Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Zajímavé, jak to budovatelské nadšení rychle opadlo. Brusič Karhan musel být v 60tých letech rozčarovaný.

Otázkou je kolika lidí se toto nadšení týkalo. Já čtu často obecní kroniky za války a po ní. Kronikáři si občas stěžovali na lenost lidí po válce.
Gottwald na toto téma tehdy prohlásil : Kdo nepracuje at nejí ! Bylo to po Vítězném Unoru a možná tím ani nemyslil buržoazii. My jsme to měli na začátku 60.let v učebnici dějepisu ( anebo občanky) , kde byli pracující vyzýváni aby se "přestali zašívat jako za Protektorátu"
Ty filmové týdeníky ukazující stachanovce byly propagandou, která na nás působí i dnes, skutečný život nebyl zas tak jednoduchý.

Nejsem přímý pamětník těch časů, ale řekl bych, že to pracovní nadšení opravdu existovalo. Lidé krátce uvěřili, že fabriky patří opravdu jim. Takové pracovní nadšení už se nikdy potom neopakovalo. Otec mi říkal, že to tak opravdu bylo. Herečka Hegerlíková vzpomínala, jak jako svazáci nadšeně stavěli jako brigádu po víkendech železniční trať, u které potom zjistili, že nikam nevede. Paralela celého komunismu?

Můj známý byl coby student na stavbě železnice z Vizovic do Horní Lidče, před měnovou reformou. Dodnes nedokončeno. Nedostal za to nic zaplaceno a podle jeho vzpomínek mezi brigádníky žádné nadšení nebylo. Byli tam "totálně nasazeni" a většina si své mládí představovala jinak.
Jiný byl život na venkově a jiný ve městech. Já žil na venkově, moje teta ve městě. Ve městě bylo běžné, že na 1.máje se doma vařil slavnostní oběd, klepaly se řízky. Na venkově se normálně pracovalo na poli. Nějaký týden po Prvním máji byl svátek Božího Těla. Procesí obcí bylo sice zakázáno, ale skoro nikdo ten den nedělal a vesnice byla plná svátečně oblečených lidí.
V činžáku ve kterém bydlela teta bydlela taky paní, která když se dozvěděla že umřel Stalin, tak dostala infarkt. To by se na vsi nestalo.

Ja zase slysela od pribuznych , ze kdyz zemrel Stalin, tak nektere deti dostaly hystericke zachvaty ...byly to deti z komunistickych rodin, u tech ostatnich nebezpeci zachvatu nehrozilo..Jeden z tech ostatnich kluku se a zamrzle Vltave proboril do ledu a pak si utrel nohu do pionyrskeho satku, nejaky kluk ho pak praskl a otec prvniho kluka mel potize, poslali ho budovat nucene Orlik a nasledne skoncil v kotelne.

V 50.letech byly dva zlomové okamžiky. Rok 1953 , úmrtí Stalina, Gottwalda, měnová reforma a rok 1956, kdy došlo v Maďarsku k revoluci.
Dvě spisovatelky 50.let Pujmanová a Glazarová se po maďarské revoluci rozešly. Pujmanová setrvala na posici socialismu, Glazarová tuto ideologii opustila. Za dva roky po povstání proběhly v CSR třídně politické prověrky. Do roku 1968 zbývalo už jen 10 let. Evoluce tak směřovala ke kontrarevoluci.

Ale proverky uz snad probihaly hned po 48. spousta lidi byla zbavena funkce a nastaly domovni prohlidky..

Pro hodně lidí byl komunismus neznámým a nadějným směrem. Po pár letech byla praktická zkušenost a naději v tom viděli už jen ti, kteří toužili po moci a kariéře. Další přemítali o tom, jak to všechno jednou skončí ?

Mozna byli salonni komunisti nadseni, ale brzy je to preslo..bylo po valce a SSSR byl nas osvoboditel a tak se zapomnelo na to jak to tam vypada...

Jen v roce 1949 bylo zrušeno 170.000 živností a "kolektivizováno" 110.000 zemědělských hospodářství. Například soukromí dopravci museli na základě vyhlášky odevzdat (!) svoje náklaďáky a autobusy státu a stát se zaměstnanci nově zřízené ČSAD. To nejde dnes maldým lidem ani vysvětlit.

A když jsem se o tomto bavil se zdejšími komunisty, tak na tom neshledávali nic zvláštního. Naopak to považovali za normální, že někdo přijde, něco ti vezme a prohlásí to za majetek státu.

A taky majetek ze kterého on může profitovat.

Privatizátoři z let devadesátých měli dobré vzory.

Naši bouchli domácí šampus.

Asi si mysleli ,jako mnozi jini, ze ten rezim vezme za sve....

Určitě.Ale zvlášť táta brzy poznal,jak bolestně se mýlili.

Jo, těžko se to mladým lidem vysvětluje. Pokud je nyní budeme krmit pouze bolševickými vraždami a soudními podvody z první poloviny padesátých let, byť jsou z naprosté většiny zcela pravdivé, pak nebudou schopní pochopit dohromady nic a dějiny si patrně zopakují s malými obměnami také.
Zaujal mě výrok Václava Žáka: V roce 1965 byla na Matfyzu přednáška pod názvem "Matematický důkaz o nerealizovatelnosti komunismu". Proběhla v klidu s hojnou účastí a bohatou diskusí - a nic se nedělo. Pokud by kdokoli přišel s takovou přednáškou v roce 1953, patrně by nepřežil. V roce 1971 by skončil na dvacet let u lopaty a v roce 1988 by možná přišel o prémie. To vše byla doba socialismu. Pořád byli u moci komunisté. Já osobně, abych se v tom vyznal, tak dělím komunisty do dvou skupin - jedna jsou bolševici, pologramotní, fanatičtí a hluboce věřící. Druhá jsou komunisté myslící, respektující právo a základy demokracie. Ti první měli moc tehdy, když nás přímo řídila Moskva!!!

a ti druzí neexistují, že?

Nebyly to dvě skupiny, ale mnohem více. Z té druhé jsem osobně nikoho nepoznal, moc mě jich nenapadá. Gorbačov, Hegenbart, Dolejš, režisér Svoboda? Zapomněl jste na pragmatiky a vyčůránky, kteří tam šli pro pocit moci a kvůli kariéře. Vzpomínám si, jak se v 80tých letech jeden vedoucí pracovník do němoty opil, že vlezl do strany. Neměl jsem ho rád, ale je vidět, že tak zkažený nebyl a morální problém z toho měl.

KSC měla více jak milion lidí. Sešla se tam všehochuť. Koncem 80.let, kdy se prohlubovala krize ve společnosti, měla celková společenská situace dopad na vnitřní situaci ve straně. Členství ve straně bylo nadosmrti, ze strany nešlo jen tak odejít. Spousta důchodců to řešila pasivitou, jednoduše na schůze nechodili. Pokud neměli angažované děti, které by to za ně mohly odnést.
Vzpomínám si na veřejnou schůzi KSC v místě mého bydliště někdy zkraje roku 89. V době kdy "pravicové síly" postupně přecházely do ofenzívy a vedoucí funkcionáři strany se snažili proti ní vzburcovat členskou základnu KSC. Jenže ty důchodce to z větší části nezajímalo, apokalyptické vize funkcionářů je neoslovily. Spíš než než tu pravici tak chtěli "popohnat k zodpovědnosti" ty kteří na ty schůze nechodili a přitom měli. Vážnost situace si vůbec neuvědomovali.

V te dobe byl myslim rektorem prof.Zachoval, ktery byl hned po 48. nasazen do vyroby, pozdeji byl zrejme rehabilitovan,aby prevzal tuto funkci, nejakeho blba tam nemohli ani komunisti potrebovat, cely jeho tym s nim uzce spolupracoval, byl znam jako spravedlivy clovek, podporujici talentovane studenty, ovsem kadrove oddeleni melo posledni slov i tam.

Qído,nejspíš byla i třetí a možná nejpočetnější skupina- pragmatici bez svědomí-kterým to sice taky myslelo,ale dokud to takhle fungovalo,nehodlali se vzdát svých jistot.Věděli,že beze změny v SSSR,se nic nepohne ani u nás.Jim nešlo o chiméru komunismu,ale reálný zasmrádlý socialismus.Moskva nás přestávala řídit až s příchodem Gorbačova-ten už hodil flintu do žita.

Nejvic se jich zrodilo po 68..neodesli a chteli se mit dobre...

Lidé se ohnuli většinově.Bohužel zjistili,že tahle podmínka postačí k relativně slušnému životu.Že šlo o daň krutou,zjišťujeme i teď.Ještě dnes mě okřikují když mluvím o důležitosti tehdy odpíraných svobod.Smutné kino.

Režim tady trval 40 let a přitom plynule navázal na válečný režim. Dost dlouhá doba aby se ten režim odladil a nastavil na tradiční životní styl většiny. Byla to nutná podmínka pro jeho dlouhodobou, celkem stabilní existenci režimu, což se dnes nerado slyší.

Nezapomínejte na generaci manželů Horákových,mezi níž patřili i moji rodiče.

K jejich generaci patřili i Václav Kopecký a Zdeněk Nejedlý.

Nejspíš mi rozumět nechcete.Ostatně Masaryk u vás moc neboduje.

Kdo ví na co ta Horáková před popravou myslela. Třebas na toho Masaryka. Byla to správná cesta, anebo lepší cestu volili ti komunisté ? Bylo rozbití Rakousko-Uherska pozitivním činem, anebo zdrojem trvalých problémů pro český národ a taky příčinou toho, že se ona v posledních deseti letech pohybuje po kriminálech a momentálně jí čeká šibenice ?

U soudu to řekla jasně- jejími vzory byl Masaryk s Benešem.

To řekla. Jenže to neznamená že si byla jistá, že se vydala správnou cestou. Z jiných jejich vyjádření před soudem plyne, že si tím jistá nebyla. je samozřejmě otázkou o čem byla přesvědčena a k čemu byla přinucena.

Já jsem tento týden viděl v televizi rozhovor s její dcerou. Matka jí v dopise na rozloučenou napsala, že jí nebude svou činnost, která bylo předmětem soudního procesu, vysvětlovat či obhajovat, že si sama, po letech o tom udělá sama obrázek.
Byl to od ní moudrý počin. Tím procesem a tou popravou totiž vešla do historie. A jak čas poběží tehdy nikdo nevěděl, ani ona. Nemohla tušit, že právě začala studená válka. Termín do té doby neznámý. A že ta válka skončí až za 40 let. Ze ona je jednou z jejich prvních obětí. A že se konce té války dočká její dcera. A že se po ní budou jmenovat ulice.
Mohla si tehdy taky myslet, že globálně zvítězí komunismus. Ze má režim v SSSR socialistický charakter, tak o tom byla tehdy přesvědčena spousta jejích kolegů. Ze v komunistickém hnutí a v celé levici dojde ke schizmatu , to tehdy věštil málokdo. Celých 70 let budoucnosti byla tehdy nepopsaná kniha.

Každý člověk se vyvíjí- nemůže mluvit za druhé,jací by asi byli,co by si mysleli.D.Anýž,kte­rý o ní napsal knihu a stýkal se v USA s její dcerou Janou,si troufl akorát jediný předpoklad-Milada by byla ze současného vývoje zklamaná.

Nikoli. Většina členů KSČ se vezla s vědomím, že změnu nelze prosadit, proto také nemá smysl si ničit vlastní existenci. Že je to nemorální, to věděli, leč hromadná nemorálnost se zpravidla omlouvá... No a dnes jsou ti schopní opět na vysokých postech, stejně jako v SRN po 2.SV.

Měli bychom si připomínat nejenom komunistické zločiny z počátečních let jejich neomezené vlády,ale i okolnosti,za kterých k tomu došlo.Jinak se to bude v bleděmodrém opakovat.Jak se demokratické strany nedokázaly dohodnout,jak byla každá z nich zahleděná sama do sebe- a komunisté mezitím bryskně zapojili všechny své triky.Ovládli média,mysl lidí i moc.

Pozice komunistů v roce 1950 nebyla zas tak jednoduchá, jak by se dnes mohlo zdát. Socialistické přeměny narážely na odpor a zároven hrozilo vypuknutí války. Podél západní hranice CSR stály americké tanky. Budovatelské úsilí kolabovalo, tak jako dodávka elektřiny. Lidé vzpomínali na nedávno uplynulou dobu Protektorátu, kdy přes bombardování a blízkost válečné fronty nebyly dodávky elektřiny přerušeny.
Po venkově citelně poznamenaném kolektivizací se potulovaly ozbrojené skupiny Mašínů a jiných. A zásobovací situace ve městech se zhoršovala, byly znovu zavedeny příděly na chleba a moučné výrobky. Situace v armádě i v policii byla nejistá, podobně i v komunistické straně. Po Vítězném Unoru do ní vstoupily statisíce lidí, kteří před tím často stáli na opačných pozicích. Rovněž chování osvědčených stranických kádrů bylo nevyzpytatelné. Někteří bojovali ve Španělsku a měli k SSSR rezervovaný vztah, další měli "nadstandardní vztahy" s Jugoslávií, která byla právě z komunistického hnutí exkomunikována.

Podobně jako po roce 1939 prchaly na Západ desetitisíce lidí. Byla hrozba, že na Západě opět vznikne vláda emigrantů jako za války. Proto bylo zapotřebí domácí nespokojence zastrašit. Komunisté si byli vědomi, že Beneš napojený na domácí odbojáře byl pro Němce nebezpečím. Nechtěli nechat dojít situaci tak daleko a rozhodli se jednat. Popravou Horákové své odpůrce zastrašit. A zkonsolidovat KSC politickými procesy.

Velká doba vyžadovala velké činy !

Dohodnout se Češi nedokázali prakticky nikdy, Bitva na Bílé Hoře nemusela vůbec být, nedokázali se o mnoho let později dohodnout na Kroměžížském sněmu, jakou oktrojovanou ústavu by měli přijmout, tak nedostali nic, ale Maďaři o něco později svoje Uhersko, pak se nedokázali dohodou Mladočeši a Staročeši, vysledek - chaos a tak to jde až do dnes. Češi k dohodě nutně potřebují potřebují autoirtu, to dobře věděl Hitler i Stalin a zachovali se podle toho. Oba tito vládci podle toho zařídili správu českých a moravských území. Je zbytečné si stěžovat na to, že se podle toho chováme.

A můžeš mi říct,kde nepotřebují autoritu? Rozhodně jsme ale raritou,co se kritiky vlastního národa týče.Jen jsou to ovšem výhradně ti druzí!

Auitorita může být přirozená aneb vnucená.

Což v pluralitní demokracii,vč­.svobodných voleb, nepřichází v úvahu.

mas pravdu, narodni hrdost temer zadna

Vládnout v Česku může dlouhodobě jen cizinec. Ten může mít u domácích lidí i autoritu. Jako měli Hitler a Stalin s Brežněvem.

vynechala bych slovo "jen"🧐

Pane Vitásku,monar­chistické toužení je marné.

Monarchistické myšlení má většina Cechů ( a Moravanů). Zeman je svými voliči vnímán jako osvícený panovník. Něco jako Josef II. Který byl revolucionářem z Boží milosti.

To se jen nechali podvést.Vystihl to R.Joch:
"Zeman není představitelem ani lidu, ani elit českého národa, ale césarismu či bonapartismu. V důsledku svého ega je pak elitářským narcistním vůdcem,který lidmi pohrdá, považuje je za hnůj a idioty,ale zároveň apeluje na jejich nejnižší pudy.Chce se jim demagogií zalíbit,získat si jejich podporu,dostat se k moci a následně svévolně vládnout..."

ano, ta charakteristika se jochovi povedla

To určitě, Zeman má svoje Pappenheimské přečtené !
Demokracie má u nás své dětské nemoci a jednou z nich je Zeman. Bývalý komunista, který si hraje na krále.

Aristokracie měla kdysi dávno sociální cítění. Byli si vědomi, že žijí z práce nevolníků a snažili se s nimi vyjít. Protože předpokládali, že i jejich potomci jim budou vládnout a chtěli si pro jejich budoucnost udělat dobré jméno. Život v pozdním feudalismu nebyl jednoduchý, Nevolník nedokázal žít bez pána, který mu poskytoval ochranu. Na druhé straně potřeboval feudál loajalitu poddaných, nebot se svým feudálním sousedem byl často na nože a pokud by jeho poddaní začali hledat štěstí u jeho souseda, tak by se svým panováním mohl brzy skončit.

S V.Klausem si nemají moc co vyčítat.Uznávám ale,M.Zeman je horší.

Zeman je jiná liga. Mnohem inteligentnější, Babiš je praktik, ale zajímavá vlastní myšlenka z něj nevypadne, ale já jsem jí nikdy nezaznamenal.

😀to je celkem jedno, zes ji nezaznamenal, hlavne aby babis sve zajimave myslenky uvadel do praxe

Třeba Čapí hnízdo, řepka a firemní strana plná bezvýrazných kývačů. Inu, ty v něm vidíš i výborného řečníka, to je pak těžká debata. 😁

Já ale srovnávala Zeman s Klausem! Babiš je liška,která je využila oba.

Klaus a Zeman jsou při všech výhradách velké osobnosti a intelektuálové. Babiš je mazaný obchodník s nijak velkým rozhledem, nahoře je shodou okolností které mu přály. :)

Smutné je, že Zeman Babišovi podlézá. Klaus má občas koule ho kritizovat.
Ale fakt, že Zeman s Babišem se potřebují, Klaus v současné době nikoli.

bitva na bile hore byla tezkym selhanim ceskych panu a fridricha falckeho, ktereho si vybrali za krale

Fridrich Falcký byl v Cechách cizinec. Byl tak vnímán v Praze, zvláště jeho manželka. Tehdy byl jakýmsi apoštolem Západu ve Střední Evropě, taky jeho manželka. Kdyby to bylo dnes, tak by asi patřila k LGTB komunitě.
Tehdy i dnes pro "obyčejné lidi" těžko přijatelné.

fridrich falcky predevsim nebyl katolik a jeho zvolenim na cesky trun pocitala odbojna protestantska ceska slechta s pomoci fridrichovych protestantskych evropskych pribuznych v boji proti katolikum v cele ferdinadem II.

Tou dobou končil středověk, jedním z jeho rysů byla náboženská válka.

ted nerozumim, zacatkem 17. stoleti, ze koncil stredovek?

Máte plnou pravdu. Problém je v tom, že jde o složitý proces, který je třeba důkladně studovat. To se chce málokomu, obvykle ani politikům, tak nás krmí křiklavými jevy. A veřejnost to přechází, někteří jedinci baští.
Co s tím dělat? Opakovaně varovat před jednoduchými řešeními. Ve třicátých letech to byl národní socialismus, pak bolševický komunismus a v devadesátkách "...trh vyřeší všechno sám...".