archaickým názvem
pro Média nebo alespoň pro jeho západní část (Herzfeld, s. 194; Diakonoff,
1985, s. 117). Je třeba také zmínit, že spolu s Peršany a Elamity sloužili
Médové ve stálé armádě „10 000 nesmrtelných“ Achajmenovců.
Řekové, Židé, Egypťané a další národy starověkého světa
nazývali Peršany „Médy“ a považovali perskou vládu za pokračování
médské vlády (viz např. Herodotos, 1.206). Jak je patrné z
některých babylonských dokumentů vypracovaných po dobytí Mezopotámie
Peršany, mnoho Médů pobývalo v Babylónii jako významní státní
úředníci, vojenští důstojníci a královští vojáci. Navíc se zdá, že
někteří Médové žili v Babylonu a možná i v dalších velkých městech
jako soukromé osoby. Klínopisné dokumenty také dosvědčují, že
babylonští podnikatelé byli zapojeni do různých transakcí v Ekbataně a
dalších městech Médie (odkazy viz Dandamajev, 1992, s. 153–156).
Díky za potvrzení mého příspěvku.