Pokud nejvyšší představitelé vlády (ať už v USA či jinde) lžou a
mlží, je povinnost každého slušného člověka na to upozornit, zejména
pokud má dotyčný možnost tyto lži dokázat - a to i v případech, kdy jde
o vyzrazení "státního tajemství", tedy podvodů, kterých se dopustila
přímo vláda toho kterého státu, i za cenu, že by za to měl být souzen,
případně i potrestán režimem. Ať už se jedná o rádoby "demokratický"
režim, nebo totalitní. Koneckonců, z článku jasně vyplývá najevo, že i
tzv. "demokratická" vláda používá stejné totalitní praktiky, aby zakryla
stopy a zametla všechno pod kobereček, viz níže..
Krátce po zveřejnění první dávky Pentagon Papers v New York
Times zřídil prezident Richard Nixon tajnou skupinu známou pod názvem White
House Plumbers neboli Instalatéři z Bílého domu.
Agenti-instalatéři-čističi měli za úkol zabránit dalšímu úniku
tajných materiálů a zveřejnění těch už uniklých. Mezi jejich první
úkoly patřila také diskreditace Daniela Ellsberga. Vloupali se do ordinace
jeho psychiatra a hledali dokumenty, které by zpochybnily jeho příčetnost.
Neuspěli. Zřízení skupiny se nakonec paradoxně obrátilo proti Nixonovi a
zachránilo Ellsberga. Byli to právě Plumbers, kteří se v roce 1972 vloupali
do sídla Demokratické strany ve Washingtonu. Následovala aféra Watergate a
Nixonova rezignace.
Takže role těchto jedinců je naprosto záslužná, i když samozřejmě ne
každý "whistleblower" má stejné pohnutky a morální kvality jako pan
Ellsberg, který odhalil všechny lži a podvody ohledně války ve Vietnamu a
přispěl tím k diskreditaci tehdejších zkorumpovaných politiků. Totéž
dělali jeho následovníci, jako byl Julius Assange nebo Edward Snowden, a
Chelsea Manning, i když tito jmenovaní nedosahovali možná jeho morálních
kvalit, aspoň v osobním životě, ale to není tak důležité.
Podstatné je následující shrnutí:
Zdrcující cynismus americké vlády během války ve Vietnamu
dokládá formulace válečných cílů: 70 % – zabránit ponižující
americké porážce, 20 % – udržet Jižní Vietnam mimo čínský vliv, 10 %
– pomoci lidem z Jihu ke svobodnějšímu životu.
Bylo by zajímavé srovnat tehdejší situaci s tou dnešní, tedy porovnat
válku ve Vietnamu s tou současnou válkou na Ukrajině - myslím, že bychom
došli k podobným závěrům, ohledně válečných cílů USA, jako u té
války ve Vietnamu, tedy asi takhle:
70% - oslabit RF a tím posílit svůj geopolitický vliv v Evropě,
potažmo v celém světě.
20% - oslabit ekonomický vliv Číny v Rusku i v Evropě.
10% - pomoci lidem na UA ke "svobodnějšímu životu" (osobně tomuto
nevěřím vůbec, ale nechci narušovat kruhy zdejším pro-ukrajinským
nadšencům, tak to sem dám).:-)