Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Opak je pravdou. Například Jaderná elektrárna Dukovany dnes patří mezi nejlevnější zdroje Skupiny ČEZ. Vyšší pořizovací náklady ve srovnání např. s uhelnými elektrárnami jsou vyváženy nízkými provozními náklady. Kladně se zde odráží nízký vliv palivových nákladů představujících v provozu elektráren na fosilní paliva (nebo využívajících obnovitelných zdrojů jako je spalování biomasy) značnou finanční zátěž. Za dobu pětadvacetiletého provozu Jaderné elektrárny Dukovany se elektrárna více než dvakrát zaplatila.
Cena je dána především aktuální situací na trhu, tzn. soutěží mezi ostatními výrobci. Trh s elektřinou je v ČR plně otevřen i pro zahraniční dodavatele, spotřebitel si může vybrat dodavatele, jakého chce.
Výrazný odklon od jádra by měl za následek pouze jediné – zvýší se cena za elektrickou energii.
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-odpojeni-od-jadra-v-nemecku-muze-zdrazit-elektrinu-i-v-cr-40428919

Proč naši politici prodali jednu třetinu akcií ČEZU zahraničnímu kapitálu- především Amíkům?

Ještě za první republiky byla česká energetika vlastně decentralizovanou záležitostí. S nástupem komunismu ale vzala za své myšlenka „všeužitečných podniků“, soukromých energozávodů, které připojovaly každého, kdo v okolí projevil zájem, a přišla centralizace-a znárodňování.Přes 1300 firem v celkové hodnotě přes 10 miliard Kč přešlo po r.1945 na stát a jako zastřešení regionálních aktivit vznikly i České energetické závody st.pod..
V polovině r.1990 se od ČEZ, s. p., oddělilo osm rozvodných energetických společností, které se ve svých krajích staly monopolním distributorem elektřiny. Od počátku tak byla z ČEZu vydělena distribuční část, základní předpoklad pro podporu budoucí konkurence v energetice. Příslib, který zůstal nenaplněn.
Do nově se formující akciové společnosti ČEZ je v prvním kole privatizace v r.1992 převedena výroba a přenos elektrické energie , část majetku (například spalovny či kulturní zařízení) ovšem zůstává v rámci státního podniku ČEZ a je privatizována v dalších projektech.Bylo plánováno, že státu (přes Fond národního majetku) zůstane strategický balík 67 % akcií, jenž umožní regulovat ceny elektřiny, 30 % akcií ČEZu putuje do vln privatizace.Po první valné hromadě ČEZu na podzim 1993 je tento poměr akcií: 71,1 % FNM, 3 % Restituční investiční fond, 22,3 % investiční fondy a 3,6 % individuální akcionáři.
Vše podrobně popsáno v odkazu -
https://zpravy.aktualne.cz/denik-insider/zrozeni-imperia-skutecny-pribeh-spolecnosti-cez/r~i:insider:article:17913/

Jaderná elektrárna v Dukovanech byla postavena na základě jiných předpisů a v jiné ekonomické situaci, než třebas dostavěné bloky v Temelíně.
Náklady na další bloky jaderné energie budou ohromné a proto ČEZ požaduje finanční účast vlády. Té, která má dnes ohromné problémy se státním dluhem, inflací a hrozícím pádem bonity státních dluhopisů do rizikovější oblasti.
Jadernou energii u nás požaduje především levice a to z politických a nikoliv ekonomických důvodů. Proto je taky levice k ekonomickým argumentům hluchá.
Ti kteří zde prosazovali deficitní rozpočty a Green Deal považovali za dílo Satana patří do jedné a téže skupiny voličů. Ovšem stále velmi početné.

Pane Vitásku, nadšenci jsou obvykle nepoučitelní. Patříte zřejmě k nim. Když čtu vaše příspěvky obsahující ohromné nadšení nad počtem instalovaného výkonu slunečních kolektorů v Německu, aniž byste bral v potaz jejich skutečnou výrobu, je to na pováženou.
Klidně přecházíte fakt, že tyto zdroje v době své výroby dělají ohromný problém s udržením stability elektrovodné soustavy a pokud nikoli, pak mají smysl pouze za předpokladu schopnopsti uložit takto získamou energii k pozdější spotřebě. To znamená obrovité akumulátory, kterými lidstvo dosud nedisponuje. Stejně nestabilní zdroj je větrná elektrárna. Německo kalkulovalo s krytím nedostatku EE výrobou v plynových elektrárnách. To nyní znamená citelné prodražení. A tak se vrací k uhelným elektrárnám. Satan se tedy připomněl dost citelně. Paradoxně nám, když dnes platím za 1 kWhod 6,10 Kč.
v otázce výroby EE bych nedělil společnost na levici a pravici, ale na naivní nadšence a na reálně uvažující hospodáře.

Fotovoltaické panely u nás dnes generují asi tolik výkonu co Temelín. Přesto je ale podíl zelené energie u nás výrazně nižší než v Německu a Rakousku.

Jinak příznivci levice často hořekují nad tím, že je u nás potravinová nesoběstačnost a že se třebas polovina masa dováží. Je zajímavé , že těm samým vůbec nevadí závislost na dovozu energií. Asi proto, že se dovážejí z Ruska.

Naše tradiční levice se snaží před globální realitou někam schovat. Nejraději do Ruska. Opakuje tak postoje při ropné krizi v prvé polovině 70.let. Tehdy také média popisovaly jak je SSSR jakousi horou pokladů surovin, stačí si je jen vzít a odnést. Jenže ropná krize v druhé polovině 70.let dorazila i do ČSSR a způsobila vleklou krizi, která trvala až do Listopadu 89.

Aby vůbec mohla správně fungovat elektroenergetická soustava, musí být rovnováha mezi výrobou + přenosové ztráty a spotřebou. Nerovnováha se projevuje změnami frekvence. Nepatrný pokles frekvence je signál pro navýšení výroby (vyšší zatížení základních zdrojů) a naopak. To je ale v rozporu s těmi "zelenými zdroji" které jsou závislé na přírodních podmínkách. Když nesvítí slunce, nebo ustane vítr, nemohou zvýšit výrobu. Někdy tento stav trvá i delší dobu, takže by musela být obrovská rezerva v akumulačních systémech pro překlenutí nepříznivých klimatických podmínek. Zjednodušeně a stručně - Pro soustavu tvořenou POUZE "zelenými zdroji" by se do investičních nákladů musely zahrnout i nově vybudované akumulační systémy. Hrubý odhad: Instalovaný výkon akumulačních systémů cca 6 GW po dobu přibližně 48 hodin. Pro představu - Největší naše akumulační přečerpávací elektrárna má instalovaný výkon 0,65 GW a výdrž v dodávce při plném výkonu je necelých 6 hodin.
Mix výroby elektřiny:
https://i.postimg.cc/qqFcypSV/graf.jpg

To nedochází ani politikům, kteří o tom rozhodují, od občanů neodborníků nelze ani očekávat porozumění. Ale za širší vysvětlování nějakou populární metodou by to určitě stálo.

Investice do fotovoltaiky nejsou jen cenou fotovoltaických panelů a větrníků. Je to taky cena za přestavbu přenosové sítě odpovídající novým energetickým zdrojům.
Jeden můj známý, o hodně mladší než já má pasivní dům vybavený tepelným čerpadlem, fotovoltaikou, solárními panely a v garáži má elektroauto, do práce většinou jezdí elektrokolem. Je prakticky nezávislý na energiích.

Ve výrobě vepřového masa jsme soběstační jen z poloviny, závislí na jeho dovozu ze Španělska a Německa. Domácí velkochovy prasat jsou konkurenceschopné pokud mají bioplynovou stanici a jsou tím pádem energeticky nezávislé. Ilustrací naší zaostalosti je vysoká spotřeba elektrické energie na jednotku HDP, proti třebas Německu. Zaostalost není dána zaostalostí infrastruktury a nížší životní úrovní, je dána mentální zaostalostí. A ta tady byla vždy, jen si to odmítáme připustit.

Mýlíš se Vitásku, nepočítáš s časem. Náklady stavbu a na výrobu se musejí amortizovat, JE vydrží řekněme 50 let, FVE nejvýš 15 let. Aby se vyrovnala JE, musela by dodávat řekněme 1 MW a to FVE nedokáže ani na několika hektarech.

Příklad - Fotovoltaická elektrárna Vepřek (druhá největší v ČR) s instalovaným výkonem 35,1 MW zabírá plochu 82,5 hektarů. Průměrná denní výroba je přibližně 106 MWh. Průměrná denní výroba JE Temelín (leden 2022) byla 52805 MWh. Temelín tedy zvládne celou denní průměrnou výrobu FVE Vepřek za necelé 3 minuty.

Žádná elektrárna nevydrží jen tak 50 let. Nejen jaderná. Musí se udržovat a kontinuálně opravovat. Náklady na provoz elektrárny nejsou jen náklady na palivové články, ale na údržbu a opravy. Odpisy jsou asi nejvyšší položkou v obratu elektrárny.

Ovšem jeden z těch dvou zdrojů ovládá člověk podle svých potřeb a druhou může využívat podle rozmarů přírody, denní a roční doby. V době největší potřeby energie ta zelená dodává energie nejméně. Jinými slovy, jde o honičku za bublinou.