Přece pozorování nebo experiment, neboli obecně zkušenost.
Přece pozorování nebo experiment, neboli obecně zkušenost.
Přesně tak. V tom případě si ale toto privilegium nemůže nárokovat náhodná sestava laiků z internetové diskuze.
Zapomněla jsem dodat - dle mého názoru.
A proč ? No protože jsme mimo svoje obory pouhými poučenými laiky .Z
téhož důvodu jsem kupříkladu odpůrcem Okamurou protlačovaného zákona o
přímé demokracii s příliš měkkými parametry.
Tohle na mě moc zamotany... jistě, přímou demokracii si taky nepreju, ale to neznamená, že by člověk nepoznal pravdu... lidi toho byli a jsou schopny odjakživa, ještě před vymýšlenim nějakých oborů. Problém s pravdou je, podle mě spíš v tom, že se na ni lidi moc upínají. Protože lidi mají rádi jistoty. Takž by rádi měli jasnou definici, na kterou by se mohli spolehnout. Ovšem realita se jim jako obvykle směje.. a jediná pravda v tyhle vaší diskusi je, že se kazdej bude zdůrazňovat jiný aspekty pravdy.. proto je taky několik definic, který si dokonce celkem odporujou, a stejně nedojdete ke kloudnymu závěru:))
To jsou ale ty subjektivní pravdy, kterých je víc a kde si každý určuje
svoje kriteria.
Jak jsme psal, pravda dost záleží i na "otázce", na co se a jak ptáme.
Objektivní pravda není složitá as žádný vystudovaný obor k jejímu posouze člověk nepotřebuje. Každé faktum je vlastně objektivní pravda.
Něco jiného je u těch subjektivných pravd, tedy ve skutečnosti jen názorů (a třeba i názorů/subjektivních pravd na objektivní a subjektivní pravdu). Názor mohou mít lidé na tu samou událost rozdílný, a pokud nelze objektivně určit pravdu, zůstává to tak až do dalšího případného poznání
upínat se k pravdě je vcelku normálí, lidské. i když, jak jsme se
přesvědčili za soudruha, se dá žít i ve lži, a teď nemyslím jen té,
kterou nás soudruzi krmili a my si neměli jak to ověřit, ale i té, o které
jsme věděli, že to je lež.
ale líbilo se nám to?
No.. tobze něco člověk subjektivně vnímá jako kámen nedo kamaráda je hezký, ale "objektivně" je to shluk atomu :) resp. Karkulka, či čeho;)
Dobře : tak objektivní pravda je, že existuje shluk atomů, který si lidé označili slovem kámen .-))))
Prostě nejde nutně o to slovo, jde o tu skutečnost, realitu, že to
"uvedené" existuje.
Nebo "shluk atomů s lidským označením kámen" neexistuje? .-)))
Má úrovni kvantovy fyziky platí, že pozorovatel ovlivňuje pozorováný :)
PS : asi jen dodám, že to je způsobeno ale primárně "pozorovacími přístroji" z makrosvěta (nikoli tedy osobou pozorovatele přímo) a tím, že si zatím neumíme poradit s Planckovou délkovou konstantou
Já jsem věřící a věřící lidi obvykle s absolutni pravdou nemají problém. Jen se snažím upozornit, že je to poněkud složitější a zamestvana to větší kapacity než jsme my.. a tihle lidi jsou v závěrech velmi opatrný. Zato takovej Herakleitos ví naprosto přesně jak to funguje...
Můžeš sem dát nějakou tu práci, kde nějaká větší kapacita zpochybňuje existenci objektivní/absolutní pravdy?
Lidi, který se tématem zabývají. Bez ohledu na závěry. Prostě, dle mého sublejtivnihonnazoru com větší blb, tim jistější si je. Já jsem matka malého dítěte a na velký filosofové i nemám čas, takže konkrétní lidi ti neřeknu, nicméně snad kazdej velkej filosof o toto téma zavadil
Díkes :-))))))))))))))))))
No problém právě je, že to, co tady popisujeme se součtem, na žádné
velké filosofování není, ne o objektivní pravdě.
Pokud existuje nějaká realita, skutečnost, EXISTUJE i "slovní" popis té
reality, bez ohledu na to, jestli ho už někdo napsal nebo vyslovil, a to je
právě ona objektivní pravda :-)))) co je na tom filosofického?
jo, filosofovat by se dalo nad tématem,. jestli teda nějaká realita vůbec
existuje protože pokud ne, pak samozřejmě neexistuje ani objektivní pravda
(což je ale zase, kupodivu, objektivní pravda
le mého je u lidí problém s tím, že si nechtějí připustit, že svět
vůbec není tak složitej, jak si ho představují, protože mu nerozumí
.-))))
takže to je permanentně miliony řečí o "nejednobarevném, ba ani
dvoubarevném světě, že jsou miliardy nuancí ap.
a odmítají si uvědomit, že ty miliardy barviček tam přidávají sami
záměrně, že když se pokusí vykostit, vypreparovat jen to opravdu
důležité, od čeho se všechny ty další barvičky jen odvíjejí, tak
zjistí, že svět je max 3ojbarevný :-))))
ANO-NEVÍM-NE
ŽLUTÁ-AZUROVÁ-PURPUROVÁ (alr. MODRÁ-ČERVENÁ ZELENÁ)
Filosofa to vymýšlení samozřejmě živí, snaží se vymyslet lepší svět .-))))))))))))))))))))))
Já nemám žádný morální problém s redukcí populace planety na 0,5 mld
:-)))
filosof má za úkol zdůvodnit, proč nesmí umřít žádný člověk
.-)))))))))))))))))))))
i když jsou i filosofové na mé straně barikády .-)))
Kvůli jeho vlastnostem. Existuje prostě shluk atomů, potažmo kvarků, který má nějaké vlastnosti, projevující se do reality :)))))) Popis této reality, že existuje takový shluk čehokoli, je objektivní pravda. Nebo ne? .-)))
Každá, která vyjadřuje objektivní stav věcí a nikoli subjektivní
(pocitové, dojmové). Např. tvrzení
venku je zima
je subjektivní údaj, poněvadž vyjadřuje stav vnímání subjektu, zatímco
tvrzení
venku je 10°C
je objektivní údaj, protože není závislý na subjektu.
Akorat že pro člověka kterej měří jinou škálou nebo pro dítě, je první informace relevatnejsi
Pro vědce nebo konstruktéra je zase relevantní druhá informace (když měří v jiné škále, tak si do ní údaj převede).
Jaké privilegium? Jací laikové z internetové diskuze? Nerozumím souvislostem.
V tom případě je to jako bys nic neřekla. Protože sdělení, které nedává smysl, nenese žádnou informaci a tudíž ani není sdělením.
Snaha věci vysvětli je vždy dobrý způsob komunikace.
Samozřejmě musí být schopnost to umět vysvětlit. .-)))
To by musela existovat dobrá vůle i pokora , nepoznamenaná osobními animozitami .Bez toho je solidní diskuze nemožná.
Snaha věci vysvětlit je vždy uvedeným
neochota to vnímat a ykusit pochopit je vedeno tím, co uvádíš.
To je ovšem tvůj subjektivní názor, navíc nesprávný, postavený na tvých amocích a antipatii. Navíc ani nejsi kompetentní tohle posuzovat.
Více řádků to mnohdy jenom zamotají , zamlží a otráví. Ideální je schopnost vystihnout jádro věci úsporně - jasně a stručně.