Co s tím?
Článek
Reklama
Výzvu Seznam Zpráv přijal vicepremiér, ministr vnitra, šéf
Ústředního krizového štábu, předseda ČSSD, Jan Hamáček. Celý rozhovor
si můžete pustit v úvodním videu.
Pane vicepremiére, vy už jedenáct měsíců spolurozhodujete nejen o
osudech, ale vlastně i o životech lidí. Připouštíte si tuhle
zodpovědnost?
Připouštím a věřte, že to není úplně jednoduché. Ono to jde
bohužel v takových vlnách. Někdy se daří, někdy se daří méně. A
samozřejmě, když se daří, tak má člověk radost a když se nedaří a je
vidět, že nám něco uteklo, tak o to více jsou ty noci bezesné.
Nechtěl jste s tím někdy seknout?
Samozřejmě. Kdyby vám někdo z mých kolegů řekl, že s tím nikdy
seknout nechtěl, tak lže.
Kdy naposledy?
Ono to je většinou poté, co se nedohodneme s panem premiérem. Ale
naposledy to bylo někdy kolem podzimu, kdy jsme debatovali, jestli máme
rozvolňovat a jak máme rozvolňovat.
Teď se už dlouhé týdny nedaří epidemii brzdit. Zemřela řada lidí,
celkem 16 000, někteří z nich možná zbytečně. Počty lidí, kteří jsou
na jednotkách intenzivní péče, jsou stále vysoké. A navíc se v Česku
šíří nebezpečnější britská mutace koronaviru. Co tedy, jako ministr, v
tuhle chvíli uděláte pro to, aby se to zlepšilo?
Ona ta strategie je pořád stejná. Protože do doby, než se nám podaří
proočkovat nějakých čtyřicet, padesát procent populace, tak jediná
strategie, kterou používají všechny země na světě, je dodržování těch
tří R. A v principu minimalizace sociální kontaktů.
Minulý týden ale většina Čechů čekala, že přijde nějaké větší
zpřísnění a nepřišlo. Přišly jenom takové kosmetické změny, silný
apel k lidem. Proč to zpřísnění nepřišlo?
Protože ono už není moc kam zpřísňovat bez toho, abychom ještě
prohloubili ty obrovské škody, které to naší zemi přináší. My jsme
samozřejmě uvažovali o tom, že zkusíme ten německý model omezení pohybu,
ale ukázalo se, že by to přineslo celou řadu komplikací. A tak jsme se
dohodli, že pokud se ta čísla radikálně nezhorší, tak zatím počkáme. A
více méně jenom doladíme ta opatření, zejména ve vztahu k horám.
Protože aktuálně největší problém jsou horská střediska. A
soustředíme se na to, abychom byli schopni ta aktuální nařízení vymáhat.
Samozřejmě, pokud by se nedejbože stalo to, že nám ta čísla znova
vystřelí, tak by asi došlo i na ta poslední opatření, a to je ještě
radikálnější omezení pohybu.