Česko-Slovensko bylo jakýmsi (nechtěným) pokračováním Rakousko-Uherska. Dá se tak říct, že se v roce 1992 Rakousko-Uhersko definitivně rozpadlo.
Česko-Slovensko bylo jakýmsi (nechtěným) pokračováním Rakousko-Uherska. Dá se tak říct, že se v roce 1992 Rakousko-Uhersko definitivně rozpadlo.
A rozpadlo se co? Vždyť Rakousko, Německo, Česko, Slovensko a Maďarsko jsou ekonomicky propojeni, jsou členy EU řízené metodami vedoucími k jednotnému generování problémů a stejně tak jednotnému řešení těch problémů. Takže pokud Československo v roce 1918 vzniklo v zájmu zamezení vzniku spojenectví mezí R-U a Německem, tak v reálu tato hra velmocí skončila nadvakrát. Nejdříve v roce 1938-9 vytvořením právě toho původně obávaného stavu. Podruhé po roce 1989 zcela zásadně vstupem jmenovaných států do EU. Od suverenity z roku 1918 jsme se dostali k podřízenosti Německu, pak Kremlu a po roce 1990 postupně k podřízenosti Bílému domu.
Československo vzniklo v roce 1918 z vůle Francie, která se stala
evropským hegemonem. Československo mělo jistě zabránit splynutí Německa
s Rakouskem, ale taky být bariérou ( spolu s Polskem) mezi Německem a
SSSR.
Hitler se Stalinem tak mohli vyletět z kůže když na mapě Evropy viděli
Česko-Slovensko. Nebylo jediného zasedání Kominterny, ze kterého nevzešly
výzvy k "porobeným národům Česko-Slovenska" ke svržení tohoto
imperiálně-kapitalistického státu. Podobně i Polska.
Lze tedy dumat nad tím, proč před nějakými 15 - 20 lety v průzkumu veřejného mínění většina respondentů označila KSČM jako rozhodnou a věrohodnou obránkyni národních zájmů českého národa.
Jakože Československo vlastně našinci ani nechtěli a přesto za něj
byli ochotní bojovat?
(Ten průzkum byl ráda viděla.Před dvaceti lety už takový výsledek
pokládám ze nesmyslný.)
Ne! Československo vzniklo ze dvou důvodů. Jednak o to usilovali
profesionální politici kolem TGM, což bylo druhotné. Hlavním důvodem byl
první pokus o vytvoření poválečné spojenecké smlouvy mezi R-U a
Německem. Evropě hrozilo vytvoření ohromné průmyslové, potažmo vojenské
mocnosti. Proto došlo k rychlé dohodě mezi Francií a VB, že využijí
iniciativy skupiny kolem TGM a během 5 dnů český poručík ve štábu R-U
armády navrhl hranice budoucí republiky. Cíl byl splněn, byl vražen klín
mezi Německo, Rakousko, Prusko a Polsko, ořezáno Maďarsko a Rumunsko.
Následně vláda ČSR připojila (na žádost) Zakarpatskou Ukrajinu.
Hitler samozřejmě nad Československem zuřil, bylo to proti jeho zájmům
účinné opatření. Stalin s jeho Kominternou oslovoval všechny státy
Evropy, v jeho bolševickém vidění ve všech byli pracující porobeni a
vykořisťováni.
Co jste vydumal nad názorem respondentů, že KSČM brání zájmy národa? Já
nejen z toho usuzuji, že máte dost originální pohled na dění kolem vás a
že vaše vývody z toho občas nesedí.
Co se bude dít v Evropě po první válce (anebo nedít) se rozhodovalo ve
Versailles.
V Říšské radě ve Vídni zasedali čeští poslanci, kteří prošli volbami
a měli legitimitu mluvit jménem svých voličů. Jen dva z nich, Masaryk a
Durich odešli do emigrace, kde se pohádali.
Masaryk pak spolupracoval s Benešem, který byl v Čechách neznámou figurou a se Štefánikem, kterého zase neznali na Slovensku.
Víc než spojenectví Německa s Rakouskem hrozilo Francii spojenectví Německa s Ruskem. Kdyby se Rudá armáda převalila přes Polsko a spojila s rudými Němci a Francie , která za první války málem vykrvácela, nyní na Rýně musela čelit spojené německé a ruské armádě.
Výsledkem obav byl sanitní kordon.
Ne podruhé! Žádné spojenectví v roce 1918 mezi Německem a Ruskem nepřipadalo v úvahu. To jste si vymyslel! Rusko žilo občanskou válkou a nikdo nevěděl, jak to dopadne. Ostatně, Hitler si se Stalinem rozuměli v politice, hospodářství i vojenství. Vyvrcholilo to paktem R-M. Ale to jsou spíše až třicátá léta!!!
Nerad bych zde dával lekce z dějepisu.
Lenin byl marxista a zároveň i zapadnik. V Rusko nevěřil, zato věřil v
proroctví Marxe, že proletářská revoluce prvně propukne v Německu.
Revoluce v Rusku mu byla dobrá jen k tomu, že ji rozšíří do Německa.
Ohlas ruské revoluce v Německu, podobně i v Rakousku a v Uhrách, byl
značný a tak Lenin zavelel k tažení do Německa. Rudou armádu ale na Visle
zastavil Pilsudkij. Byla to jedna z deseti nejdůležitějších bitev lidstva,
podobná vítězství Řeků nad Peršany u Thermopyl.
To proto, že kdyby ta bitva na Visle dopadla obráceně, mohly by se dějiny
Evropy (a Ruska) ubírat jiným směrem.
Háček je v tom, že na konci 1.SV nešlo až tak o bolševické pokusy, ale
o ekonomickou, potažmo vojenskou sílu budoucích států. A je vcelku jasné,
že spojení Německa s R-U, tedy včetně Pruska a balkánských národů, by
byla neúnosně silná káva i pro spojence VB + Francie. A tak se v okamžiku,
kdy se prokázala snaha o takové spojenectví po válce realizovat, bylo velmi
prozíravé R-U rozbít. Proto se v jednom dnu zcela změnil přístup k
návrhům E. Beneše... Ten den byl zatčen a vyslechnut vyjednavač mezi
Německem a vládou R-U.
To vše jsem si nevymyslel, ani jsem to nevyhledával. Mám to z přednášky na
ČVUT (1983), kde přednášející upozornil na to, že sděluje fakta, která
jsou v rozporu s vývody příslušných skript. (Skripta obsahovala tvrzení,
že vznik ČSR byl důsledkem VŘSR, což se zde v podstatě snažíte
dokazovat).
Spojení Německa s Rakouskem by byla maličkost.Aliance Německa s Ruskem by značně změnila mocenské poměry v Evropě. Bylo třeba stůj co stůj jí zabránit. Sanitní kordon hrál svou roli. Ztratil ji poté, co v Německu vyhrál Hitler s antibolševickým programem. Hrozba aliance sovětského Ruska s Německem opadla a Francii s Británií by vůbec nevadila válka SSSR s Německem. Jenže tato válka se nehodila ani Hitlerovi ani Stalinovi. Proto k ní došlo až byla Francie s Británií vyřízená.
Nikoli spojení Německa a Rakouska, ale Rakousko-Uherska. To by znamenalo
znásobení sil případného protivníka Francie a VB.
Myslím, že s ohledem na časovou osu vývoje zapřaháte vůz před koně.
Nehledě na to, že s výbojem bolševiků na západ si poradili Poláci sami
bez jakéhokoli vlivu rozpadu R-U.
Takže zatčení jednoho vyjednavače mělo takový zásadní význam pro
vývoj světa.
Známe jméno?