blbost. Co z toho je pravda, které evangélium pravdivě informuje???
Co Ježíš přikázal dvanácti učedníkům, když je vyslal? Matouš 10;
10: ať nenosí mošnu, ani dvoje šaty, ani obuv, ani hůl. Marek 6: 8-9: ať
si vezmou na cestu hůl a sandály.
Nesrovnalosti v evangeliích
Publikováno v Svět Od: Lukáš Balabán Dne: 20 prosince, 2015
Po komentářích k desateru přináším článek, který jsem chtěl
zveřejnit už dávno, ale vyžadoval poměrně značné úsilí při
shromažďování dat z Bible. Základní myšlenkou je otázka, zda lze
biblická evangelia považovat za věrohodné historické dokumenty pro
Ježíše a jeho vzkříšení.
Účelem historické vědy je určit, co se v minulosti nejpravděpodobněji
stalo. K tomu, aby historikové mohli určit historicitu nějaké osobnosti či
události, potřebují důkazní materiál – prameny, zdroje. Ty by měly
splňovat následující kritéria:
měly by pocházet ze stejné doby jako daná osobnost či událost
mělo by jich být hodně
měly by být na sobě navzájem nezávislé. pokud máte dvacet dokumentů, a
všechny zaznamenávají svědectví jednoho člověka, pak nemáte dvacet
zdrojů ale jeden zdroj.
měly by se v klíčových věcech shodovat
měly by být nezaujaté vůči zkoumanému předmětu
A jak je to v případě evangelií? Evangelia jsou jediným zdrojem, ve
kterém je zaznamenáno vzkříšení Ježíše Krista, což je klíčová věc
pro křesťanství jako celek. Jsou evangelia vhodnými historickými prameny
pro určení toho, co se v minulosti pravděpodobně stalo? Obávám se že ne,
protože:
Kdy byla evangelia sepsána? Rozhodně ne v době, kdy se stalo to, co
popisují. Většina odborníků se shoduje na tom, že Marek vznikl někdy mezi
lety 65 až 70 n.l., Lukáš a Matouš zhruba o 10 let později, Jan někdy
kolem roku 90. Pokud jsou tato data správná, pak to znamená, že nejstarší
záznam o Ježíši vznikl nějakých 40 let potom, co se tyto události měly
stát.
Připusťme, že apoštol Pavel psal o Ježíši dříve, hovoří o
vzkříšení v 1. listu Korintským, zhruba 20 let po evangelijních
událostech. Ale ani to není zdroj současný s Ježíšem.
Nejsou žádná očitá svědectví. Pavel sám uvádí, že se s Ježíšem
osobně nesetkal a autoři evangelií nejspíš také ne. Autoři evangelií
navíc nejsou známi. Evangelia byla pojmenována při pozdějších edicích.
Navíc, Ježíšovi učedníci byli prostí nevzdělaní obyvatelé Galileje,
kteří mluvili aramejsky. I ve Skutcích apoštolů (4; 13) se dočteme, že
Petr a Jan byli “lidé neučení a prostí”. Většina lidí ve starověku
neuměla číst, natožpak psát. Rodným jazykem Ježíšových učedníků
byla aramejština, zatímco tyto knihy jsou napsány řecky, lidmi, kteří byli
vzdělaní a měli určitou znalost řecké rétoriky a kompozice.
Odkud se tedy autoři evangelií dozvěděli Ježíšův příběh? Jestliže
nešlo o Ježíšovy učedníky, pak to byli lidé, kterým ten příběh někdo
vyprávěl. A tomu někomu ten příběh předtím vyprávěl někdo jiný a
tomu před ním zase někdo jiný, a tak dále. Příběhy o Ježíši kolovaly
mezi lidmi a předávaly se ústně po mnoho let od Ježíšovy předpokládané
smrti a údajného vzkříšení do vzniku prvních písemných záznamů.
Křesťané tyto příběhy vyprávěli s cílem obrátit na víru ostatní
lidi. Občas je za tím účelem vylepšovali a pozměňovali. Tento proces
trval celá desetiletí, než tyto příběhy byly zapsány. Tedy, evangelia
jsou písemným záznamem ústní tradice, která kolovala mezi lidmi.
Co se děje s ústně předávanými příběhy v průběhu času? Mění se.
Jaké máme důkazy o tom, že se příběhy o Ježíšově životě, smrti a
vzkříšení měnily? Můžete si je přečíst sami. Přečtěte si
například Markovu verzi o Ježíšově smrti a potom Janovu verzi téhož.
Zjistíte, že jsou mezi nimi nesrovnalosti. Tak například:
Ve který den Ježíš zemřel? Bylo to v den velikonoční večeře, jak
uvádí Marek (14; 12), nebo v den, který jí předcházel, jak uvádí Jan
(19;14)? Nemohl zemřít v oba dny.
Kdy přesně byl Ježíš odsouzen k smrti? Bylo to ráno, jak uvádí Marek
(15; 1) nebo v poledne, jak uvádí Jan (19; 14)?
Nesl Ježíš svůj kříž celou cestu až na Golgotu (Jan 19; 17), nebo ho
nesl Šimon z Kyrény (Marek 15; 21)? To závisí na tom, které evangelium
čtete.
Posmívali se Ježíšovi oba dva povstalci, kteří byli ukřižováni po jeho
levici a pravici (Matouš 27; 44) nebo jen jeden a druhý se ho zastal (Lukáš
23; 39-40)? To závisí na tom, které evangelium čtete.
Roztrhla se chrámová opona předtím, než Ježíš zemřel (Lukáš 23,
44-45), nebo poté, co zemřel (Matouš 27; 50-51, Marek 15; 37-38)? To závisí
na tom, které evangelium čtete.
Jde pouze o několik příkladů týkajících se Ježíšovy smrti. Co
třeba, pokud jde o jeho vzkříšení?
Kdo přišel třetího dne ke hrobu? Marie Magdalská samotná (Jan 20; 1),
nebo Marie a další ženy (Matouš 28; 1, Marek 16; 1, Lukáš 24; 10)? A pokud
přišly i další ženy, kolik jich bylo a jak se jmenovaly? To závisí na
tom, které evangelium čtete.
Byl kámen, který zakrýval vchod do hrobu odvalen (Marek 16; 4, Lukáš 24; 2,
Jan 20; 1), nebo ne (Matouš 28; 2)? To závisí na tom, které evangelium
čtete.
Viděly ty ženy mládence (Marek 16; 4), dva muže (Lukáš 24; 4), jednoho
anděla (Matouš 28, 2) nebo dva anděly (Jan 20; 12)? To závisí na tom,
které evangelium čtete.
Co měly vzkázat učedníkům? Že mají zůstat v Jeruzalémě (Jan 20; 17),
nebo jít do Galileje?(Matouš 28; 10, Marek 16; 7))? To závisí na tom, které
evangelium čtete.
Pověděly ty ženy někomu o tom, co viděly (Matouš 28; 8, Lukáš 24; 9),
nebo ne (Marek 16; 8)? To závisí na tom, které evangelium čtete.
Na základě těchto a mnoha dalších nesrovnalostí nelze z pohledu
historické vědy považovat evangelia za spolehlivé historické prameny, a to
z následujících důvodů:
Je v nich příliš mnoho sporných věcí.
Jejich obsah je záznamem ústní tradice, která kolovala mezi lidmi několik
dekád, než byla zapsána.
Celá léta křesťané vyprávěli tyto příběhy ve snaze obrátit na víru
nevěřící a tomuto účelu je přizpůsobovali. “Tvůj bůh se narodil z
panny? Ehm… však můj taky!”
Autoři evangelií nejsou očití svědkové ani současníci, šlo o řecky
hovořící křesťany, kteří žili 40-65 let po událostech, které evangelia
popisují.
Evangelia jsou záznamem příběhů, které si křesťané vyprávěli po mnoho
let, mnoho příběhů bylo pozměněno, některé byly zcela vymyšlené.
Jak jsem nastínil v úvodu, historická věda se snaží určit, co se v
minulosti NEJSPÍŠE stalo. Naproti tomu zázraky, jako například
vzkříšení Ježíše Krista, jsou už ze své definice nejméně
pravděpodobné. Za zázrak považujeme nějaký jev tehdy, pokud pro něj
neexistuje žádné jiné vysvětlení. Kdyby zázrak nebyl tou nejméně
pravděpodobnou věcí, pak by to nebyl zázrak! Jinými slovy, je
pravděpodobnější, že si křesťané Ježíšovo vzkříšení vymysleli,
nebo měli halucinace, nebo koncept vzkříšení převzali z nějakého jiného
náboženství. To všechno je pravděpodobnější než Ježíšovo historické
zmrtvýchvstání. Závěrem uvádím další nesrovnalosti, na které jsem
narazil:
Kolik generací je mezi Abrahámem a Davidem?: Třináct (Matouš 1: 2), nebo
čtrnáct (Matouš 1: 17)?
Apoštol Pavel ve Skutcích (20: 35) říká, že máme “mít na paměti slova
Pána Ježíše, který řekl: Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere.” V
žádném z evangelií však tento Ježíšův výrok není.
Kdy došlo k uzdravení malomocného? (Matouš 8:13-14): Ježíš ho uzdravil
předtím než vešel do domu. (Marek 1: 29-30 a 1: 40-42): Ježíš uzdravil
malomocného poté, co navštívil Šimona Petra.
Kdo přistoupil k Ježíši? (Matouš 8; 5-7): Byl to setník, hledající pomoc
pro nemocného služeníka. Lukáš 7; 3 a 7; 6-7: setník to nebyl, poslal
přátele a židovské stařešiny.
Byla Jairova dcera mrtvá, nebo teprve umírala? Matouš 9; 18: Jairus požádal
Ježíše o pomoc s tím, že jeho dcera právě zemřela. Lukáš 8; 41-42:
Jairus požádal Ježíše o pomoc, protože jeho dcera umírala.
Co Ježíš přikázal dvanácti učedníkům, když je vyslal? Matouš 10; 10:
ať nenosí mošnu, ani dvoje šaty, ani obuv, ani hůl. Marek 6: 8-9: ať si
vezmou na cestu hůl a sandály.
Kdy přišel Jan Křtitel na to, že Ježíš je Mesiáš? (Matouš 11; 2-3 a
Lukáš 7; 18-22): Když byl ve vězení, vyslal za ním své učedníky, aby to
zjistili. (Jan 1; 29-36): Jan Křtitel to věděl ještě předním, než se s
ním setkal.
Kdo vyslovil žádost pro syny Zebedeovy? (Matouš 20; 20-21): Jejich matka.
(Marek 10; 35-37): Jan a Jakub Zebedeovi požádali Ježíše sami.
Která zvířata byla přivedena k Jěžíši? (Matouš 21; 2-7) dva učedníci
přivedli oslici a oslátko z vesnice Betfage. (Marek 11; 2-7): přivedli pouze
oslátko.
Kdy byl proklet fíkovník? (Matouš 21; 17-19) Ježíš ho proklel poté, co
vyčistil chrám. (Marek 11; 14-15 a 20) Ježíš ho proklel předtím, než
vyčistil chrám.
Kdy fíkovník uvadl? (Matouš 21; 9): Okamžitě. (Marek 11; 12-14 a 20):
Následujícího rána.
Byla Jairova dcera mrtvá, nebo teprve umírala? Matouš 9; 18: Jairus
požádal Ježíše o pomoc s tím, že jeho dcera právě zemřela. Lukáš 8;
41-42: Jairus požádal Ježíše o pomoc, protože jeho dcera umírala.
Tohle, že je slovo boží???
Nebylo to ani správně zaznamenáno....