Ne - on o ní ví.
Ale řeč byla o ateismu Boha, ne o víře ve svou ne-existenci, on může věřit v Boha nad sebou, to bude jeho ateismus, ten se nevztahuje k danému subjektu, jestli subjekt je nebo není bůh, ale jestli je bůh nad subjektem .-)))
Ale houby! Bůh přece musí vědět, že existuje bůh, ne? Proč by mělo jít o nějakého dalšího nad ním?
??
To, že ho Bohem nazývají lidé, neznamená, že si to o sobě myslí on.
No ateismus je víra v Boha, tedy subjekt nad objektem. bavíme se lidskými
definicemi o světě lidského boha. největší počin boha je, že stvořil
"ty pod sebou". pokud by lidský bůh měl být teista, musel by věřit, že ho
někdo stvořil.
ale tím by sám sebe diskvalifikoval z pozice boha, tedy toho, "kdo za všechno
může", protože i on by byl jen výrobkem.
Nevěřit v něco znamená nebýt přesvědčen o existenci toho něčeho. Nebýt přesvědčen o své vlastní existenci je hovadina.
když někdo VÍ, nemusí VĚŘIT
ateisté jsou proto ateisté, že nevěří v existenci boha
nevíra se od víry liší tím, že nevíra nepotřebuje ideologii
No ale když někdo ví, nemůže nevěřit. Jako třeba nemůžu nevěřit, že existuje klávesnice, do které tu buším.
???
To záleží na to, co ví.
Ale jinak jsme napsal to samé, jen jinými slovi - když někdo VÍ, nemusí
věřit. a tedy samozřejmě ani nevěřit, protože nevíra je z podstaty
principielně postavená stejně jako víra
a koneckonců, pokud by to byl věrný hologram klávesnice, byla by to klávesnice? .-)))
Zase, důležité je pořadí slov : já napsal : ten kdo ví, nemusí věřit. tedy premisa : ví (beru jako doložený fakt, že ví). proto nemusí věřit
to tvé platí také, ale je to vlastně o něčem jiném - ano, u plno věcí si člověk může jen myslet a jen věřit tomu, že ví.
Víra ne, ale náboženská víra je vždy ideologie. Institucionalizovaná víra