My nevěříme, že jsme - my to víme.
A jak víš, že ví, když ty nevíš, jestli opravdu existuje, když v něj
jen věříš??
Jenže nemáš vypouštěcí ventil.
Jsi už přeplněná a něčeho moc je věc škodlivá.
může se stát (okamihy) že to člověk neví... rozplyne se a ztratí pocit svého jáství. Ale opět se vrátí :-)) tedy pokud je zdravý, opět se usebere a vrátí do svého bodu "já". Ale ve vzácných chvílích se může jakoby rozpustit. Nemluvím že v sexu... i když to taky a vždy když sex je dobrý, ale třeba i když něco soustředěně dělá, taky ztrácí pojem "já jsem" a jakoby se stával tím co právě dělá. Možná to jiní tak nemají, ale mě se to stává. V takové stavu kolikrát ani neslyším... protože jsem plně koncentrovaná
To jo - člověk se tak soustředí na práci, že si nepostřehne, že na
něj někdo mluví.
To já mám takový stav i když koukám Moto GP, nebo F1.