Opakuji vědce nezajímá jaký má význam život toto nechávají například odpovědět nevědecké Bibli. Nebo jiným knihám. Vědci se do toho nemontují.
Opakuji vědce nezajímá jaký má význam život toto nechávají například odpovědět nevědecké Bibli. Nebo jiným knihám. Vědci se do toho nemontují.
Vztah mezi vědci a Biblí se dá charakterizovat příměrem k mechanikovi, který se snaží přijít na kloub tomu, proč jeho složitý stroj přestal fungovat, a prosťáčkovi, který nechápe, o co se ten týpek furt snaží, když příčina problému je přece tak jasná: Je to rozbitý!
vzťah medzi Bibliou a vedou je oprávnený, a o tom sú už debaty vo vedeckej sfére,- pochopiteľne, Biblia nie je predmetom vedy, veda biblické tvrdenia nemôže prijať, vieme prečo, nie sú jej predmetom výskumu - avšak, je známe, že Biblia sa zaoberá tvrdením ako život vznikol, aký má zmysel (z pozície viery/náboženskej z pozície vo vzťahu k Bohu), ...vedu zaujíma len empíria "faktu" života a smrti, a popisuje a rieši jeho mechanizmy, - nie podstatu ...
Vztah mezi Biblí a vědou není žádný. Jak píšeš, Bible není předmětem vědy. Co se v ní píše, má nějakou váhu pouze pro toho, kdo se jí rozhodl uvěřit. A je jedno, jestli je to vědec, který se nechce smířit s tím, že jeho věda stále nedohlédne všude, nebo pasáček koz, kterého by taková ambice ani nenapadla.
Ve vědecké sféře žádné debaty o vztahu Bible a vědy nejsou. Ty jsou ve sféře křesťanské, ale s vědou nemají nic společného. Víra vědce ve vědecké práci nemůže ovlivnit. A naopak, vědecká práce vede k víře ve stejné míře jako jakákoliv jiná práce, spíše méně.
Každopádně prohlašovat něco za pravdu a fakt jen proto, že tomu věříš, je myšlenkové selhání jak sviňa.
mnoho vedcov debatuje vedľa vedeckého skúmania i o Biblii, i keď nie je
predmetom vedy, ale aktivuje- a pozitívne irituje myseľ k tomu, že veda im
nedokáže odpovedať na základné otázky vzniku, zmyslu života a smrti..
človek nie je zameraný len na vedu, čo tá povie, a to je amen - ale
zamýšľa sa ďalej, ľudská myseľ, vedomie, svedomie ide omnoho ďalej - čo
je za tým, čo je za otázkami, dimenziami, na ktoré veda nedokáže
odpovedať? - čo sú tie tajomstvá, mystériá života a smrti? - prečo je
život? prečo je smrť? - teda obmedzovať myslenie človeka len na vedu
znamená limitovať ho v myslení, nevedie k uzatváraniu nových pohľadov na
život a smrť..
dnes sa už všeobecne prijíma: veda ma obohacuje o jeden pohľad
(experimentálne skúmateľný), ale Biblia ma obohacuje- a dáva nový pohľad
na život a smrť, jeho význam - transcendentálny - taký, ktorý si pýta
vedomie i svedomie - ak sa tieto pohľady neoddelia od seba, môžu sa spájať
v novom a širšom pohľade na život, jeho zmysel, na smrť, jej zmysel...teda
integrujúci pohľad z oboch pohľadov (vedecký a biblický) otvára nové
obzory vnímania ta chápania týchto vecí...a poznáme to aj z prístupu napr.
F. Collinsa, a mnohých iných svetových vedcov od stredoveku podnes, ako aj
starých filozofov - gréckych i rímskych...
Vědci samozřejmě nedebatují jen o vědě, to je jasné. Jenže ty děláš, jako kdyby se dalo vedle vědy debatovat už jen o Bibli (nebo křesťanství obecně). Někteří vědci někdy debatují o Bibli, někteří prodavači taky někdy debatují o Bibli, někteří zase o jiných knihách, nebo o fotbale… Vztah vědce a Bible je stejný, jako vztah prodavače a Bible. Víra je může vést k jinému chování, které může v jejich práci přinést lepší, nebo také horší výsledky. Ale vědecký pohled na svět má vždycky od biblického distanc. Pokud se vyskytují v téže osobě, maximálně najdou nějaký bod koexistence, kdy jeden neodporuje druhému. Když má slovo jeden, mlčí druhý. Ale bod, kdy jeden podporuje druhý, neexistuje.
Kdyby věda skutečně podporovala víru, vědci by drtivou většinou věřili – tak to ale není… Kdyby víra skutečně podporovala vědu, byli by věřící vědci výrazně úspěšnější než nevěřící – tak to ale také není…
Všechno, co tu o vzájemné podpoře vědy a víry vykládáš, jsou jen myšlenky, jejichž otcem je přání, aby to tak bylo.
Co je za tím vším, čím se zabývá věda, nad tím se sice můžeš zamýšlet, ale možností je spousta, mezi nimi i jiných náboženských názorů. Říkat, že s vírou přijde i poznání, je nesmysl. Pokud nadřadíš jednu víru v neprokázané jiné víře v neprokázané, pravdy se nedobereš, protože vědomě, dobrovolně a cíleně většinu možností necháš stranou, aniž bys je posoudil jinak než přes filtr své víry, což je jako posuzovat křesťanství podle Leninových spisů, liberalismus podle Putinových projevů, nebo slovenské vlastenectví podle Mein Kampfu…