Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Dnes už je to normální že jsou starší matky a ten problém jako by vymizel, už se to neřeší, jsou už jiné životní standarty.

Mno.
Stále se řeší, a logicky, když jsou starší matky prvorodičky. Pokud už ji nějaké dítě protáhle "tlustý tenkým", pozdější porod z hlediaska ženy nevadí

co vadí, že když dítě vychovává v podstatě "babička", je to taky špatně, z hlediska psychického, hlavně pro to dítě, protože 50 letá matka bude těžko rozumět a př. vysvětlovat desetileté dceři nebo synovi "jeho svět" (svět odpovídající jeho rokům). tam už se prostě nechytáš, abys to dítě provedla nějak rozumně dobovou charakteristikou, ty už jako bába nezvládáš "tepot doby", ty na pc trefíš max na diskusi a možná ndatlovat něco ve wordu. to je ale strašně málo. jak budeš tomu dítěti v jeho 10 letech pomáhat třeba s úkoly ap.

není to přirozený. těch 30-35 let je podle mne ideálních.
samozřejmě i 50tilrtá matka dítě nějak vychová, ale úplně jinak, než by ho vychovala 30letá matka.

..čím starší člověk tím víc předává dítěti informací protože se na něho víc nabalilo..
Jeden můj přítel říkal, že mladí rodiče mají děti rychlokvašky :-)

Jedna paní mi kdysi dávno poradila že se dětem vůbec nemá pomáhat s úkoly a to už od září prvního školního roku v první třídě neb je to výchova k nesamostatnosti a měla pravdu, odbourá se tím jejich vlastní aktivní přístup ke vzdělání.

Ve vyspělých státech se dětem s úkoly nepomáhá, tam platí že rodiče nejsou pedagogové tedy že na to nemají odbornost, vypravovala to Magda Vášáryová, její děti chodili do školy v Rakousku, byla z toho překvapená ale co už mohla s tím dělat když si to učitelé jejích dětí nepřáli:-).

Některým je třeba pomoct, ukázat správný postup. Stálé neúspěchy je odradí a zatvrdí. Ale pak je třeba je naučit řešit úkoly samostatně, ukázat jim, v čem dělají chybu, nechat je zažít vlastní úspěch.

Že prý když se s pomáháním začne tak už je to na furt, ja to zkusila hnedle s tou nejstarší dcerou a je z ní ing. :)..