Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

oni tu propagandu neříkají hned naráz, ale postupně...

Asi by to chtělo udělat na Ukrajině všeobecné referendum o přidružení k Rusku.

A proč by to dělali? To má zhruba stejnou logiku,jako vypsání referenda o přidružení ČR k Německu.Ukrajina je samostatný stát jako každý jiný.

I na to všechno by se zájemci našli. Ostatně, byli Češi, co vítali nacisty. Stejně tak v roce 2014 Krymčané vítali připojení k RF, protože to (v té době) znamenalo vyšší důchody, mzdy a pocit bezpečnosti pro tamní Rusy.

A nebylo by jich málo, myšlenka stát se samostatnou sedmnáctou spolkovou zemí už byla vyslovena. Mohli bychom mít nadále svůj jazyk, školy, kulturu jako jiné národnosti v BRD, i svůj parlament a zemskou vládu a měli bychom výhody jejich osvědčeného správního systému. Stejně 80% produkce jde mezi námi a BRD, tak by se až tak moc nezměnilo. A nacismus zejména u nás naprosto nehrozí, nebo ne?

Možná jako 17 spolková země aby měli původní Němci do 15 let kam dobře utíkat před islámci. Jste absolutně mimo realitu.

Podle mě lepší by byla varianta desáté a jedenácté spolkové země Rakouska.

To je zajímavý nápad. Ale asi není český, protože z Čech do Německa vedou už dvě dálnice, další dvě se stavějí a projektuje se rychlodráha do Dresden, zatímco s Rakouskem se jaksi vůbec nepočítá.

Hlavní proud dopravy vede z severozápadním směrem. Od Budapešti k Berlínu. Zelezniční i silniční. I ty Zemanovy průplavy. Evropské komunikace východ-západ a sever-jih Ceskou republiku míjí.

Moravské komunikace jsou táhnutím statisíců aut a kamionů ve směru sever-jih značně přetížené. Nelze se divit, jsou dimenzované na provoz před sto lety. Možná nejde o hlavní proud, což ale neznamená, že máme Prahu prosit dalších sto let, aby nám konečně uvolnila nějakou tu korunu.

Ne, není český. Je to můj nápad, či spíš reakce na to připojení k Německu, ke kterému má asi Praha hodně blízko, když tam Pražáci potřebují jezdit po tolika dálnicích. Nechápu ten odpor vůči Rakousku, je to krásná země a máme k ní historické vazby. Holt Pražáci z Vroclavi do Vídně nejezdí a hlavně nebydlí u těch císařských cest, po kterých probíhá soudobý provoz. Například po silnici šesté třídy 1/43 projíždí běžně kolem třiceti tisíc aut denně. Je to stará, klikatá a úzká silnice, protínající centra několika desítek obcí a měst. Dálnice díky nenažrané Praze v nedohlednu.

A to bys chtěl?

Ne, nechtěl. Ale kdybych si měl vybírat mezi Německem a Rakouskem, tak by to Rakousko baly jednoznačná volba.

Hypotéza je jedna věc,ale skutečné postoje některých lidí věc druhá.Touha po splynutí s Německem je pro mne stejně nepřijatelná,jako komunistické postoje vůči SSSR.

Splynutí s Něměckem je pro mě stejně nepřijatelné, jako nadvláda Prahy. Pražák, nebo Berlíňák je pro mě na stejné úrovni, nevidím mezi nimi rozdíl, snad jen že hovoří každý jinou cizí řečí. A co mám dělat? Žiju. Nebije mě ani Pražák, ani Němec, takže se nic neděje.

Praha nikomu nevládne.Centrální vláda,bohužel,sídlí v Praze a je sestavená voliči z celé republiky.
Já osobně jsem velký příznivec kosmopolitismu,kte­rý by se ovšem bez jistoty stabilních kořenů neobešel.Ale to už je jiné téma.

Jen slovíčka, už jsme to probírali několikrát. Ať je tedy po tvém, centrální centralistická vláda sedí v centrálním nenažraném pupku světa v Praze a na problémy periferií země z vysoka kálí.

Holt si tam vybíráte špatné Moravany.

Asi ti to pořád nedochází. Vůbec není důležité, kdo a odkud v těch vládách a institucích sedí, hrátky na náplavy a urozené - Vltavou křtěné patří jinam. Špatný je ten centralistický systém, kdy většinu má a vždy mít bude skvadra Česká, tedy žijící v Praze a 150 km okolo ní. I kdybychom do Prahy vyslali Ježíše Krista, oba Masaryky, Johanku z Arku a Matku Terezu, vždy budou v menšině a nemají šanci prosadit cokoliv, proti většinovému stádu Čecháčků obecných. Je to tak těžké pochopit? Myslíš, že obnovit zemské uspořádání a dát více peněz do regionů je v zájmu priveílegavané části země České? Není, takže nemá šanci projít, proto se o to ani nikdo nesnaží. Ale to je házení luštěnin na omítku, nic takového Pražák nikdy nepřizná.

Nedochází to tobě.Vybíráš si polit.zástupce,kte­ří decentralizaci (nejlépe zemské uspořádání),nemají ani ve stranickém programu!

Nemá to téměř nikdo v programu, vždyť to říkám. Je to asi marné, neprosaditelné a za revoluci to nestojí. Koho si mám vybrat, když to vyjma pidispolku s téměř nulovým potenciálem nikdo nenabízí?

Měli jste tam už dokonce dvě moravské strany,mající jako hlavní programový bod právě decentralizaci a výhledově i obnovu zemského zřízení.Je na voličích,resp.síle poptávky,zda pidistranami zůstanou i nadále.

Německo je dnes jiné než v éře národního socialismu. Když tam dali mohamedánům takový prostor , tak by jej dali i Cechům.
Německo je součástí Západu, i s tím multikulturalismem. Zato Cesko setrvává v éře národního socialismu. Máme ale taky šanci se dostat na Západ, až odložíme ten národní socialismus, tak jak jej odložili Němci.

O to snad vůbec nejde,do jaké míry je Německo přijatelné! Pro mne vždy pouze v rámci dobrého sousedství.

Hranice tak jak je známe dnes možná časem zmizí. Za takových 30 - 50 let. Ale vytvoří se jiné, na jiném místě. Doba národních států je minulostí a symbolem toho může být Německo. Zije tam spousta mohamedánů a přitom bylo Německo před 80 lety čistě národním státem. Německo prakticky nemělo koloniální éru jako Francie či Británie. A dnes si v takovém Hamburku připadáte jako v Liverpoolu či v Karáčí. Když budou velkoměsta v Německu (Británii) takhle vypadat, má vůbec smysl definovat národní hranice ?

Ne,země západní Evropy(zatím co vy tu dokola melete prázdnou slámou,zeseknutý v minulosti) budou islamizovány,budou za 50 let islámskými kalifáty a ten zbytek se vrátí k národním státům. A nebo bude občanská válka,Evropané islámce vyženou,liberálním teoretikům nedopřejí sluchu a stejnak se to vše vrátí opět k národním státům. Vaše úvahy jsou úvahami čistého teoretika zaseknutého v čase co mlátí teoretickou prázdnou slámou a je absolutně mimo realitu.

Ale nebudou. Dopadne to podobně jako s Maury ve Španělsku.

No.....doufejme. Ale i tak bude následovat návrat k národním státům. EU jak projekt mohla fungovat. Ale bohužel nesměli být u kormidla liberální snílkci a teoretikové jako tady Vitásek kteří si myslí že když Evropa je prolezlá muslimama že to povede ke světlým zítřkům a světu bez hranic. Neskutečná naivita. Neskutečná.

Západní Evropa má ( a v minulosti měla) ohromnou absorbční schopnost. V 60.letech se tam hrnuli vyhnanci z kolonií z celého světa a s nimi jejich početné služebnictvo. Slo o desítky či stovky milionů lidí. Podobně komunisté, těch tam byly ve Francii a Itálii miliony a miliony. Kteří dokázali východní Evropu obrátit vzhůru nohama. Kde jsou ve Francii dnes ?
Cas neplyne pozpátku, sice nevíme co bude, ale časy národního vzepětí se asi nedostaví. Místo toho přijde jiné šiditko.

Národnostní stát je docela nedávný vynález, řekněme tak z osvícenské doby. Bylo objeveno, že nacionalismus/vlas­tenectví je výborná motivace k boji, válce, lepší než bojovat za svého pána. Dnes už to nemá význam.

Hrdým vlastencem může být i kosmopolita.Již naši předkové došli k závěru,že člověku je potřeba obojího, že se tyto zdánlivě protichůdné věci vzájemně podporují a navzájem se potřebují.
https://blog.vlastenci.cz/vlastenectvi/vlastenectvi-a-kosmopolitismus/

George Orwell použil definici, že nacionalismus je -nejhorším nepřítelem míru. Podle něj je nacionalismus pocit, že jedna země je ve všech ohledech nadřazená jiné, zatímco vlastenectví je pouze duchovní pocit.
Přesně tenhle rozdíl je nutné vnímat- duchovní a morální pocit vs.politická ideologie.

Národní sebeurčení umožnilo identifikaci občana se státem. Před obdobím nacionalismu se obyvatelé identifikovali konfesně, nebot vládce nebyl representantem lidu, ale vládnul z Boží milosti. Transformace z konfesního státu na stát národní probíhala postupně a byla zdrojem konfliktů.
Nemálo obyvatel českých zemí v 19.století upíralo zraky k Prusku. Především z těch s protestantskými kořeny. Katoličtí Habsburkové, kteří s Pruskem válčili, to brali jako velezradu.
Jenže o nějakých 50 - 100 let později nemálo obyvatel českých zemí upíralo své zraky k Rusku.

A nemálo obyvatel naopak,přičemž někteří z nich za své svobodné myšlení draze zaplatili.

Chtěl jsem jen zdůraznit jak se vše s plynoucím časem mění.

Někdy naštěstí.Snad je víc tolerance,méně pokrytectví a k lepšímu se změnilo i postavení žen ve společnosti.

Ve společnosti běží evoluce. Ale vůbec bych to nenazval pokrokem.

Já rozhodně ano.Je jen potřeba dbát na správné nastavení hodnot.

No jo, ale uvědomuješ si jakým ohromným problém by byla Praha? 600 let už trpí mindrákem oproti Vídni, je nejkrásnějším a nejbohatším městem, ale takhle by se z ní stalo zase jen hlavní město Země české (to už docela dlouhou dobu bylo) a Vídeň by byla jako správní středisko nad ní. A to ještě nepočítám, že Praha, když už, tak spíš inklinuje k Drážďanům nebo Mnichovu. Takže zase zaděláno na další malér jako v roce 1848. :-)

Praha je problém i za současného stavu. Praha byla a bude vždycky problém. Ovšem jen pro Pražáky. My ostatní víme, že Vídni, nebo Budapešti nesahá Praha ani po kolena. Co se mě týče, nejradši bych viděl tu Prahu jako hlavní město jednoho z členských států Spojených Států Evropských, ale to už jsem zde psal dříve a toho se my nedožijeme. No pokud by s tím milí Pražané měli problém, nechť se osamostatní, mohou přece existovat jako samostatný městský stát a přestat dojit a otravovat zbytek země.

Co tu vy dva stále roztáčíte za umělé téma,když si ani nedokážete zvolit polit.zástupce téhož vyznání,což je první a nezbytný krok k úspěchu!

Co lze na Praze obdivovat je její minulost. Ta má evropský rozměr, jednoznačně. Už méně ta současnost.

Je fakt, že každý pražský primátor je horší než ten minulý, i když se to už nezdá možné.
Mystický spisovatel Gustav Meyrink. pražský Němec, viděl Prahu jako démonické město, z kterého je nutno se dostat pryč. Na tomto fóru má spoustu následovníků. 😋

Každý návštěvník Prahy přijíždějící z ciziny,je Prahou nadšený,protože jde skutečně o mimořádně zachovalý kus historie,vsazený do kopcovité krajiny,jejímž údolím protéká řeka Vltava.Politické šarvátky naštěstí absolutně neřeší.

Naposled za Karla IV. Možná z Rudolfa II. Pak už byla Praha z evropského pohledu jen město v Čechách s nějakou kdysi slavnou historií.

Za Masaryka byla Praha moderním, evropským městem s bohatou kulturou a moderní architekturou. Jakýsi odlesk slávy ještě zažila v 60tých letech.
Nikdy jsem jí nevnímal nějak nepřátelsky a rád tam jezdím. To démonizování je hlavně dílem zakomplexovaných lidí z jižní Moravy, jinde takový odpor k Praze není.

To je pravda, ale že Praha představovala vždycky nějaký problém ví celá Evropa. Mluviíl o tom už Bismark. A na tu démonizaci se zeptej spíš v Bratislavě než na Moravě.

MY Prahu nedáme , radši jí zbouráme ! rodilý pražan

Nebourat! Je to moc pěkné město, mám ho rád. Rodilý Brňan.....

Pokrytče.

Proč tak zhurta? Na Buhlarské jsem asi šest let bydlel a firmu (pobočku) jsme měli V Olšinách. Na pivo jsem chodil na Žižkov, je to z Vršek kousek. Jenže nám nevládnou ti, co do těch hospod chodili a chodí.

To už jsi říkal a v podstatě to nic moc neznamená,protože skutek utek.
Vám(?) přeci nevládnou Pražané,ani Praha samotná.Ta na ty všechny politiky jenom léta doplácí.

Z Brna máme blíže do Vídně a Víden má svůj šarm, který Praha postrádá. Na trase Víden - Berlín je Praha geograficky uprostřed,ale mentalitou blíž Berlínu než Vídni

S tím souhlasím, Brno má blíže k Vídni. Osobně je mi také blížší duch Vídně než duch Prahy. Praha je hezčí, ale Vídeň má hezčí parky, moderní architekturu a kulturní nabídka je s Prahou naprosto nesrovnatelná.
Rakušané si navíc udržují tradice, na rozdíl od nás. My máme podivnou povahu, že po nějakém čase zcela odmítneme minulost a začneme dělat vše od nuly. Staré sochy svrhneme, postavíme nové a ty po čase svrhneme a postavíme znovu ty staré, které za 20 - 30 let zase svrhneme.
Přitom nás nyní to samé rozčiluje u Američanů. :)

Každému co jeho jest a nic proti ničemu! Co je to za nesmysl,stavět města proti sobě,namísto se vzájemně respektovat a oceňovat své jedinečnosti?

Jasně, komplexy, to zde dlouho nebylo. Tomu říkám argument.

Kdo jiný je tak nesmyslně zaujatý vůči hlavnímu městu?

Tobě uniklo, že Praha by byla hlavní město Česko-Rakouska! Právě pro tu krásu. A v Rakousku by se děti jako druhý jazyk učili česky, třetí jazyk by mohla být angličtina.

Taky dobrý vtip.

No a víš Kvído, že například v Mistelbachu se už děti tak učí? České učitelky jezdí tam a rakouské zase k nám, mně se to zdá velice dobré.

Ceština je pro Němce (Rakušáky) exotický jazyk. Jako se u nás učit vietnamsky.

No určitě. Zvláště, když v Sudetech 80% lidí se dokázalo domluvit v obou jazycích. Potřebná slova znali, ve školách se od roku 1918 do roku 1939 učili povinně oba jazyky...

To bylo možné před josefínskými reformami Po nich to bylo jiné. Otec se jednou před válkou zastavil v Komořanech u Vyškova, v německé vsi obklopené českými vesnicemi. Byl dost značný problém se tam česky domluvit s hostinským.
Já studoval s jednou sudetskou Němkou od Tanvaldu. Až do páté třídy měla z češtiny čtyřku a to aby vůbec postoupila. Doma se mluvilo jen německy. A to bylo v 60.letech, kdy ve vsi už převládala čeština.

Hostinský se nakonec domluvil, že? A dívenka z Tanvaldu nepochybně taky uměla nakoupit v českém obchodě... Jistě špatně skloňovali, časovali, dobře znali nadávky. Moje máma do roku 1935 neuměla česky, protože žila v obci, kde žilo 17 Čechů mezi 1500 Němci a všichni mluvili německy. Vzala si Čecha, který byl ze Sudet a v rodině mluvili česky až od roku 1918. Táta plně ovládal oba jazyky. Máma se česky mluvit naučila a já i můj bratr německy neumíme. Po válce němčinu nikdo slyšet nechtěl...

Ta spolužačka pocházela z Desné u Tanvaldu z čistě německé rodiny. Mluvila ovšem plynně česky, bez přízvuku. Ten kdo ji neznal by nečekal, že jejím mateřským jazykem byla němčina.

Jo, ale uvedl jste, že z češtiny měla čtyřku z milosti. A já netvrdil nikde nic jiného, než že Češi i Němci znali potřebná slova pro základní domluvu.

Rakousko by mělo mnohem větší šanci stát se 17.spolkovou zemí a nestalo se. Myslím si, že většina Rakušáků je se současným státoprávním stavem spokojena , i když Rakousko má k Německu nadstandardní vztahy, jako my ke Slovensku. Taky si zakládají na své neutralitě, na rozdíl od Německa.

Rakousko spojit s Německem? Aby nedošlo ke spojení, proto se přece rozbilo R-U a vzniklo Československo.

No, ono s tím připojením na jih či západ má dost podobu s bydlením. Buď mohu bydlet v činžáku, kde jsou jasná, nikoli mnou určená pravidla, nebo ve vlastním domku. Tam si pravidla určuji sám a je tam takový život, jaký si tam udělám. A já si cením především toho, že to co mám, je mé dílo, v dobrém i zlém, moje velmi důležitá a nezastupitelná svoboda. Nehodlám se vzdát svého já a přejít do něčeho rozmazaného.
Moc prosím, nehledejme spásu pod křídly někoho jiného. Spása je v našich hlavách a v našich rukách. Buďme svéhlaví! Není třeba dělat kroky, které povedou v cca roce 2250 k novému národnímu obrození.

Ty záběry vítačů německých fašistů v Praze už se dlouho nikde neprezentovaly. Že by je někdo skartoval? A nemusíme ani chodit daleko. Nehoupali fašisti Vašíka Havlovic na kolenou?

Smotáš všechno dohromady a skutečná fakta ti nic neříkají.Záběry vítajích lidí jsou stejně známé,jako záběry lidí plačících,nebo hrozících pěstmi.Měl bys vědět,že zde žila silná,zhruba tří milionová německá menšina.Samozřejmě nejenom v Praze.
Rodina Havlových významně Prahu ovlivňovala.Dědeček vybudoval palác Lucerna, v jeho díle pokračoval i prezidentův otec Václav spolu s bratrem Milošem.Spravovali Lucernu nebo Barrandovské terasy,vč.filmového podnikání. O část majetku přišli již za okupace, když správu barrandovských ateliérů převzaly německé okupační orgány. Po komunistickém převratu byl znárodněn i další majetek.
Pomluvy na adresu Miloše Havla vyvrací kniha K. Wanatowiczové -"Miloš Havel, Český filmový magnát." Miloš Havel naopak zachránil stovky lidí před totálním nasazením, básníku V.Nezvalovi život.Po válce mu děkovali mnozí,mj.i J.Werich.

Já Protektorát samozřejmě nezažil. Ale na vsi kde jsem bydlel , tak tam si od německé okupace slibovali lepší příští spíš voliči komunistů. Za buržoazní republiky se jim nevedlo moc dobře.
V okresním městě v březnu 39 na náměstí Němci postavili polní kuchyni a kdo přišel, tomu dali polévku, kilo mouky a kilo cukru. Kdo tam přišel si přilepšit, sedláci ?
V létě 39 otevřeli v okresním městě kancelář Todtovy organisace. Bylo možné tam podepsat pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v Ríši. Naprostou většinu zájemců představovali dělníci, často příznivci komunistů.

Obhajobu národních zájmů před Mnichovem a po něm představovala inteligence a buržoazie. Nikoliv dělnictvo. Dnes 80 let po válce je tomu naopak.

Ocenila bych váš vlastní názor,který se nebude schovávat za postoje tehdejších vesničanů.

Postoje vesničanů nebyly jednotné, vesnice byla politicky ( a třídně) rozdělena. Názory tedy byly roztříštěné. Celedín pracoval na statku u sedláka. Sedlák byl činovníkem Agrární strany. Za předmnichovské republiky nebylo větších vlastenců než byli Agrárníci (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Sedlák čeledína nejen vykořistoval, ale i jím opovrhoval. Přišel rok 1938 a mobilisace. Celedín se záložníky odcházel ze vsi a na jejím konci se s nimi loučil starosta (sedlák). Vyzýval je k hrdinné obraně vlasti.
Co si ten čeledín o tom myslel ? Ze má položit život za svého sedláka ? Takové pocity tehdy byly běžné a pronikaly i do učebnic dějepisu publikovaných na přelomu 50/60.let kdy jsme se z nich učili.

A pak přišel rok 1939 a okupace wehrmachtem. Celedín spal v maštali v korytě. Jenže vyšlo nařízení, že tam spát nesmí, že musí mít vlastní vytápěnou místnost. A tu sedlák s láteřením na Hitlera stavěl. Co si o tom ten čeledin myslel ?
Můj názor je že na konkrétní bod v historii je vždy vějíř názorů. Jako byl tehdy v letech 35 - 39, tak i dnes. Není směrodatné prohlašovat vlastní přání za historickou realitu.

Proto bych ocenila vaše postoje,nikoliv odhady o smýšlení čeledínů a sedláků.Přičemž i tehdejší společnost byla pochopitelně mnohem různorodější,různé úrovně vzdělání,možnos­tí,zkušeností ap.

Můj postoj k Protektorátu ? Je to pro mne minulost, kterou jsem nezažil. Docela abstraktní věc. Zažil jsem normalizaci. Byl jsem na vojně, poté v pracovním procesu. Zít v době která nemá žádnou perspektivu je frustrující. Za války to bylo jistě podobné, jenže byla naděje že válka brzy skončí. Bylo se na co těšit, za normalizace nebylo.
Za Protektorátu bych byl možná v koncentráku. Kvůli řečem které vedu na sociálních sítích. A ten bych asi nepřežil.

Naštěstí žádné sociální neexistovaly a před r.89 jste to nakonec zvládl taky.Jen jste si holt občas musel dát ústa na zámek.

Ta atmosféra za normalizace nebyla zas tak vypjatá, Mohla jste předsedovi ZO KSC říci co si myslíte o Husákovi či Brežněvovi. Samozřejmě,že v soukromí a ne na schůzi. Pokud by to nevyhodnotil jako provokaci tak by se tomu i zasmál. A pokud by jste se smířila s tím, že nebudete dostávat přidáno na platu, tak by se o vás i mohlo říkat jaké máte názory,
Za Protektorátu to možná bylo podobné. Na venkově se dalo říci všelicos, zahraniční rozhlas se poslouchal dost veřejně. Nebylo žalobce a nebylo soudce, Jistěže i odtud asi chodily udání, jenže když se nic zjevného nedělo tak nad tím na Gestapu asi mávli rukou.
Něco jiného byla města jako bylo Brno. Tam bylo plno špiclů, etnických Němců a Gestapo se obávalo že nad tím vším může ztratit kontrolu. Proto tam vládl teror.

Koho se nesvoboda nedotkla osobně,mohl to takto vnímat.

Kdo vnímal nesvobodu intensivně byli Zidé. Hodně Cechů vnímalo národní útlak, už méně ztrátu občanských svobod.

Vztah komunistického režimu k Izraeli a lidem židovské národnosti je skutečně ambivalentní.Kaž­dopádně to byl "jen" jeden problém.Dalším byl špatný třídní původ a oponentní politické názory obecně.

S tím třídním původem to nebylo zas tak striktní. Kdo uměl, ten uměl. Já měl za šéfa člověka který byl nejen komunistou , ale i předsedou ZO KSC. Byl to kádr. Po převratu si vzpoměl na své kapitalistické rodiče a zrestituoval slušný majetek. Reditelka ZDS kterou jsem navštěvoval byla zapálená komunistka. Její otec byl největším sedlákem ve vsi. Kdyby alespon provozovala svou funkci 100 km od rodné vsi, ale ona to provozovala přede všemi sousedy. Ti nad tím mávli rukou. Takových kariér znali povícero.

Nevhodný kádrový profil zavíral dveře ke vzdělání a vyššímu společenskému postavení.Šikovný dělník se ale jistě hodil.Vy ale dáváte jako příklad člověka bezpáteřního,který uměl promptně převléci kabát.

Stačí se podívat na YT na kousek filmu z názvem Zrada. Tam uvidíš, jak po projevu ministra Moravce Staromák plný Pražáků hajluje a přitom sborově zpívá "Kde domov můj"........... U toho snad až na tajné policajty žádní nacisti nebyli, na tom náměstí byli jenom Češi.

Tohle už přeháníš.V Brně jste těchto lidí německé národnosti,měli taky požehnaně.

To už je obsese Prahou. Brňáci vítali Adolfa Hitlera a chtěli přejmenovat náměstí Svobody na náměstí Adolfa Hitlera, ten to ale odmítl. Tohle běželo celou zemí stejně, nebylo velkých rozdílů mezi Prahou a Brnem.

Brno mělo před první válkou většinu německého obyvatelstva. Po válce kdy se vytvořilo Velké Brno s městskými částmi Královo Pole, Husovice a Zabovřesky, stalo se městem s třetinou německého obyvatelstva. Vnitřní Brno spolu s vesnicemi jako jsou Modřice, Moravany, Přízřenice vytvářely takový německý ostrov v českém prostoru Moravy. Podobné postavení měl i Olomouc , Jihlava a Svitavy.

https://www.brnan.cz/udalosti/brnensti-nemci-nadsene-vitali-nemecka-vojska-cesi-byli-v-ustrani

No ale jednak nemělo většinu (v roce 1900 bylo při sčítání národností 50/50%), ale německy mluvící Brňané byli většinou Židé, střední třída, podnikatelé, učitelé, lékaři, advokáti, stavitelé apod. Ti a jejich rodiny rozhodně nebyli Hitlera vítat. Moji rodiče říkali, že na to uvítání přivezli zvláštním vlakem tisíce sedláků z německy mluvících obcí na jihu od Brna.

Před takovými 40 lety, kdy jsem už bydlel v Brně, byly ještě spousty pamětníků. Jeden z nich mi tvrdil, že byl v březnu 39 na Zelném trhu jen několik metrů od Hitlera. Připouštěl, že to mohl být i dvojník. Ten pamětník byl samozřejmě Cech a vyrazil na Zelnák ze zvědavosti. Možná i hajloval, třebas ho ta atmosféra na tom rynku strhla.

Když pomyslím na odhodlanou mobilizaci a následné zklamání z ústupu a politické rezignace,nevěřím ani na okamžik,že by většina našinců byla z příjezdu německých okupantů nadšená!

Ja jsem slychala od predku, jak byla nalada tristni, ten den snezilo , lide byli sklesli a pospichali domu..a to jsme meli nemecke predky

Totéž i já. (Naši měli německé přátele,rodině hodně blízké.)

Z dobových snímků je vidět, že jednotky wehrmachtu byly nadšeně vítány. Asi místními Němci, taky v Praze kde bydlela spousta studentů na Karlově Universitě pocházejících ze Sudet. Otec byl překvapen protesty proti okupaci v roce 1968, v březnu 39 prý protestovala jen hrstka lidí.

Lidi se tehdy nejspis bali, prichazejici nemecke jednotky mely uz svou povest. Po celou dobu od roku 48 bili komunisti lidem do hlavy, ze Soveti jsou jejich bratri, prisli je uz jednou osvobodit , zklamani byo velike..

Okupace v březnu 39 se čekala. Stejně jako zánik Cesko-Slovenska, to žilo po Mnichovu už jen ze setrvačnosti. Do 1.září 1939 se ve společnosti zas tak moc nezměnilo. Represe a zatýkání nastaly až s vypuknutím války 1.září 39.
V březnu 1939 se proti wehrmachtu postavili vojáci posádky ve Frýdku-Místku. Po krátkém boji byli zajati, vyhrožovali jim, že je všechny postřílí, ale nakonec je potichu propustili. Němci chtěli v cizině vyvolat dojem , že se Hácha s Hitlerem dohodl. Zpávy o vojenském odporu a o postřílení zajatců by takovou fasádu pošpinily.

To je hodně učesané,leč popírající tehdejší realitu.S represemi a zatýkáním nečekali ani den.O předchozím násilí a vyhánění našinců ze Sudet,nemluvě.

V březnu 39 bylo zatčeno jen pár stovek lidí a naprostá většina z nich byla po pár dnech propuštěna.

V Praze gestapo začalo ihned se zatýkáním politických odpůrců- německých sociálních demokratů a českých komunistů,kteří putovali rovnou do koncentráků.Pro židovskou komunitu začal boj o přežití, např.v Ostravě už Židé nesměli do kaváren a skončilo pro ně vysokoškolské studium už několik dnů po okupaci.Pro Čechy skončila vysokoškolská studia až po studentských bouřích v říjnu 1939.

Přečtěte si protektorátní noviny z jara a léta 1939. Budete mít dojem, že censura tehdy skoro neexistovala. Samozřejmě že existovala i před březnem 39. Budete se ale divit, jaké články se v novinách publikovaly.

Vaše snaha o vylíčení našinců jako bezpáteřních zbabělců,je obdivuhodná.
https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/okupace-1939-byla-to-narodni-tragedie-rikaji-pametnici-20190314.html

To nehailovali, to ukazovali, kolik na Můstku v lednu napadlo sněhu.

A ukazovali občané-zejména německé národnosti - nejenom v Praze.
https://www.brnan.cz/udalosti/brnensti-nemci-nadsene-vitali-nemecka-vojska-cesi-byli-v-ustrani

Nepodílel se malý Václav Havel na vyhlazení Lidic?

Referendum o připojení k EU v Česku proběhlo.

Tam šlo ovšem o členství,nikoliv zánik ČR.Stejně jako v případě všech ostatních 26 čl.zemí EU.

Podle toho co čtu o Ukrajině, tak to tam dobře pro občany nevypadá. Velice nízká životní úroveň. Státní majetek rozkradený. Lidé prchají za prací do ciziny -viz Ukrajinci v Česku. Stačí si také vzpomenout, jak ten převrat na Ukrajině byl organizován. Když to nešlo po dobrém, tak museli být i mrtví. Dodnes se nevyšetřilo, kdo že to ze střechy hotelu střílel do lidí. Stejně se postupovalo při sranda puči v Praze. Mrtvého studenta byly plné noviny. Že by v Americe napsaný scénář pro podobné situace?

A kvůli tomu mají rezignovat na svou samostatnost?

Ukrajina je takovou obrácenou verzí předmnichovského Cesko-Slovenska. Tím, že tím Německem je Rusko. Rusko totiž požaduje nejen pohraniční oblasti Ukrajiny, ale Ukrajinu celou. A Ukrajina nemá jen konflikt s mocným sousedem, ale i vnitřní konflikt, který Ukrajinu oslabuje. Spojenci jsou sice na Západě, jenže jsou daleko a mají své dost jiné starosti.

Rusko nepožaduje Ukrajinu celou-co by si s ní počalo? Ani lidé na Donbasu nechtějí splynout s Ruskem.

Pane Vitásku, vy jste jasnovidec. Já žasnu, jak vy víte přesně, co chce Rusko. Já znám v podstatě dva zásadní důvody, které vedou k mocenským výbojům:

1. Důvod ekonomický - získání půdy, průmyslu, zdrojů surovin, pracovní síly.
2. Šíření ideologie (např. islamismus, křesťanství, nacismus, komunismus).

Protože Rusko je kapitalistický stát, nejde o žádné ideové či ekonomické bariéry, do roku 1914 se volně obchodovalo a hranice byly otevřené. Problém vznikl z toho, že svobodná UA nezvládla reformu ekonomiky, nevytvořila funkční hospodářsko-politický systém a propadala se do záporných čísel hospodářských výsledků. Občané si nechali nakukat, že záchrana je v připojení k EU, vstupem do NATO. Dodnes se hospodářsky propadají, dodnes nepochopili, že si musí poradit především sami se sebou. Za "drobné dary" ze sebe vyrábějí nepřítele RF. To ovšem vyhovuje někomu, kdo má potřebu mocenských výbojů, byť ne formou otevřené války. To je ten, kdo tam chce dostat své armády, jako je nacpal do Pobaltí.

Velmoci zneužily oprávněnou nespokojenost Ukrajinců a boj o moc si rozdaly na jejich území,přičemž EU se stala spíše ostudným statistou.Alfou a omegou bylo ovládnutí Krymu.

Tady se shodujeme.

Rusové nemají rádi Gorbačova a viní ho z toho, že rozložil impérium a ponechal východní Evropu Američanům. Však taky Putin označil rozpad SSSR za geopolitickou katastrofu.
Rusko aby bylo velmocí potřebuje mít za blízkého spojence Kazachstán a Ukrajinu. Stačí se podívat na mapu. Pro Rusko jako velmoc je neštěstím, že Ukrajina se cítí být na Moskvě nezávislá a dokonce chce vstoupit do NATO.

Což je logické od okamžiku,kdy Západ Rusko převezl.

Vztahy Ukrajinců k Rusku nebyly jednoznačné. Jeden můj známý byl v roce 1988 služebně na Ukrajině, tehdy ještě součásti SSSR Vrátil se odtamtud ohromený. Zatímco u nás byl klídek, tak v ukrajinských městech to vřelo. Slavili tam Den Tarase Sevčenka, ulice byly plné lidí, ukrajinských vlajek a občas docházelo ke srážkám s milicí. A mezi manifestanty byli i vojáci a důstojníci Sovětské armády.
V 50.letech, kdy se u nás budoval socialismus a slavilo nerozborné přátelství s SSSR, probíhala na (západní) Ukrajině regulérní občanská válka a partyzáni v roce 1956 vyhodili do povětří železniční mosty v Karpatech aby tak stížili sovětské armádě zásah v Madarsku. Situaci tam uklidnil až Chruščov, který vyhlásil amnestii ukrajinským nacionalistům a připojil Krym k Ukrajině.
Na začátku 60.let byl Chruščov během svého pobytu na Ukrajině zesazen Brežněvem a jeho druhy. Chruščova ale stále podporovalo ukrajinské komunistické vedení a prý v letadle zvažoval zda má letět do Kyjeva či do Moskvy. Kdyby zamířil do Kyjeva, asi by to znamenalo občanskou válku v SSSR. To by na to tehdy Novotný a jeho soudruzi koukali !
Takže suma sumárum: vztahy Ukrajinců k Rusům jsou složité a panslavisté mají pro ně jasné vysvětlení: Chování Ukrajiny je podle nich výsledkem piklů USA. Podobně jako Rusové vydávali situaci v 60.letech v Cesko-Slovensku za produkt amerického vměšování.

Ujišťuji vás,že nejsem panslavista a nebyl jím ani V.Havel,když v americkém Kongresu vyzval Spojené státy, aby, pokud nám chtějí pomoci, pomohly Sovětskému svazu.Tlumočil tím i myšlenku J.Dienstbiera, který si rizika možné nové konfrontace byl od počátku vědom.

Ale to už se stalo. V Česku proběhlo referendum o přidružení k EU a tím i k plíživé likvidaci Česka jako samostatného státu.

Žádná z 27 členských zemí EU nepřišla o svoji samostatnost a členství všem slouží ku prospěchu-nejenom ekonomickému.Nej­větší devizou je mírové evropské soužití.

A my jsme nežili v míru??? Jediný kdo má po celém světě vojenské základny je Amerika se kterou jsme vstoupili do NATO. A nejen vstoupili. Společně s nimi vytváříme napětí a nepokoje - viz Afganistán. K čemu jsme tam pomohli? Zemřeli tam naši vojáci a kolik to (dobrodružství( stálo se nikde nedozvíme.

My jsme od r.48 žili v nesvobodě a od r.68 navíc za přítomnosti okupačních vojsk.Znovu ti připomenu,jak ta naše svoboda vypadala:
Po r.48 se komunisté zaměřili na likvidaci elity národa a prvorepublikové vlastence.Mezi prvními šli po elitních vojácích, aby dostali pod kontrolu armádu.Pak už to šlo rychle-terčem byli demokratičtí politici, osobnosti, které měly vliv, továrníci, podnikatelé, sedláci, umělci, obchodníci i řemeslníci. Komunisté popravili z politických důvodů 248 lidí,na hranicích zemřelo 306 lidí,4500 lidí zemřelo v důsledku krutého věznění-z politických důvodů bylo uvězněno zhruba 250 000 Čechoslováků.Mnoho tisíc lidí přišlo o své domovy kvůli znárodnění.Vy­sídleno bylo 5000 rolníků,do zahraničí emigrovalo až 400 000 lidí,jejichž majetky propadly státu(nikoliv příbuzným.) Žádné statistiky neuvádějí přesný počet lidí,které komunisté vyhodili ze zaměstnání, ze školy, příp. jim zakázali studovat, psát, skládat a publikovat svou tvorbu. Okradeny byly i církve.

Ceskoslovensko se po roce 1945 stalo součástí Ruska. Tehdy to bylo pro SSSR terno, avšak v roce 1989 už bylo Ceskoslovensko pro SSSR spíš koulí na noze. Jako v roce 1946 pro Brity Indie.
Koloniální éra byla pryč a to na celém světě.

Po r.45 jsme nebyli součástí Ruska ani náhodou.Budoucnost jsme stále měli ve svých vlastních rukou.Mohli jsme přijmout Marshalův plán,využít nerostného bohatství atd.Stačilo mít v čele jiné politiky,od kterých by zaznělo zásadní odmítnutí porušování mezinár. práva a suverenity ČSR.

Pro SSSR jsme nebyli koulí na noze,protože jsme v ekonomickém postavení mezi sovětskými satelity vedli.

V roce 1945 jsme nemohli (sami) rozhodnout nic. Jen udělat to co vyhovovalo SSSR. Docela správně to odhadl Jan Masaryk. Pokud budou mezi USA a SSSR trvat přátelské vztahy pak má Beneš a předválečná demokracie v Cesko-Slovensku šanci. Pokud ne , skončí stát v Rusku. A o Postupimské konferenci se říká, že to byla první konference studené války.

I J.Masaryk podlehl podivným politickým postojům většiny politiků,vč.Be­neše.Vždyť my jsme jim do toho chomoutu vlezli dobrovolně!

Benešovi bylo dávno před rokem 45 jasné, že východní Evropu obsadí Rusové a uspořádají ji podle svých představ a potřeb. Proto se snažil se Stalinem dohodnout.

Zbytečné stahování kalhot,když brod je ještě daleko- a mnohému lze předejít.

Beneš byl prozíravý, věděl že čím později "dohodu" se Stalinem uzavře, tím horší podmínky pro něj budou.

Beneš byl spíš čím dál víc nemocný.

Koulí na noze, která mu půjčovala valuty a zásobovala ho pro ně kvalitním zbožím. Pane Vitásku, ach jo!

Koulí na noze snad ne, ale dobytým územím, vojensky kolonisovaným. V takovém vztahu neplatí standardní obchodní pravidla. Neplatily ani v SSSR, dostali jsme v roce 1947 asi 200 000 tun obilí, když na Ukrajině byl hladomor. Ale psalo se, že nejméně polovina toho obilí byla americká a kanadská, ale mluvit o tom se nesmělo.

Právě s tímto obilím k nám byl dopraven pěťour, úporný americký plevel. (Část dodávek byla použita jako osivo...).

Ceskoslovensko bylo ekonomicky vyždímáno. V 80.letech již nevytvářelo to co Marx nazýval nadhodnotou. Rusové museli odtud dovážet zastaralé a často aušlusové zboží a měnit je za ropu po které byla na devizových trzích poptávka. Třebas v době ropné krize na začátku 70.let.
Jenže Rusové neměli na výběr. Kdyby ropu nedodali mohlo by se hospodářství v Ceskoslovensku zcela zhroutit a nepokoje na své hranici si jistě v Kremlu nepřáli. Museli tedy (s klením) platit.
A tato situace trvala a trvala. Nejen v Ceskoslovensku, ale i v Polsku, NDR, Madarsku.... Nelze se divit, že přišel Gorbačov.

Chcete nás přesvědčit,že jsme nikdy nedokázali uspět samostatně? Že pro naši vyspělou průmyslovou zemi se vzdělaným obyvatelstvem, vlastně i to SSSR bylo spásou?
http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=140

Gottwald nepožadoval suverenitu jako Tito. Přitom měl dost velkou příležitost jí dosáhnout. Jenže pro něco takového neměl podporu Strany. A ani společnosti, která byla oslepena SSSR a Stalinem.

A proč by to Kléma dělal, šel sám proti sobě?

Gottwald zažil Stalinovy procesy v SSSR před druhou válkou. Moho mu napadnout, že by taky mohl dopadnout jako Zinoněv. Pokud by odmítl sovětské poradce NKVD a opřel se o soudruhy věrné jemu, pak by si sám pro sebe vytvořil lepší posici.
Jenže v tehdejší situaci jak ve Straně tak i ve společnosti takové úvahy neměly naději na úspěch.

Tito byl osobnost, dokázal se prosadit. V Británii ( kde před tím preferovali srbského krále a Mihajloviče) i proti Stalinovi. Gottwald takové schopnosti neměl. Zorganisoval několi stávek, ale Tito měl sto tisícovou armádu, která prý vázala více sil wehrmachtu než Západní val. Tito měl zkušenosti, které Gottwald postrádal.

Dle vašeho vylíčení to vypadá,jakoby byl sám Kléma obětí komunistického režimu. Přitom intrikoval tak pillně,až se cíleně propracoval k únoru 48.Pak to vzal pevně do rukou a Československo se stalo nejpapežštější!

Unor 48 proběhl v sovětské režii, nikoliv v Gottwaldově režii. Gottwald sice na chvíli propadl dojmu že zvítězil, ale rychle z tohoto dojmu vystřízlivěl. A propadl alkoholu, ještě ve větší míře než Zeman. V alkoholu se utápěl po tři roky po Vítězství pracujícího lidu. Pil prý proto, že měl strach. Proto se prý prakticky odstěhoval na Lány. Zemřel docela mlád v 57 letech, Masaryk s Benešem i ostatní presidenti dožili mnohem vyššího věku.
Gottwalda nezdolaly tak nemoci, ale alkohol, strach a stres.

Jasně,že režíruje silnější,ale rozhodně to bylo v souladu se vším,co Kléma hlásal,čeho chtěl dosáhnout.Vy se jej snažíte vykreslit jako bezmocnou oběť.

Gottwald byl loutkou. Zádné velké schopnosti neměl, na rozdíl třebas od Cepičky. Ke Stalinovi za války neměl přístup a Stalin jej prý chtěl ve funkci šéfa komunistů vyměnit. Nakonec k tomu nedošlo, Stalin měl jiné starosti než Cesko-Slovensko.
Po válce se sice stal ministerským předsedou a pak i presidentem, jenže viděl že sám nerozhodne téměř nic. V podobné situaci byla většina jeho soudruhů, snad s vyjimkou Kopeckého. Gottwald si v 50.letech nebyl ničím jistý. Svými soudruhy, Stalinem ani svou rodinou.

Gottwald bolševické manýry znal velmi dobře a obával se jich. V této věci zaúřadoval Slánský, který prosazoval příchod sovětských "poradců". Výsledek se brzy dostavil a odnesl to vlastním životem díky jedné větě vyslýchaného i Slánský v úplně vykonstruovaném procesu. Ve srovnání s dnešními manýry to byla nepochopitelná doba...

Podobné plíživé kontrarevoluci.

Dělali by to proto, že je na Ukrajině daleko horší stav než u nás a to už je co říct. Promluv s nějakým Ukrajincem, Ukrajinkou kteří dnes pracují v Česku. Budeš se divit jak stav na Ukrajině hodnotí.

Jedna věc je nespokojenost s vedením země,ale úplně jiná je rezignace na svou samostanost! Žádný Ukrajinec by nikdy nechtěl splynout v hranicích Ruska.I proruský Donbas bojuje "jen" za vlastní autonomii.