Nebyl, ona běžně není tak levná, jak ji koupil Fiala :-))))
A schol už vůbe cnenakupuje levně českou elektřinu :-)))
Dost dobře nevím, proč se mají stavět jaderné elektrárny když spotřeba elektřiny klesá a její přebytky se vyváží.
Tak to já bych věděl. Byznys. Právě ty přebytky vyvážené ven zvyšují bohatství země. Ty peníze, co kolují uvnitř hranic, ty jen co kolečko ubývají o jen prožrané peníze některýma skupinama občanů.
Pokd se mají odstavit tepelné elektrárny, bez základních zdrojů kterými už budou pouze JE to nepůjde. Podíld na celkové výrobě by neměl být menší než 40 až 50%.
Protože ty elektrárny co máme ještě z dob reálného socialismu, tedy ty
40 a více let staré, nepojedou věčně.
Navíc jsou většinou na uhlí, což asi není to pravé ořechové, to snad
uznáváme i my, co nevěříme na grýndýl.
Připočteme-li plánovaný převod téměř veškeré dopravy z ropy na
elektriku, vychází každému, co neměl z fyziky pětku, že nebudeme
potřebovat 4 nové jaderné bloky, ale nejmíň dvacet takových. Solární
blbosti nám opravdu stačit nebudou a to ani kdybychom těmi čínskými panely
obložili celou zemi.
Mě se tedy moc nelíbí ani to jádro, jenže bohužel, zatím nic
efektivnějšího na výrobu elektřiny nikdo nevymyslel. Určitě budou
rozumnější investice, než plovoucí terminály v cizích mořích na dovoz
cizího plynu. Ono by se tou elektřinou totiž dalo i topit a dávno jsem tak
mohli topit skoro všichni, nebýt všech těch vlád za posledních třicet
let, které se na investice do energetiky z vysoka vykálely.
Pro koncového uživatele je elektřina nejefektivnější energií. Účinnost např. topného panelu je vždy stoprocentní. Dále hlavně v přechodových ročních obdobích, kdy stačí zvečera trochu přitopit nemají tepelnou setrvačnost, takže prakticky okamžitě zvedají teplotu v místnosti.
I to je výhoda. Poku nemá klesnout teplota pod nastavenou hodnotu, řeší to prporcionální regulace, kdy příkon drží třeba na pouhých 10% jmenovitého. Když se opouští temperovaná místnost, je také dobrá prakticky nulová tepelná setrvačnost.
Pro koncového uživatele určitě. Zatím ještě moc ne v oblasti dopravy,
myslím tu násilím protlačovanou na baterky. Samozřejmě vlak, trolejbus,
nebo šalina je zase jasná volba, všude, kde je to možné.
Horší je s tou výrobou, ta až tak jednoduchá není, tedy ve velkém. Jsem
ale zastáncem elektrifikace všeho, co má smysl. I ta autíčka na baterky
budou jednou použitelnější a teprve pak si je lidi koupí i bez stupidních
dotací a výhod. Proč přepravovat miliony tun uhlí, miliardy kubíků plynu,
když stačí pár vlaků paliva do reaktorů a kdyby přišlo na věc, tak i
ten uran pořád máme u nás, stačí jen zbořit tabu o jeho těžbě. Má to
samozřejmě jiné nevýhody, vysoká náročnost na bezpečnost a stále
nevyřešený je i problém likvidace, zatím i uskladnění vyhořelého
paliva. Ovšem pokud se nechceme vrátit na haluz, nebo dojíždět do práce na
kole, pak tu elektriku nějak vyrobit budeme muset.
No a taky jsem v souvislosti s potenciální výstavbou jednoho až čtyř
nových reaktorů nikde nezaregistroval zmínku o budování nějakých nových
akumulačních zařízení. Paradoxně má jaderná a solární energetika
stejnou potřebu, byť ze zcela opačných důvodů. Solár potřebuje
akumulovat nergii, protože vyrábí jen někdy, nikdo neví kdy a třeba v noci
by elektřina určitě nebyla vůbec. Jaderný blok naopak jede nepřetržitě
24 hodin denně a jelikož jeho výkon nelze rychle snížit, ani zvýšit,
potřebuje akumoluvat energii vyrobenou v době nižžího odběru, třeba v
noci.
Nic není jednoduché.
Dnes je 45. výročí tragického výbuchu brněnské teplárny, kdy zahynulo 18 lidí. Zachránili se jen ti, kteří zrovna byli na odpolední směně "U zeléné žáby" naproti. Vybuchla uhelná mlýnice, která zpracovávala mizerné rosické uhlí, které už se netěží (zůstalo po něm jen obludné opuštěné kolejiště, dnes pyšně nazývané Dolní nádraží) a také mostecké uhlí, vlaky a vlaky.
Teplárnu na Špitálce postavil v roce 1930 prof. List za pouhých 20 měsíců jako první kogenerační zdroj u nás. Výstavba teplárny se 4 kotli o celkovém výkonu 185 t/hod, se dvěma protitlakými turbínami a jednou kondenzační turbínou byla dokončena v rekordní době za pouhých 20 měsíců od zahájení prvních stavebních prací. Její elektrický výkon přes 50 MW představoval výkon elektrárny v Oslavanech a současně teplárna dodávala vysokotlakou páru 68 průmyslovým závodům a k vytápění domácností. Tepelná účinnost tohoto zdroje přesahovala 85%.
Komunisti pak v šedesátých přistavěli další kotle a komín, ale dál neinvestovali, potřebovali jen teplo do nových paneláků. Zanedbali co se dalo a po tom výbuchu už jim nezbylo, než zavést do Brna plyn, který tam do té doby nebyl.
Předělali to na plyn, jenže to bouchlo podruhé. Když s těmi "vedoucími hospodářskými pracovníky" v druhém případě probíhal v Brně soudní proces , tak se vlastně přišlo na to, že v tom předcházejícím procesu byli ti pracovníci odsouzeni nevinně.
Obojí rozsudky se asi schvalovaly v Praze.
KSČ to tehdy neměla zas tak jednoduché. Lid si žádal exemplární tresty
pro vedoucí, jenže všichni mistrem počínaje byli v KSČ. Zařízení na
mletí uhlí bylo zastaralé a to že došlo k výbuchu se dalo čekat. Kdyby k
tomu výbuchu nedošlo, tak se na tom zařízení mlelo uhlí dodnes. Jenomže
nešlo připustit, že šlo o systémovou záležitost a tak se to svedlo na
"vedoucí hospodářské pracovníky" i když oni v tom byli vlastně nevinní.
A byla s nimi udělána dohoda, že pokud vezmou vinu na sebe, Strana na ně po
vykonání trestu nezapomene.
A Strana dodržela co slíbila, jeden z těch uvězněných byl po propuštění
z vězení opět povýšen na vedoucího. Samozřejmě, že ne na té
Špitálce.
Jenže zakrátko došlo k druhému výbuchu a v Brně opět vzplály emoce.
Propagandisté museli čelit obvinění , že příčinou je zastaralá
technologie. A tak dostali propagandisté pokyn, aby to svedli na "lidský
faktor" , že chyba v technologii byla příčinou toho předchozího výbuchu.
Jenže tím nechtěne omilostnili ty předchozí odsouzené.
V té době došlo v Brně ještě k několika dalším malérům, jako
třebas že se před nemocnicí u svaté Anny propadla vozovka a jedna paní ze
zastávky zmizela v kanalizaci. A před nádražím se vyvrátila tramvaj a pod
ní to nepřežila tuším desitka lidí.
To vše vyburcovalo vedení brněnských komunistů k neslýchané akci. Vše to
sepsali a za příčinu špatné situace označili pražské komunisty. Kdyby
jen to, ale tento traktát nechali přečíst na veřejných schůzích KSČ po
Brně. Bylo zajímavé jak občané byli překvapeni tímto stanoviskem
brněnských komunistů. Mezi lidmi se říkalo, že kdyby někdo jiný takový
traktát sepsal, tak by ho za to zavřeli.
Zajímavá byla taky reakce lidí kteří se těch schůzí účastnili. Na
podnikové úrovni to proběhlo v klidu, diskuse byla organisovaná. Jiné to
bylo v uličních výborech, kde převládali důchodci, kterým už o nic
nešlo. Tam se kromě stížností na Prahu objevily i nářky nad Slováky,
protože to co mělo dostat Brna, šlo na Slovensko, do Bratislavy.
Celá akce však znamenela, že se trochu hnuly ledy. Na Gagarinově ulici se v
proluce po bombardování udělala ohrada s bilboardem " Brno dynamické město
socialistické výstavby". Ale taky se začal stavět obchodní dům Prior na
Dornychu, absence obchodního domu v Brně totiž byla v tom traktátu taky
zmíněna.
V té době byl stranický úkol udělat z Bratislavy druhé největší město ČSSR kvůli zamýšlené federaci. Bratislava ale tehdy měla jen asi 160 000 lidí kdežto Brno přes 400 000, tak se k Bratislavě připojila Dúbravka, Petržalka, Vajnory a naopak kolem města Brna se vytvořil umělý okres Brno venkov, který ohraničil správní hranice města až dodnes a Brno se už nerozšiřovalo.
Např. Modřice a další jižní části města a obchodní centra už do Brna nepatří, i když tam třeba vede tramvaj, ale rozhoduje tam už o všem už Jihomoravský kraj. Je to podobné jakoby Hloubětín a Černý Most už nepatřil do Prahy. Takže místo do Brna se sypaly prostředky do Bratislavy.
Já si asi budu muset sehnat něco o historii Brna :-)))))
Vy to tam fakt nemáte a nikdy jste neměli lehký :-))))
Myslel jsem to čistě technicky, nemělas do toho zamíchat Prahu, i když centrální rozhodování je v Praze dodnes. Město Brno si ani neuprdne, nádraží nebude (protestuje p. Patrik) a Janáčkovo centrum má stát v centru na pozemcích, které byly vybombardovány už v roce 1944, ale nikdo tam zatím nepostavil nic, dnes byl zase projekt zastaven. Takže nám zbývá jediný koncertní sál, Besední dům postavený před 150 léty za dob žaláře národů, kam se filharmonie ani nevejde. Že by dnes město Brno dokázalo za 4 roky postavit 15 km dlouhou přehradu (1936) i s novou náhradní vesnicí si nedovedu ani představit.
Do Vídně je to za kulturou blíž a levnější. Přestože se té silnice nikdy nedočkáme, zase už není v plánu.
Brno si vcelku vystačí , o dalších moravských kulturních svatostáncích nemluvě.
Já na tebe technicky navázala. 🤫 A s tou brněnskou bezmocností to
nebude tak horké -
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-dalsi-muz-z-ods-v-kampelicce-nitky-vedou-az-k-nadrazi-ktere-ma-v-najmu-245982
Mně Sašo fascinuje tvoje malá schopnost vidět ty rozdíly, které už deset let komentuje i NKÚ. V Brně máme stejně pitomé konšely jako jsou u vás v Plzni (a jinde)), protože se do takových funkcí nikdo nehrne. Poslechni si třeba co dnes řekl protidrogový koordinátor Vobořil o státní správě. Mluvil o úředníkovi zapřeném mezi dveřmi.
Praha je samostatný svět, se samostatnými zákony a rozpočtem, svými dálnicemi a nádražími a bude stavět koncetní sál filharmonie Vltava za několik miliard. Kolik máte v Plzni koncertních sálů? My jenom ten jeden 150 let starý a dobrý, ale malý Besední dům.
Konšelé o ničem nerozhodují, protože na to ani nemají peníze, efektivně dokážou jenom bourat, například Benešův národní stadion (zboural před 15 lety Onderka ČSSD), který lidé v brigádách postavili už v roce 1946 jako druhý s umělým ledem v ČSR. Už není, a nejsou ani jiné obvyklé a potřebné stavby.
Nikdy nepochopím, jak mohlo město Brno postavit tu přehradu za 4 roky, jak mohlo postavit Výstaviště za jediný rok 1927, nebo nazpět, jak mohlo v roce 1880 postavit první elektrifikované divadlo v Evropě i s parní elektrárnou za rok a půl a 1881 v něm začít hrát. Dopledne zatopili v kotelně a večer už svítilo jeviště Edisonovými žárovkami.
Zní to jako pohádky, ale bezmocnost Brna je úplně stejná jako bezmocnost Plzně a dalších měst, u krku je drží nesmyslný centrální systém státní správy, který nedovolí postavit ani kilometr vozovky natož nějaký tunel, jako třeba Rakušané v Alpách. To Praha si tuinel postaví za 43 miliard, to je dvojnásobek toho co stála celá oprava dálnice D1. A tak bych mohl pokračovat.
Je otázkou, jak z toho ven, kapři si stavidla neotevřou a revoluce nebude. Zadlužená státní správa ale bude mít stále na rozhazování kopec peněz pro centrum zvané Praha. Je to pěkné město, mám ho rád, dokonce jsme tam nějaký čas bydlel, ale proč se tam musí rozhodovat o tom kde máme v Brně vykopat díru pro kanál to nechápu.
A zdaleka nejsem sám kdo ty rozdíly vidí. Tohle je z druhého konce republiky, ale stejné příčiny.
V Plzni si nestěžujeme :-)))))))
Netuším sice, co by tady chybělo a bránila tomu Praha, ale já jsme spokojen
.-))))))
Postavilo se tu dost a Plzeň má slušné příjmy a rozpočet. Samozřjmě,
Praha bere dost i druhým, ale to jen proto, mže firmy, které podnikají na
území nějakého kraje, mají daňově přihlášenou centrálu v Praze.
Důvod je nasnadě :-))))))))))))))))))))))))))
teda dobře, jeden z možných důvodů : zkomplikování daňové kontroly
kvůli množství daňových subjektů .-)))
Ale hlavně že všude větší buzerace na úřadech v Praze né,tu u nás dost firem z Královéhradecka převedli vše na Prahu
Já především nepokládám za rozumnou cestu vzájemného hašteření mezi Pražany a Brňany ,mezi Čechami a Moravou. Ani nevím, jaké máš vlastně konkrétní požadavky .Zda se má jen měnit RUD ,nebo komplet zemské uspořádání. Zda ti jde o myšlenku Bártovy bývalé HSD-SMS - samosprávnou Moravu a Slezsko jako územní celek rovnoprávný s Čechami a Slovenskem s tím, že by Morava měla zemský parlament umožňující vydávání zákonů. Morava by si tak prakticky hospodařila sama.
Ten pocit se za hašteření považuje v Čechách, zejména v Praze a přitom jde o velké peníze a kompetence, není to pouhé hašteření. Například všech 19 supermarketů v Brně odvádí daně v Praze. Kromě spousty jiných společností a firem.
Už jsem napsal mockrát, že nejsem stoupencem zemského uspořádání, to už by dnes asi nevyhovovalo, ale uspořádání spolkové, jako je třeba v Rakousku by nám velmi pomohlo. 14 krajů a 3600 obcí je neuřiditelných z Prahy, na tom už se dnes odborníci shodnou, ale politikům to vyhovuje, dají se snadno zašívat peníze. Rozdělení kompetencí nikdy nebudou podporovat, raději se nasáčkujou do Prahy a tam budou mít možnost rozhodovat o všem.
Docent Bárta, představitel HSD SMS žádal trojdílné uspořádání státu už v roce 1969, a pak po převratu v roce 1990 znovu, ale neuvědomil si, že do toho Slováci nikdy nepůjdou. Jejich dějinný příběh je jiný a tím pádem i jiné představy, jaký mají mít stát.
Budiž, ale na uspořádíní českých zemí to má pramalý vliv. Protože dnes už se i v Bruselu podivují nad rozdíly mezi bohatým centrem a chudými regiony, které v Česku (nikoliv jen v Čechii) máme.
Nekritizuju přece Pražany, ale nesnáším pražský cenrtrální establishment a to jak sami Pražané říkají je náplava, i od nás. Ovšem je dobré se zabývat důvody, jak se ta náplava dnes tvoří, totiž i TGM byl vlastně náplava. Takže v tom naplavování samotném to asi nebude, bude to v systému, který umožňuje naplavit se šibalům a neumětelům.
Pokud někdo zmíní náplavy, pak jenom proto, že právě ty mají tendenci býti nejpražštější.
Že nebude nádraží, to jedině uvítám, ať si přestěhují svoje
hlavní nádraží Pražáci, když už je tady někdo křtěný Vltavou vtáhl
do diskuse.
Že bude koncertní sál, nebo silnice do Vídně snad ani nikdo nečekal. Na
takové věci nemáme nárok, stačí přece 100 let slibovat a všechny prachy
utopit v naduté centralistické nenažrané Praze.
Staví se ale stadion, teda další z mnoha stadionů. Vlastně ona to bude
multifunkční hala. Za šest miliard, což jak je v naší zvykem, bude ve
výsledku za dvanáct. Úžasná věc, svalovci s klackem v ruce prý tu halu
občas půjčí i na nějakou kulturu, tož mě spadl šutrák ze srdce. Je
zajímavé, že pro upocené sportsmeny se staví něco pořád, na to máme. Na
výplatu kuchařkám ne.
Brněnská filharmonie ale bude i nadále koncertovat v tom 150 let starém
Besedňáku. Zaplať pán Bůh za to, že nám alespoň ten nechala postavit
šlechta v dobách, kdy nám Praha ještě neporoučela.
PS: Já jsem s Prahou tentokrát nezačal, ale když si o to někdo koleduje,
nechť je mu toho dopřáno.
Koukám, že tě ten nevinný výraz- křtěný Vltavou - vytočil víc, než mě tehdy vůbec napadlo. Přihlásit se ke svým kořenům ti evidentně vadí jenom u Pražanů, přestože většinu života žili jinde a vcelku těžce. Tady se člověk skutečně setká s různými náruživostmi a krajnostmi. 🥳
Zase ta přecitlivělost Sašo. Mám spousty báječných přátel křtěných Vltavou, to jenom u nás se neříká, že je někdo křtěný Svratkou, protože ta je oproti Vltavě spíš jen potok. Na druhé straně nevím, proč všechny brněnské noviny vydává nakladatelství Vltava Labe Press.
To se neptej mě. Možná jde o inspiraci názvem Smetanovy světoznámé symfonie.
Jistěže, u německé firmy, tam bych to hledal spíš jako úlitbu právě pražské vrchnosti.
Ale prd. Nikdo si na křest Vltavou nehraje, jen Pražáci, to je jejich
mantra, teda samozřejmě těch, co nejsou náplavy, na to si ti namyšlení
nadutci strašně potrpí. Nevím, nač jsou tak strašně hrdí, jako kdyby to
nějak mohli ovlivnit, kde je jejich matka porodila, nebo jako kdyby tu Vltavu
vykopali v akci Zet a vodu do ní nosili v kyblech.
Já jsem třeba neslyšel o nikom, kdy by byl křtěný například Dunajem,
který nám teče skoro za humnama a proti němu je potok zase ta v Praze
slavná Vltava. Dunaj protéká deseti zeměmi a na jeho březích stojí
čtyři hlavní města. Stávalo u něj i naše hlavní město, které na nás
nekálo tak, jako to u potoka jménem Moldau.
Jen jeden idiot byl na svoji rodnou řeku tak pyšný, že se po ní nechal i
přejmenovat - Vladimir Iljič Ujlanov.
To je taková malichernost, která normálnímu člověku nestojí za pozornost.