Tendence k iracionální víře by se u lidí neprojevovala jednou a tou samou vírou po obsahové stránce, resp. jedním a tím samým pocitem. Tendence k iracionální víře ale snad ani pocity neiniciuje, ta je jenom pojmenováním pro fakt, že máme sklon věřit v něco (či v reálnost něčeho) bez toho, že bychom to měli rozumem podepřeno. Spíš tedy vyjadřuje proces vyhodnocování vjemů a nikoli jejich nastolování. Tendence k iracionální víře se v této věci může projevovat tak, že člověk ten pocit nezavrhne jakožto pitomost, ale že ho přijme jako vyjadřující skutečnost. O otázku pravdivosti konkrétní věrouky jde tudíž především: každý lne k té věrouce, která se mu jeví být pravdivá.

,




