Mnichal to napsal spravne 
To v každém případě!
Bůh nás totiž varuje: "Pozor na ty "buddhistické" bludy!" 
Ale kdo spoléhá na Živého Boha, našeho milujícího Otce, nemusí se
přeludů obávat! 
Mnichal. Nedovolte nikomu, aby vám vzal váš klid,
ani se nespoléhejte na nikoho, aby vás učinil šťastným. Tyto pocity jsou
ve vašem nitru." -
Buddha Davam ti sve kralovske slovo
„Tam při jezeru vížka ční
nad stromů noc; její bílý stín
hlubokoť stopen v jezera klín;
však hlouběji ještě u vodu vryt
je z mala okénka lampy svit;
tam Vilém myšlenkou se baví,
že příští den jej žití zbaví.
On hanu svou, on tvoji vinu
se dozvěděl; on svůdce tvého
vraždě zavraždil otce svého.
Msta v patách kráčí jeho činu. –
Hanebně zemře. – Poklid mu dán,
až tváře, jenž co růže květou,
zbledlé nad kolem obdrží stán,
až štíhlé oudy v kolo vpletou.
Tak skoná strašný lesů pán! –
Za hanbu jeho, za vinu svou
měj hanu světa, měj kletbu mou!“
Obrátí se. – Utichl hlas –
Po skále slezl za krátký čas,
při skále člůn svůj najde.
Ten rychle letí, co čápa let,
menší a menší, až co lílie květ
mezi horami po vodě zajde.
Tiché jsou vlny, temný vod klín,
vše lazurným se pláštěm krylo;
nad vodou se bílých skví šatů stín,
a krajina kolem šepce: „Jarmilo!“
V hlubinách vody: „Jarmilo! Jarmilo!!“
Je pozdní večer první máj –
večerní máj – je lásky čas.
Zve k lásky hrám hrdliččin hlas:
„Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!“
Jednoho dne se malá holčička zeptala svého moudrého dědečka: ,,Dědo,
řekni mi, co je nejsilnejší na světě?"
Děda odpověděl: ,,Víš, vnučko moje, na světě
je 8 silných věcí."
,,Železo je silné, ale změkne v ohni."
,,Oheň je silný, ale uhasí ho voda."
,,Voda je silná, ale odpaří se do oblak."
,,Mraky jsou silné, ale rozfouká je vítr."
,,Vítr je silný, ale zastaví ho hory."
,,Hory jsou silné, ale zdolá je člověk."
,,Člověk je silný, ale zdolá ho smrt."
,,Takže nejsilnější je smrt," vykřikne holčička.
,,Ne, smrt není nejsilnější" odpoví děda.
,,Láska totiž překoná i smrt.".❤️
Bůh je silnější než láska, bratře, a celé lidstvo se o tom už brzy přesvědčí!
LÁSKA JE DÍLO BOŽÍ, to ano, LÁSKA JE DAR PRO LIDSTVO, to nepopírám, ALE BŮH PANUJE I NAD LÁSKOU. Amen.

„Když mi bylo pět let, maminka mi řekla, že klíčem k životu je štěstí. Když jsem přišel do školy, zeptali se mě, čím chci být, až vyrostu. Napsal jsem ´šťastný‘. Řekli mi, že nerozumím zadání. Já jim řekl, že oni nerozumí životu...“ - John Lennon
A co Bůh, bratře, proč se vyhýbáte přiznání, že bez Živého Boha by
lidstvo neexistovalo!? 
V čase života,zde není nic jiného než život.V čase smrti,zde není nic jiného než smrt.
"Legenda vypráví, že se jednoho dne potkala lež s pravdou.
A tak se pravda rozhlédla, aby se podívala, jestli je to tak. Bylo.
Tak se pravda rozhlédla, aby viděla, jestli je tomu tak a souhlasila.
Běžela lež k vodě a řekla...
Pravda se dotkla vody svými prsty a opravdu byla nádherná a důvěřovala lži.
Obě si vysvlékly oblečení a klidně plavaly.
Po chvíli vyšla lež, oblékla se do šatů pravdy a odešla.
Pravda, neschopna obléci se do šatů lži, začala kráčet bez oblečení a všichni se jí děsili, když ji uviděli.
A tak se to stalo, že dnes lidé raději přijmou lež oblečenou za pravdu, než nahou pravdu."
O Smrtce
Hlas za ním se ozval tak nečekaně, že se kovář sebou škubl. Navíc
neslyšel, jak se otevřely dveře do dílny a někdo vešel dovnitř.
Kovář popadl hadr ze stolu, otřel si unavené ruce, pomalu se otočil, když
tu před ním stál velmi neobvyklý klient.
Byla to samotná smrt.
"Naklepej mi kosu," opakovala Smrt trpělivě.
Kovář pohlédl na kosu. Na čepeli bylo skutečně několik stop po záseku do tvrdého a čepel samotná se již začala vlnit.
"Ne," řekl kovář nejistě a poslouchal své vnitřní pocity.
"V tom případě se nemusíš ničeho bát," řekla Smrt a podala mu kosu.
Kovář ji vzal do svých rukou a začal si ji prohlížet z různých
stran.
Kovář nestihl dokončit. Smrt, která bleskovým pohybem vyskočila, byla za okamžik přímo před kovářovou tváří. Okraje její kapuce se mírně chvěly.
"Já... já nevím," vymáčkl ze sebe kovář a sklopil oči k podlaze.
"Já, já nevím...
Smrt mu pustila bradu a na několik sekund se odmlčela. Pak se shrbená vrátila na lavici a s těžkým povzdechem se posadila.
"Nikdy jsem nezabíjela lidi." Proč bych to dělala, když Vy sami
odvádíte skvělou práci s tímto posláním? Vy sami se navzájem zabíjíte.
Vy sami! Můžete se zabíjet pro vznešené cíle, pro svůj vztek a nenávist,
můžete dokonce zabíjet jen tak pro zábavu. A když vám to nestačí,
rozpoutáte války a zabíjíte se navzájem po stovkách a tisících. Prostě
to milujete. Jste závislí na krvi někoho druhého..
A víš, co je na tom všem to nejhnusnější? Nemůžete si to přiznat! Je
pro Vás mnohem snazší vinit mě ze všeho, - krátce se odmlčela, - Víš,
vůbec, jaká jsem byla předtím? Byla jsem nádherná mladá dívka,
potkávala jsem duše lidí s květinami a doprovázela je na místo, kde jim
bylo souzeno být. Smála jsem se na ně a pomáhala jim zapomenout na to, co se
jim stalo.
To už je ale strašně dávno... Podívej, co se mi stalo!
Vykřikla poslední slova, vykročila z lavice a shodila si kapuci z hlavy.
Před očima kováře se objevila vráskami pokrytá tvář staré ženy.
Řídké šedivé vlasy visely ve spletených pramenech, koutky popraskaných
rtů spadlé nepřirozeně dolů a odhalovaly spodní zuby, které vykukovaly
zpod rtu..
Ze všeho nejstrašnější byly její oči. Úplně vybledlé, bezvýrazné
oči zíraly na kováře.
"Ne," zavrtěl hlavou.
„Samozřejmě, že nevíš,“ ušklíbla se, „Udělali jste to ze mě vy
lidé! Viděla jsem matku zabíjet své děti, viděla jsem muže zabíjet
svého bratra, viděla jsem, jak může člověk klidně zabít sto, dvě stě,
tři sta dalších lidí za jeden jediný den! Křičela jsem hrůzou...
Smrti zajiskřily oči.
Když Smrt vytrhla kováři kosu z rukou, otočila se a zamířila k východu z dílny.
Credit: Johan Peter Hasenclever
I když dosáhnete cílů, jež jste si stanovili proto, abyste v sobě
posílili pocit vlastní důležitosti, nebudete spokojení.
Stanovte si cíle, ale nevnímejte jejich dosažení jako tak důležité.
Žijete-li plně v přítomnosti, znamená to, že přítomný okamžik není
prostředkem k dosažení cíle. Vaše činnost vás uspokojuje v každém
okamžiku. Přestali jste redukovat přítomný okamžik na pouhý prostředek k
dosažení cíle.
„Žádné já. Žádný problém,“ odpověděl jeden buddhistický mistr,
když byl požádán, aby vysvětlil hlubší smysl buddhismu.
~Eckhart Tolle
Nechte mysl jít, kam chce. Nemusíte věnovat pozornost všem jejím toulkám. Prostě buďte Já a nedělejte si starosti s činností mysli. Pokud zaujmete tento postoj, činností a bloudění mysli bude stále méně. Mysl se celý den toulá jen proto, že se s ní ztotožňujete a věnujete pozornost všem jejím činnostem. Kdybyste se dokázali upevnit jako Vědomí, myšlenky by už neměly moc vás rozptylovat.
Když se o myšlenky nezajímáte, zmizí, jakmile se objeví. Místo aby se připojovaly k jiným myšlenkám, které pak generují nespočet dalších myšlenek a nápadů, objeví se jen na vteřinu či dvě a pak zmizí.
Tendence člověka způsobují, že myšlenky vznikají. Jakmile vzniknou, budou se v pravidelných řetězcích a vzorcích opakovat stále dokola. Máte-li nějaké touhy nebo připoutanosti, budou se v mysli neustále objevovat myšlenky na ně. Nemůžete s nimi bojovat, protože se jim daří díky pozornosti, kterou jim věnujete. Pokud se je snažíte potlačit, věnujete jim pozornost. A to znamená, že se s myslí ztotožňujete. Tato metoda nikdy nefunguje. Tok myšlenek můžete zastavit jedině tak, že se o ně odmítnete zajímat.
~AnnamalaiSwami
Miluji Živého Boha - je pro mne vlastním milovaným Tatínkem a jedinou živou LÁSKOU - a nepřemýšlím o tom.

Když jsem začal praktikovat zen, viděl jsem
hory jako hory a vodu jako vodu.
Pak jsem dosáhl hlubšího poznání a dospěl
k bodu, kdy jsem vnímal, že hory nejsou
horami a voda není vodou.
A teď, když jsem se dostal k podstatě všeho,
jsem v klidu. Neboť zase vidím hory jako hory
a voda je opět vodou.
(Sing-s´)
Měli byste si vytvořit přesvědčení: "Já jsem všudypřítomné Vědomí, v němž se objevují a zanikají všechna těla a mysli světa, Já jsem to Vědomí, které zůstává nezměněné a neovlivněné těmito objeveními a zániky." Upevněte se v tomto přesvědčení. To je vše, co musíte udělat.
~Annamalai Swami
Člověk, kterému se dosud Bůh nedal poznat, mívá srdce jako kus skály
pokryté ledem! 