Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

Taky se mi to při běžném rozhovoru vždycky nepodaří.Ale lidé si všímají , jak věřící člověk jedná , mluví , reaguje
v různých situacích. A pak se ptají. Kolikrát jsem dostala otázku : Poslyš - co ty máš , co já nemám?
A potom mohu - a velmi ráda - mluvit o Pánu , čím pro mně je, a jak ho znám.

ano, Pán dokáže obmäkčiť aj tie najzatvrdlivejšie srdcia, ale sú takí, ktorí ho odmietajú až do smrti..

Dpmečku, to je fajn že se modlíš, abys mohla být mnohým průvodcem na cestě k Pánu! A nad tím, že nedokážeš o Pánu mluvit se vůbec netrap!!!
Je na Pánu, kam a ke komu Tě pošle nebo koho k Tobě přivede, abys mu byla svědkem o Pánu!
Možná to vůbec nepoznáš!
Ty jenom "stůj pevně ve víře v Něj" - a nad ostatním se netrap!

Jo a ještě neco: "Průvodcem na cestě k Pánu", takovým milým souputníkem, přece již dávno jsi! Jistě i pro lidi ve Tvém sboru (to se jenom dohaduji) ale co vím naprosto jistě je, že jsi jím PRO MNE.

Díky, Pavlo, to jsem ráda, že nejsem jenom "přijímač" Božích věcí, ale také "vysílač." Moc mě tvoje příspěvky potěšily.

Víš, nemusí být každý z nás kazatelem evangelia! To nechme těm, kteří jsou k tomu povoláni. My ostatní máme každý své místo v životě, na tom buďme a buďme připraveni vydat svědectví, když k tomu bude čas. V tom případě samozřejmě mluvme. Ale netrapme se nad tím, když nemáme k mluvení příležitost! Někdy je uvařené kafe či podaná ruka víc než precizní kázání.

Zcela souhlasím s Pavlou, kázání může druhé odradit... pokud se vnucuje.Nejlepší je vlastní příklad.

Ano. Nebo, když se někdo přímo zeptá na něco spojeného s Bohem.

Ano, když se přímo zeptá tak je potřeba pravdivě odpovědět. No a to se může stát třeba jenom jednou za život! Ale i to jedno svědectví je někdy potřebnější než tisíc kázání.

Stačí jednou za život, pokud předáme alespoň jednomu člověku svědectví. Díkybohu za to.

Proč tedy Ježíš chodil a kázal a vysílal i učedníky?

NĚKTEŘÍ lidé jsou misionáři. Kázání je jejich povoláním. Tak jako tomu bylo u apoštolů a NĚKTERÝCH Ježíšových učedníků. Jiní svědčí svým životem. Jsme lidé různí a Bůh každého povolává jinam.

V této souvislosti je zajímavá zpráva raného církevního historika: „Celsus, první písemný bojovník proti křesťanství, se vysmívá, že dělníci, ševci, rolníci, nevzdělaní a neotesaní lidé jsou horliví kazatelé evangelia.“

:„Přál bych si od Boha, abyste se — ať zakrátko či zadlouho — nejen ty, ale i všichni, kteří mne dnes slyší, stali tím, čím jsem já.“ (Ži) (Skut. 26:28, 29)

Co je na ní zajímavého?

Ze to byli kazatele...