,
Klídek, opak netvrdí nikdo. Fyziku nelze oblafnout.
FV článek mění dopadající elektromagnetickou energii, tedy světlo, které vnímáme našimi očmi, i to které je mimo naše "pozorovatelné" spektrum na elektrickou energii. Ta účinnost přeměny dopadající energie k vystupující elektrické energii je konečná a teoreticky dosažitelná hodnota je zhruba třetina. Prakticky je dnes běžná účinost komerční FV mezi 20 a 25% (pětina, až čtvrtina).
Druhá stránka problému je množství energie na FV panel dopadající.
Solární konstanta pro Zemi je zhruba 1360W/1 metr čtvereční. Jenže to je
ve výškách nad 100 km nad povrchem, prostě tam, kde tok světelné energie
nic neomezuje. A ten je omezován naší atmosférou, ozónová vrstva
odstřihne velkou část UV světla, prach ve vzduchu také a vysoká vlhkost
rovněž. Když ta vlhkost kondenzuje do kapének, nebo do sněhových vloček,
tak na povrch Země dopadne méně a méně světelné energie.
Zkrátka, když je jasno a nebe jako šmolka, tak můžeme počítat tak s
800 W světelné energie na metr2. Nastavíme-li Slunci tvář, tak
to pěkně pálí. No a při husté oblačnosti můžeme Slunci nastavovat
kteroukoliv část těla a nejenže to nepálí, ono to ani nehřeje, z těch
800W zbylo třeba jen 10W. No a z 10 W dopadající energie "vyrobí" FV panel
2,5W, tedy čtvrtinu.
Ještě jednou - FV panel s udávaným špičkovým výkonem 200W poskytne
třeba jen 2,5 W - na jednu LED-lampu to může stačit, na rozbrušovačku
zajisté ne.
Třetí stránka problému je nastavení FV panelu vůči Slunci. Pod úhlem 60° dopadajích paprsků máme poloviční efektivní plochu, tedy i polovinu výkonu FV. Prakticky je to tak, že na přesně na jih s odpovídající elevací (zeměpisná šířka + roční doba) nařízený, ale neotáčivý FV panel může dávat v pravé poledne onen špičkový výkon. v deset a nebo ve 14 hodin jen polovinu. Je to prosté, trigonometrie, víme?
1
