Ale my nehovoříme o svobodné vůli člověka, my hovoříme o tom, že existuje duchovno.... pisatel psal, že neexistuje DUCH....a já jsem položila otázku ... když neexistuje DUCH tak proč se lékaři, vědci zabývají psychikou člověka?
Ale my nehovoříme o svobodné vůli člověka, my hovoříme o tom, že existuje duchovno.... pisatel psal, že neexistuje DUCH....a já jsem položila otázku ... když neexistuje DUCH tak proč se lékaři, vědci zabývají psychikou člověka?
A svobodná vůle se týká jen našeho rozhodnutí.
Buď se rozhodneš pro dobro, nebo pro zlo.
Žáden z nás neměl svobodnou vůli danou v případě zrození. Kde se narodí, kdy se narodí, komu se narodí......kdy zemře..
Buď se rozhodneš pro dobro, nebo pro zlo ...dobro a zlo s často relatívne, nemôžeme ich s istotou posúdiť v pravde - takže sa rozhodujeme pre všeličo, čo vnímame: ako dobro, zlo a tisíce aspektov medzi nimi, približujúcimi sa k dobru, resp. k zlu - až skúsenosť nás učí, do akej miery sme sa priblížili a rozhodli pre dobro, či zlo - a do akej ich miery...aj konanie zla má svoj význam, poučuje nás, aby sme sa zlu v budúcnosti viac-menej vyhli - preto Boh "vytvoril"(ponecháva zlo ako nedostatok dobra), aby nás skúšal a poučoval...
Duše si vybírá sama kde se narodí u koho,aby sama se mohla rozvíjet duchovně.
duša je večná, nie je možné ju zabiť, zničiť, - nerodí sa (nemá počiatok), nič a nikoho si nevyberá, - duša je u každého indivídua rôzna, dostáva sa od Boha pri konkrétnom splodení podľa toho, ako to chce Duch Boží - on jej dáva atribúty, charizmy/dary Ducha..- a ide o to, akým smerom/cestou sa po získaní rozumu a slobody vôle/rozhodovania uberie - má v konkrétnom živote indivídua mnoho možností...
Tvá duše si také vybrala v jakém těle se potřebuje zrodit,aby se učila k dalšímu postupu duchovnímu.
nerodí sa (nemá počiatok)
katolická církev uznává preexistenci duše? to jsem nevěděl, tak to už máte jen krůček k opakovaným vtělením, reinkarnaci...
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/preexistence
Přesně - zamotává se do vlastní sítě při pokusu "tvářit" se moudře - a plácá a plácá.
No u něj to trvá už hodně dlouho.
Já plácám ta 2-3x ročně a maximálně 24 hodin.
Nejde o hodiny a roky ,ale jak se duše chce probudit a kde u koho ,aby se mohla dál rozvíjet,je mnoho fází bytí, které se dají u jednotlivců rozpoznat, neplést s těmi elektrickemi fázemi. Visitor je na dobré cestě mezi 1 a druhou fázi,ty jsi na 1 fázi bytí,jsou 4 fáze ta 4 nejvyšší v probuzení se .
Akorát nerozumím tak budu to brát jako že mě miluješ a souhlasíš semnou.
Boh si nás už pred stvorením sveta vyvolil a zamiloval!
Ef 1, 4 v něm (v Kristu) nás již před stvořením světa vyvolil, abychom
byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
Ano poskvrnění je špatné v odchodu domů a vrací nás zpět se očistit od všeho co nás zatěžuje s tím souhlasím.
slovo vyvolil znamená že nás stvoří, že se tak rozhodl,
než to že stvočil miliardy duší a teď je teprv
dává do narozených dětí.
Duše začnou existovat při početí člověka zároveň s
ním.
ak predpoznal, tak i vyvolil:
Ef 1, 4 v něm (v Kristovi) nás již před stvořením světa
vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
Jistěže ne, to vše přišlo až s vývojem dítěte, výchovou ap.
proč může člověk volit jen mezi dobrem a zlem?
co je na tom za svobodnou vůli?
konwalinka: my v kresťanstve hovoríme o slobode rozumu a slobodnej vôli človeka - vo svetskej reči je to "duchovno/duševno" - duchovné aspekty, duševný život človeka, kognitívny, intelektuálny život, ktorý je skúmateľný aj na vedeckej báze (psychológia, psychiatria, morálka, etika, či aj (niektoré aspekty) iné humánne vedy, napr. sociológia)... Duch v zmysle Duch Svätý/Duch Boží je biblický aspekt viery pre duchovnosť človeka, ktorý v žido-kresťanskej viere ovplyvňuje, reguluje duchovnosť - je to však už aspekt biblickej viery...
Ale duševní nemoci jsou, možná by je měli nějako jinak nazvat :-)
Doposud je platno že onemocnět může ne jenom tělo ale i duše.
Ale člověk věřící to tak pojmenoval v dávných dobách.
Jednoduše člověk mysl a schopnost přemýšlet nazval duší a ještě ji
přidal schopnost někam odcházet bez toho, aby měl o to nějaký důkaz.
Proto se Egypťané učili za života odříkat 125. kapitolu z knihy
Mrtvých, aby byli vpuštěni do světa duší :
Vycházení z hmotného světa do bezbřehé
záře
A proč ne?
Klasický příklad - člověk se zamyslí, zahledí, kráčí, nic nevnímá -
jeho mozek "vypnul" - ale "vypli" se jen některé jeho funkce.
Dodatek :
Nezhřešil jsem proti lidem. Neporážel jsem dobytka určeného k
oběti. Nezpůsobil jsem škody na místech posvátných. Neznal jsem ničemnosti a nedopustil jsem se
nepoctivosti. Nechoval jsem nevážnosti k bohu. Nepohrdal jsem chudými.
Nepřipravil jsem nájemce o jeho majetek. Nečinil jsem nic, co se oškliví
bohům. Neočernil jsem člověka u jeho
nadřízeného. Nenechal jsem nikoho hladověti. Nerozplakal jsem nikoho. Nezabil jsem nikoho ani jsem nedal rozkazu k vraždě.
Nezpůsobil jsem nikomu bolestí. Nezmenšil jsem dávky potravin do chrámů.
Nezadržel jsem obětního chleba bohům. Neodňal jsem obětních koláčů
zářícím duchům. Neznásilnil jsem ženy.
Nebyl jsem necudný. Neporušoval jsem obilní
míry. Nezkracoval jsem lokte. Neporušil jsem polní výměry. Nezatěžoval
jsem vahadlo váh. Neodnímal jsem kojencům mléka od úst. Neodháněl jsem
dobytka od jeho píce. Nechytal jsem do sítě ptáků v bažinách bohů.
Nechytal jsem ryb v jejich vodách. Nezabraňoval jsem vodě téci v její čas
a nestavěl jsem hrází v cestu tekoucí vodě. Neuhasil jsem ohně v jeho
času. Nepřekračoval jsem času, určeného mi pro příjem obětního masa.
Nezadržel jsem dobytka, určeného chrámu. Nezkracoval jsem boha o jeho
příjmy.
Když to tak člověk čte, taksi uvědomuje, kde mohl Mojžíš čerpat na
sepsání Desatera - i on se toto učil.
Je tady vidět linie, která ho mohla inspirovat.
protože psychika člověka, navázaná na mozek, v případě poruch mozku, onemocní také? .-)))