Takových lidí jako je Zeman s Klausem jsem za svůj život potkal několik.
Ovládali umění obklopovat se patolízaly, kteří je nedokázali v jejich
postu ohrozit. Většinou ve funkci ředitelů bojovali se svými náměstky. Ty
náměstky si ale nemohli moc vybírat, většinou je podědili po předchozím
řediteli a zbavit se jich bylo taky krajně obtížné. Byla to taková
průprava na koaliční vlády.
Zajímavé bylo to, že je dost zaměstnanců obdivovalo. Já k nim obdiv
neměl, ale říkal jsem si kdyby je tak obdivovali jejich náměstci.
Zajímavá, ale celkem vzácná byla situace, kdy ředitel padnul. Náměstci
pak nějakou dobu byli nadšení jako při barevné revoluci. Než přišel
nový ředitel.