Určitě,chvála této ženě! Před její reformou bylo vzdělání jen soukromou aktivitou určenou pro bohaté,urozené - a církev.
No to ne, ona se společnost dělila jinak, obyčejní lidi byli sedláci, čtvrt nebo půlláníci, půdu i domky měli najaté a byli v evidenci u vrchnosti. Na ty škola dopadla první, ale ještě dlouhou dobu existovala skupina lidí, kteří pracovali v zemědělství (podruzi, děvečky a podobné názvy) ty neměli vlastní domov a byli vlastnictvím panství, sice ne otroky, ale také ne svobodní, to ještě dlouho trvalo, myslím, že se tomu říkalo obecný lid.
Když se dneska hrabu v matrikách ze 17. století, tak pokud tam vůbec jsou, je napsáno že u pána toho a toho a jenom křestní jméno a jako podpis tři křížky potvrzené farářem nebo rychtářem či správcem statku.
Vůbec ti nerozumím,s čím zase nesouhlasíš.Že před školskou reformou
Marie Terezie bylo vzdělání dostupné i většině,kterou byla chudina?
https://archiv.radio.cz/cz/static/jan-amos-komensky/historie-skolstvi
Před tou reformou záleželo na vlastníku panství, co podporuje. Někteří školy měli, někteří je považovali za zbytečné, brali jen lidi se vzděláním z církevních škol do funkcí na statcích. Mařenka tomu učinila konec a nařídila, že učit psát a čístse musí úplně všichni. A taky že úplně všichni, i sirotci a tuláci jsou živé duše a musí být tedy zapsané v matrice.
O tom všem se lze dočíst a jistě to většina z nás učinila poprvé již ve škole.Pokud byl vlastník panství lidumil,který podporoval vzdělání svých čeledínů a děveček,pak bych ten svůj výčet dodatečně rozšířila.
No Maruška byla skvělá na svou dobu. Například vymyslela katastr pozemků, zavedla penze pro svoje státní zaměstnance, především vojáky a pošťáky, povinnou vojenskou službu a trestní zákoník, který by si měl dnes každý číst. Za cizoložství se utínaly ruce. Juistici tak jak ji známe zavedl až její syn Josef II.
vydal toleranční patent a tím skončil temný středověk, nadvláda jedné temné politické církve, ale praxe zase ještě dlouho kulhala za teorií...
Toleranční patent neznamenal rovnoprávnost církví, spíš jen to, že
protestantské církve nebyly pronásledovány, ale trpěny. K rovnoprávnosti
dospěla až únorová ústava v druhé polovině 19.století, která zakotvila
občanské principy.
Jak toleranční patent, tak i únorová ústava vyvolaly ve společnosti řadu
konfliktů. Na některých místech došlo i k lokálním povstáním proti
zavádění josefínských reforem. Podobně po výdání ústavy vznikaly na
mnoha místech evangelické hřbitovy, protože katolické farnosti odmítaly
pohřbívat evangelické nebožtíky na dostud provozovaných hřbitovech. Je
zajímavé, že v Sudetech vznikalo méně evangelických hřbitovů než v
česky mluvících krajích.
Josefínské reformy byly typickými reformami shora a reakce na ně mezi
"obyčejnými lidmi" nebývala zrovna vstřícná. Stačí si přečíst
Jiráskovu Filosofskou historii , že názory na josefínské reformy byly ve
své době konfliktní.