to by pak bylo věčné týrání.....a utrpení.
Nic, co vzniklo logicky věčné být nemůže...
to by pak bylo věčné týrání.....a utrpení.
Nic, co vzniklo logicky věčné být nemůže...
napočítej do nekonečna.. Nikdy nenapočítaš, vždy jen dočasnost. naonec by se včše stále opakovalo, věčně
for jr v tom, že můžešn ít libovolně dlouhé období, ale vždy
konmečné..
I kdybys měla libovolný konečný počet kroků a stále byus psala exponenty
pro x^x^x^x^x...... kde x by bylo jakékoli konečné číslo větší než 1,
nikdy se k věčnosti ani nepřiblížíš..... Ani na malý zlomek.....
Ale hlavně, co by božství dělalo před tímto stvořením... už by jich
mělo bezpočet... jenže někdy by muselo začít, co by pak dělalo v
předchozívch krocích.....
Vždy si lze uvědomit, že systém model, kde je něco věčné vědopmé nedává rozumný smysl.....
Věčné může být jen vědomí, které si sebe není vědomp. Díky například kvantovým fluktuacím může dojít k sebeucvvědomění a tím začne existovat dočasné božstvo....
to mi dává smysl, ovšem kdy dojde k stvoření znamená to současně sebeuvědomění protože se dějí procesy.
to je jasné, že konečný. věřím že v nekonečnu se ztrácí minulost i budoucnost, že je jen to co je, třeba furt to samé dokola
To je tady a teď, ne v nekonečnu.....
Pokud tedy zanikne forma uvědomování, zůstane jen to, co nevzniká , ani
nezaniká, ale není si to vědomo sebe
Domnívám se že je možné a nevyhnutelné oboje...to co nevzniká ani nezaniká jako věčná podstata a pomíjivé změny které jsou uvědomovány. Tedy dvě stránky jednoho.