,
Ondi
Nemůžeš povědať.
Takže víra stále stojí na 2000 let starém dogmatu a ne že. Kdyby aspoň středověkem, kdepak. 2000 let a nehnuly jste se o píď. Jen jste pod tlakem vědeckým důkazů už upustili od zapalování hromniček jako prosby k bohu (nebo ochranu před), aby už bleskama netřískal o zem. protože to už by bylo vážně směšné a totálně by to vaši víru diskvalifikovalo, když blesky už umí člověk dokonce "vyrábět" a není Bůh
atd atp
rozlišujeme: 1. je viera v Boha = dôvera k Bohu - to je to hlavné, 2. veci, ktoré s spojené s kresťanstvom (nie sú predmetom viery ako takej), jeho kultúrou, tradíciou - ide o náboženstvo, spojené s kresťanskou vierou - i tie "hromničky", pretože v modlitbe so sviečkou (hromničkou) dáva Boh určité dary - i ochranu pred silnou búrkou, uragánom tornádom, cyklónom, a pod. (modlia sa teraz Američania? ako?)...som z kraja, kde z mojej mladi boli v lete obrovské= búrky, že sme doma zapaľovali hromničky, na kostole bili zvony, modlili sme sa - spomínam si za mojej mladi na jednu takto strašnú búrku s obrovským daždom (prietrž mračien), ktorá za 5 min skončila, lebo sme sa celá rodina úpenlivo modlili pri sviečke, a modlila sa celá dedina...aj to sa stáva, iste, nie vždy, Boh dáva, ale i niekedy i nedáva, vie prečo...
mám to podobné jako Vizitor, tedy rozlišuji mezi Bůh JE a Bůh není. Protože jsem byla dlouhá léta ateistka, tak vím v čem je rozdíl. Jak s cítí Bůh JE a jak se cítí Bůh není.
o ale už jsi věřící. Takže roslišuješ.
a já samozřejmě chápu, že VĚŘÍCÍ NEMŮŽE, NESMÍ zapochybovat a tedy
mít zadní vrátka od Boha.
to my ateisti si je k bohu klidně vytvořit můžeme
jsme svobodnější
pak ale působíé vcelku farizejsky, když věřící "radí" nevěřícímu
stylem, ŽE BY MĚL si udělat vrátka k Bohu.
ne, není to nutné, není vůbec žádný dúvod. ateista si je udělá sám
podle sebe, jak se mu bude chtít, PROTOŽE MŮŽE.
vy věřící nemůžete. protože byste zradili svou víru.
O všem, existuje i krize víry... pochybnosti, tápání, volání...obavy. Je to normální. Jsme jen lidé.
tak, tak! - sú i krízy viery, ktoré sa dotýkajú veriaceho človeka v určitom čase, v určitej osobnej, rodinnej i spoločenskej situácii, keď viera zlyhá - je to hlavne v situáciách veľkého utrpenia, nepokoja, nejakej bytostnej "negasmršti" - osobnej (nevyliečiteľná choroba), rodinnej (rozvod, odcudzenie manžela, manželsky, detí, finančný krach, a pod.), spoločenskej (napr. válka)...tu sa ukazuje, aká silná/slabá je viera...preto treba vieru posilňovať, v RKC je to modlitba a eucharistia - ...všetko - radosť, starosť i utrpenie vydržím skrze Krista - k takejto viere sa má veriaci dopracovať - je to nesmierne ťažké, ale s Kristom to ide..
jj, krize víry "se stávají" právě věřícím lidem s kritickým
myšlením :-))))))))))))))))))))))))
tak tak .-))))
ti si klidně ustanoví vrátka od boha a třeba i odejdou od víry.
těžce věřící ne :-)))) ten kritické myšlení nemá. nebo lépe - jen k nějakému plotu, nastavenému vírou. což je málo
Setkal jsem se i s názorem, že při silných bouřkách vznikaly požáry právě z těch větrem shozených hromniček, zatímco lidé zavírali dveře a utěsňovali okna. Tehdejší dřevěné domy s doškovými střechami, se slamníky a s otýpkami rychle vzplály jako pochodně.
Zejména, když byly chýše nalepené jedna na druhou a žádní hasiči s mašinami a cisternami. Kdysi v Salzburgu nám vyprávěla průvodkyně o velkém požáru 1818, kdy biskup zakázal hasit a pak znovu stavět v centru města. Tím vzniklo větší náměstí před chrámem.
Jel jsem trasu Košice - Brno - na jednom úseku cca 1 km dlouhém úseku
dálnice na mé straně ani kapka a na druhé kroupy - a bál už jen mokrá
silnice po dešti. A to jsem se nemodlil.
A další věc bez modlení - všude bylo zamračeno (spišský kraj před 39
lety) - tam kde jsem s rodinou pobýval se západní straně mraky rozcházeli a
na východní se dávali mraky zase do kupy - a cca 2-3 hodiny bylo u nás
krásně. Taky bez modlení. Několik takových "zázraků" jsem za život
zažil - ale nikdy jsem do toho Boha netahal
1
2
