Život: skutečnost a tajemství; věda vs Bible

ale japato? přece se všechno píše v Bibli, ne?
kromě toho, že se sám nudil...

vědci neřeší proč vzniknul to mají nestarosti jiní.

to vieme, ...vedu zaujíma jak život vznikol - sú len dve možnosti: bol stvorený v nepredstaviteľnej múdrosti z nejakej príčiny (záujmu s nejakým cieľom) , alebo je výsledkom náhody...

Musíme si nejprve říci co je ta náhoda. Z vědeckého hlediska pokud bychom měli dostatek informací náhoda neexistuje. Vědci s ní pracují, protože občas nejsou schopni si ty informace obstarat. Bůh má všechny informace k dispozici proto u Boha žádná náhoda neexistuje a pro člověka teoreticky také ne.

pre život, jeho vznik, a zmysel nikdy nebola, nie je, a nebude dostatok informácií - bude vždy tajomstvom...

není to pravda. Vědci se posunují v poznání a odhalují čím dál větší část přírody.
Takže je tu šance odhalit ji celou.
Bůh nestanovil jak daleko lidé mohou postoupit v poznání.

to je pravda, máme miliardy info o živote, ale nevieme o jeho podstate nič (čo je život ako taký)...až Biblia o tom všeobecne (v zmysle náboženského pohľadu/viery - o jeho existencii a zámere a cieli) hovorí...

náhoda ne je vylúčená množstvom informácií - o živote dnes máme obrovské množstvo hlavne prírodovedeckých informácií a denne ich pribúda v obrovské množstvo - ale ony nie sú schopné toho, aby sme sa čo i len nepatrne priblížili k podstate (čo je život ako taký), významu a finálnemu významu a cieľu života...to len hovorí Biblia...

vědci vědí co je život.
Je to shluk živých buněk, které jsou nějak organizované.

to nie je život ako taký, život vieme popísať miliónmi vedeckých informácií, ale o jeho podstate nič nevieme...

Ještě by si měl vysvětlit co znamená slovo podstata?
Jsou to všechny informace o člověku nebo je to něco jiného?

podstata života je vo fenomene, že život existuje ako taký s jeho prejavmi (vedomie, svedomie, sebauvedomenie, radosť, láska, a pod.), t. j. že miliardy atómov a molekúl sa v jednom momente organizujú do buniek orgánov, a transformujú do toho fenomenu, že organizmus ako taký žije v jeho prejavoch...che­mické, fyzikálne zloženie organizmu, jeho genetické, biochemické a imunologické reakcie, organizácia buniek do orgánov a fyziológia orgánov (dýchanie, metabolizmus, výmena látok) je o niečom inom - tie sú pre funkcie mechanizmov života zabezpečujú život, ale nie sú životom ako takým...
život je záhadná transformácia neživého (jednoducho povedané Mendelejevovej tabuľky prvkov a organických a anorganických zlúčenín z jej prvkov) do živého organizmu s jeho prejavmi...

Jonatan --- podstata je zacatek - zaklad pravdy - proto nevis co to je. Pravdu si do hlavy nenatluces.

podstata života je "začiatok" - ale taký, že ľudský duch nevie, ako sa to stalo - nebolo mu to zjavené (nevie o tom nič) o tej "transformáci­i"/premene neživej hmoty (de facto anorganických prvkov tabuľky Mendelejeva) na organizovanú hmotu (z anorganických prvkov na neenergetické a energetické organické zlúčeniny, včetne anorganických prvkov, nerozlučne spätých so životom ako takým (kreovaných do metabolizmu i s ním naviazanou psychikou a jej fenomenmi)...je to proste najväčšia záhada/ i vedecké mystérium na tomto svete i vo Vesmíre...

Opakuji vědce nezajímá jaký má význam život toto nechávají například odpovědět nevědecké Bibli. Nebo jiným knihám. Vědci se do toho nemontují.

Vztah mezi vědci a Biblí se dá charakterizovat příměrem k mechanikovi, který se snaží přijít na kloub tomu, proč jeho složitý stroj přestal fungovat, a prosťáčkovi, který nechápe, o co se ten týpek furt snaží, když příčina problému je přece tak jasná: Je to rozbitý!

vzťah medzi Bibliou a vedou je oprávnený, a o tom sú už debaty vo vedeckej sfére,- pochopiteľne, Biblia nie je predmetom vedy, veda biblické tvrdenia nemôže prijať, vieme prečo, nie sú jej predmetom výskumu - avšak, je známe, že Biblia sa zaoberá tvrdením ako život vznikol, aký má zmysel (z pozície viery/náboženskej z pozície vo vzťahu k Bohu), ...vedu zaujíma len empíria "faktu" života a smrti, a popisuje a rieši jeho mechanizmy, - nie podstatu ...

Vztah mezi Biblí a vědou není žádný. Jak píšeš, Bible není předmětem vědy. Co se v ní píše, má nějakou váhu pouze pro toho, kdo se jí rozhodl uvěřit. A je jedno, jestli je to vědec, který se nechce smířit s tím, že jeho věda stále nedohlédne všude, nebo pasáček koz, kterého by taková ambice ani nenapadla.

Ve vědecké sféře žádné debaty o vztahu Bible a vědy nejsou. Ty jsou ve sféře křesťanské, ale s vědou nemají nic společného. Víra vědce ve vědecké práci nemůže ovlivnit. A naopak, vědecká práce vede k víře ve stejné míře jako jakákoliv jiná práce, spíše méně.

Každopádně prohlašovat něco za pravdu a fakt jen proto, že tomu věříš, je myšlenkové selhání jak sviňa.

mnoho vedcov debatuje vedľa vedeckého skúmania i o Biblii, i keď nie je predmetom vedy, ale aktivuje- a pozitívne irituje myseľ k tomu, že veda im nedokáže odpovedať na základné otázky vzniku, zmyslu života a smrti..
človek nie je zameraný len na vedu, čo tá povie, a to je amen - ale zamýšľa sa ďalej, ľudská myseľ, vedomie, svedomie ide omnoho ďalej - čo je za tým, čo je za otázkami, dimenziami, na ktoré veda nedokáže odpovedať? - čo sú tie tajomstvá, mystériá života a smrti? - prečo je život? prečo je smrť? - teda obmedzovať myslenie človeka len na vedu znamená limitovať ho v myslení, nevedie k uzatváraniu nových pohľadov na život a smrť..
dnes sa už všeobecne prijíma: veda ma obohacuje o jeden pohľad (experimentálne skúmateľný), ale Biblia ma obohacuje- a dáva nový pohľad na život a smrť, jeho význam - transcendentálny - taký, ktorý si pýta vedomie i svedomie - ak sa tieto pohľady neoddelia od seba, môžu sa spájať v novom a širšom pohľade na život, jeho zmysel, na smrť, jej zmysel...teda integrujúci pohľad z oboch pohľadov (vedecký a biblický) otvára nové obzory vnímania ta chápania týchto vecí...a poznáme to aj z prístupu napr. F. Collinsa, a mnohých iných svetových vedcov od stredoveku podnes, ako aj starých filozofov - gréckych i rímskych...

Vědci samozřejmě nedebatují jen o vědě, to je jasné. Jenže ty děláš, jako kdyby se dalo vedle vědy debatovat už jen o Bibli (nebo křesťanství obecně). Někteří vědci někdy debatují o Bibli, někteří prodavači taky někdy debatují o Bibli, někteří zase o jiných knihách, nebo o fotbale… Vztah vědce a Bible je stejný, jako vztah prodavače a Bible. Víra je může vést k jinému chování, které může v jejich práci přinést lepší, nebo také horší výsledky. Ale vědecký pohled na svět má vždycky od biblického distanc. Pokud se vyskytují v téže osobě, maximálně najdou nějaký bod koexistence, kdy jeden neodporuje druhému. Když má slovo jeden, mlčí druhý. Ale bod, kdy jeden podporuje druhý, neexistuje.

Kdyby věda skutečně podporovala víru, vědci by drtivou většinou věřili – tak to ale není… Kdyby víra skutečně podporovala vědu, byli by věřící vědci výrazně úspěšnější než nevěřící – tak to ale také není…

Všechno, co tu o vzájemné podpoře vědy a víry vykládáš, jsou jen myšlenky, jejichž otcem je přání, aby to tak bylo.

Co je za tím vším, čím se zabývá věda, nad tím se sice můžeš zamýšlet, ale možností je spousta, mezi nimi i jiných náboženských názorů. Říkat, že s vírou přijde i poznání, je nesmysl. Pokud nadřadíš jednu víru v neprokázané jiné víře v neprokázané, pravdy se nedobereš, protože vědomě, dobrovolně a cíleně většinu možností necháš stranou, aniž bys je posoudil jinak než přes filtr své víry, což je jako posuzovat křesťanství podle Leninových spisů, liberalismus podle Putinových projevů, nebo slovenské vlastenectví podle Mein Kampfu…

4Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy.
5Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

14I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let.
15Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak.
16Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy.
17Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí,
18aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.
19Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

že to trochu popletli, pane vědče? to jste zase zapomněl dodat B, že?
nejprve stvořil světlo a pak teprve slunce, měsíc, hvězdy, zdroj toho světla?

haha zase jeden kreacionista který bere Bibli doslovně

no právě že ne, zrovna na tomto je vidět rukopis tehdejších lidských představ, tehdejšího poznání, kdyby to bylo opravdu nadiktované samotným Bohem, tak tam snad tyhle nepřesnosti nejsou...

Nic nikdo nepopletl...jen čtete nepozorně. Než Bůh začal tvořit NEBE a ZEMÍ... všechno se nacházelo v tmě. Bez světla nic nemůže existovat...

‭Genesis 1:3-10 B21‬
[3] Bůh řekl: „Ať je světlo!“ – a bylo světlo. [4] Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. [5] Bůh nazval světlo „den“ a tmu nazval „noc“. Byl večer a bylo ráno, den první. [6]

Světlo, které zde stvořil Bůh se nachází v jiné dimenzí v dimenzí kde přebývá pro člověka neviditelný svět.

Bůh řekl: „Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!“ [7] Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo se. [8] Bůh nazval oblohu „nebe“ a byl večer a bylo ráno, den druhý.

Bůh oddělil vody ...POD OBLOHOU od vod NAD OBLOHOU ...zde Bůh odděluje svět neviditelný a viditelný svět pro člověka. Dimenze do kterých člověk může nahlédnout svým zrakem a dimenze do kterých v té době nemohl nahlédnout člověk. V dnešní době máme přístroje, které nám částečně pomáhají nahlédnout do světa neviditelného, kde náš samotný zrak nemůže vstoupit.

[9] Bůh řekl: „Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!“ – a stalo se. [10] Bůh nazval souš „země“ a shromáždění vod nazval „moře“. A Bůh viděl, že je to dobré.

Teprve zde Bůh odhaluje zemí, která v té době byla ještě zaplavena vodou.

On by byl problém i opačně.
Kdyby stvořil Slunce ale světlo až o tom tak jak by to slunce asi vypadalo a hlavně bylo by to vůbec slunce?

svetlo pre vznik a udržiavanie života má len dva základné aspekty: 1. energetický (pre metabolizmus) a pre 2. videnie (vzhľadom na orgán videnia) pre získavanie informácií z okolitého sveta (zem, vesmír) a vnútorného sveta (tela)...

bingo, muselo to být tak nějak zaráz...

to co Bible popisuje není vědecký záznam události

řekni to našemu velikému ruskému vědci...

v Biblii sú záznamy dvojakého druhu vedecké i "nevedecké": 1. ide o záznamy historické, sociologické, právne, záznamy vzniku Izraela Izraela a iných priľahlých národov a etník od počiatku jeho/ich existencie, tradícií národov, záznamy právnych systémov, záznamy umenia, kultúry, zvykov, návykov, jazyka, záznamy vzdelávania, vzdelania, práce a jej odvetví, formy štátneho zriadenia (ríše, kráľovstvá, etniká) - tie rámujú vnútorne i okrajovo Bibliu, vtedajší spoločenský a rodinný život, čo patrí do aj oblasti vedeckého skúmania,
ALE hlavným princípom a záujmom Biblie je 2. Božie zjavenie (Božie slovo) - tu ide o záznamy o stvorení tejto zeme a Vesmíre, stvorenie vecí neživých, a hlavne živých, stvorenie života, stvorenie predovšetkým človeka a význam, cieľ a zmysel tohto stvorenia, ktoré sú spojené s hriechom človeka vo vzťahu k Bohu, ale aj cestou opätovného návratu hriešneho človeka k Bohu, ktorý ho stvoril - Biblia je tak záznam dejín spásy človeka skrze Krista...- a to už nepatrí do vedeckej oblasti skúmania, i keď mnohé elementy týchto vecí spadaj priamo ala nepriamo do vedy...

V Bibli primárně nejde o Boží slovo ani nelze Biblí Boha dokázat.
Bible jednoduše ukazuje lidem Boha jaký je a co s člověkem zamýšlí.

Biblia je Božie slovo, tak nekamufluj!

Bible je slovo člověka, který Boha vymyslel.

Slunce je objekt, který ze své fyzikální podstaty prostě musí vytvářet světlo. Pokud by někdo vytvořil Slunce, světlo by už tvořit nemusel.

...Boh stvoril svet, pretože to chcel, a pre človeka - stvorenie sveta je z lásky - pre poznávanie Boha i človeka - stvorenie ako vzájomná interakcia Boha i človeka....

"Boh stvoril svet, pretože to chcel" to není argument, my se neptáme na touhu nebo vůli něco udělat, ale na to co ho k té touze přimělo.

áno, Boh stvoril tento (náš) svet a v ňom život, a povedal prečo to urobil....

Lidé se hádají o to jak toho člověka tvořil a ateisté jak v přírodě vznikl život. Tedy dosti podobná otázka.

nie je to tak, obe skupiny polemizujú, "argumentujú" a hádajú sa, ako vznikol/či bol stvorený svet, a ako vznikol, či bol stvorený život....to sú rozhodujúce základné/kľúčové otázky človeka, na ktoré nikto nikdy neodpovie, lebo sú tajomstvom Boha (u ateistu tajomstvom prírody)....

váľať nudu na Boha je rúhaním...veda nikdy nedá odpoveď pre vznik života, príšinu jeho vzniku, ani pre jeho zmysel....z biblického pohľadu vieme, prečo Boh stvoril život...

to není rouhání v podstatě je to trochu jinak on by se začal nudit kdyby něco neudělal protože být sám je nuda. Představ si, že budeš sám se sebou hrát šachy. Natož kdyby je hrál sám se sebou Bůh. To by byla teprve nuda.

jo, protože chcel, ne že se nudil na věčnosti...