Ba ne, hlavní,privatizátor byl ministr Dlouhý spolu s Češkou a Salzmanem. Dokázali privatizovat všechna konta a aktiva v zahraničí, PZO například Omnipol, Motokov a prachy v zahraničí nepozorovaně "odklonit" a uklidit. Kuponovka už byla jen ohlodaná kost.
Dlouhý byl "jen" jedním z týmu Klausovy vítězné ekonomické
transformace,tzv.šokové.Byla založena především na okamžité
liberalizaci trhu vč.zahraničního obchodu. Dále na masové, až totální
privatizaci podniků, především bezplatnou kuponovou metodou.Nakonec na
tlumení tím vyvolaných nerovnováh makroekonomickým stlačením
poptávky.Tomuto hazardu ale byla dána přednost před alternativní
metodou,zpracovanou pány Šikem,Vlasákem,Pickem a dalšími.
https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/nejsem-vynalezcem-spis-zahradnikem-rika-milos-pick-33101
Já zažil ty osmašedesátníky po roce 1990 v práci. Byli u moci
nějakých 5 - 10 let a snažili se především užít si toho co jim bylo po
roce 1970 upřeno. Jinou motivaci či program neměli. Snad jen nostalgické
vzpomínky na své mládí ze 60.let. A přemítat o tom, jak by to bylo
skvělé kdyby nebyli v roce 1970 vyhozeni z partaje.
Tak jak ti normalizační šéfové, tak i ti osmašedesátníci byli zvyklí na
socialismus. Který chápali tak, že plnili rozkazy, které se na ně valily
zhora. Ze by vymysleli něco sami a to se taky snažili prosadit, tak k tomu
nedorostli. Hlavně si nikdy nepřipustili odpovědost. Třebas že fabrika s
jejich přispěním zkrachovala.
Pick má pravdu v tom, že MMF určoval formu transformace ke kapitalismu. Však
on to taky platil, volnou směnitelnost koruny bylo možné zavést na základě
půjčky, kterou poskytl MMF. S tím, že kurz koruny bude tuším 20 Kčs za
dolar. Klaus usiloval o příznivější kurz asi podobně i Pick. Jenže
kapitalisté z MMF asi neměli tak optimistické mínění o historické
převaze socialismu nad kapitalismem jako měli Klaus s Pickem. A tak
ekonomická transformace přinesla "obyčejným lidem" rozčarování. Nestali
se kapitalisty, kteří odstřihávají kuponky z akcií, ale museli pracovat.
Rozčarovaní voliči pak četli články Picka a láteřili nad tím, jak byli
podvedeni. A volili Zemana s tím, že se vrátí staré dobré časy. Jenže
ani to jim Zeman nesplnil, naopak pokračoval v Klusových reformách. Ale pro
své voliče měl pár bonmotů, takže se mohli alespon zasmát a ulehčit si
svůj trudný úděl. Jaký měli kdysi poddaní za časů feudalismu, kdy je
vrchnost nutila pracovat. Ale i tak v jejich srdcích plápolal plamínek
naděje. Jmenoval se Babiš....
V tom vašem ne zcela nereálném hodnocení jste zapomněl, stejně jako Klaus a reformátoři z roku 1990, na jednu maličkost: Okamžité přepnutí do tržní ekonomiky znamenal vstoupit na trh, který byl silně přesycen výrobky a výrobní kapacitou. To znamenalo zánik na šich podniků, v lepším případě jejich prodej. A tak jsme se stali někým, kdo na trhu začíná od nuly, od úplného začátku. A to se musí hodně pracova, ovšem za poloviční mzdy...
Všechny věci v životě se dají dělat postupně. S partnerkou před svatbou musí ženich po někajakou dobu chodit a pak se teprve vzít. Pokud se nějaká etapa přeskočí, pak se to poté zákonitě projeví. Jako třebas v tom Rusku, když po VRSR z feudalismu rovnou skočili do socialismu.
Podobně po Listopadu 89. Zavést volnou směnitelnost koruny byl
administrativní problém, jenže ta nesměnitelnost se rychle projevila.
Fabriky totiž nebyly schopny vyrábět konkurence schopné zboží. Na to
potřebovaly nějakou dobu a během transformace většina z nich
zkrachovala.
Podobné to bylo v NDR. Tam byl úředně prohlášen kurz mezi západoněmeckou
a východoněmeckou markou 1 : 1. Důchodci si sice pomohli, když začali
dostávat důchod v tvrdých markách, ale jiní už ne. Většina
východoněmeckých podniků zkrachovala, protože reálný kurz obou marek byl
jiný než 1 : 1. U nás byl kurz v důsledku diktátu MMF reálnější a tak
podniky nějakou dobu ještě vyráběly a konkurenceschopnost se řešila
inflací. Casem se inflace i kurzové nástroje vyčerpaly a přišel Zeman.
Konkurenceschopné zboží se začalo vyrábět v montovnách.
Myslím si, že pletete různé pojmy. Jestliže Němci zrušili
východomarku, pak na východě Německa muselo rychle dojít ke změnám mezd a
cen na trhu. Výsledkem byl tlak na přesun pracovní síly na západ a nákup v
bývalé NDR odstavených státních firem. Výsledkem bylo postupné
vyrovnávání ekonomik s tím, že naprostá většina podniků NDR zůstala
Německá, pouze změnila majitele ze státu na konkrétní německou firmu. A
nebo šla směr šrot.
U nás nebyly firmy, které by si mohli koupit souseda, nebyly zde bohaté
banky, které by to všechno financovaly bez důsledků v podobě velmi silné
inflace. Takže došlo k hromadnému prodeji podniků do zahraničí, k
sešrotovaní nemalého počtu podniků a k ohromné korupci při financování
nově vznikajících firem. To bylo podporováno vládou a sdělovacími
prostředky, takže jsme si do zahraničí prodali i vodu...
Tuhle debatu by s vámi měl vést třeba p.Švejnar,jeden z autorů konkurenční transformační metody.Tito ekonomové nebyli žádnými nostalgickými osmašedesátníky,ale "zkažení" životem ve vyspělých demokraciích,sázeli především na zákonný fundament.(Těžko jste je u vás v práci mohl zažít).
Tu debatu vedu s panem Vitáskem. Pouze upozorňuji na zásadní dopad
plynoucí z rychlého vstupu na finanční trh.
Co do pracoviště, byli tam BÝVALÍ lidé z velvyslanectví, z vysokých
škol, výzkumáků, tajemníci KSČ, tisku, VB, ředitelé podniků. A také
řada 12x "vždy nevinně" potrestaných za kriminální přestupky. Tam debaty
na téma ekonomika-politika byly velice hutné...
Já jen,že by neměl toho Klause tak glorifikovat.Ostatně,copak VK nebyl taky osmašedesátník?