trochu vysvětlení by neškodilo:
Definice, jakožto koncept, představuje pokus lidské mysli uchopit, vymezit a
kategorizovat fenomény, jež se objevují v našem bytí. Je to akt
intelektuálního rozlišování, jehož cílem je vnést strukturu do jinak
neuchopitelného proudu prožitků, vjemů a myšlenek.
Bytí samo o sobě je dynamické, plynulé a mnohotvárné – zahrnuje jak
objektivní realitu, tak subjektivní zkušenost. Definice však tuto realitu
fixují, čímž dávají našemu chápání zdánlivou stabilitu a řád. Jsou
mostem mezi nepopsaným prožitkem a jeho verbální reprezentací, mezi chaosem
a řádem.
Filozoficky lze říci, že každá definice je redukcí nekonečné variability
zkušenosti do konečných pojmů. Činíme tak proto, abychom porozuměli
světu, komunikovali jej a sdíleli své poznání. Avšak tímto aktem
vymezování zároveň něco z původního prožitku ztrácíme – nuance,
které nelze plně zachytit slovy, hloubku, která přesahuje možnosti
racionálního uchopení.
V Heideggerovském smyslu bychom mohli říci, že definice jsou odrazem našeho
pobytu ve světě („Dasein“), kde se snažíme vymezit bytí
prostřednictvím jazyka. Jsou nástrojem orientace, ale zároveň závojem,
který nás může oddělit od bezprostředního zakoušení skutečnosti.
A tak každá definice není jen vysvětlením, ale i interpretací –
omezením, které slouží poznání, avšak vždy za cenu určitého
zkreslení.