O TOM, CO JE POTŘEBA VĚDĚT O PROTILÁTKÁCH (NEJEN) PO PRODĚLÁNÍ
NEMOCI
—
“Mám 1384 protilátek, jsem chráněný?”
Otázka za milion. Odporná veřejnost je zdánlivě rozdělena na dva
tábory.
Jeden říká, že má-li člověk měřitelnou hodnotu protilátek v krvi, je
chráněn. Druhý říká, že to není tak jednoduché.
Co vám budu povídat, ono to vážně není tak jednoduché.
—
Není protilátka jako protilátka, totiž. Ne všechny vás chrání. O tom
jsme už kdysi mluvili.
To, co vám změří na “testu na protilátky”, je množství protilátek ve
vašem krevním séru, které reagují (typicky) na spike protein viru
SARS-CoV-2. Množství všech protilátek. Hodných, zlých, i ošklivých.
Vy přitom nemáte jak zjistit, jestli zrovna vaše protilátky po prodělání
nemoci jsou hodné, zlé, a nebo ošklivé.
Očkovaní to mají jednodušší, protože u nich mnohem lépe víme, jaké
protilátky se po očkování vytvoří. To je možné udělat proto, že
vakcína je jasně definovaná, kdežto vaše virová infekce ne. A taky proto,
že každého zajímá, jak budou vakcíny účinné proti zmutovanému viru.
Odpověď je, že dost.
Po virové infekci se navíc tvoří i protilátky proti jiným částem viru,
než je spike protein. Často se říká, že to je “lepší” imunita,
“širokospektrá” imunita.
Jako jo, je. Jenže k čemu je vám neutralizační protilátka proti
nukleokapsidovému proteinu, který je schovaný uvnitř viru, a protilátka v
krvi má dost malou šanci ho potkat?
K něčemu asi jo, ale její význam nebude příliš velký.
—
Abych byl fér, je docela slušná pravděpodobnost, že většina z vašich
protilátek bude ochranného typu. Kdyby to tak nebylo, lidstvo by už dávno
vymřelo.
Pravidlo, které by se dalo tesat do skály, to ale není. Záleží na tom, jak
jste staří, na tom, jakou virovou nálož dostanete při infekci, jak jste se
v ten den vyspali (to je pro správné fungování imunity fakt důležité), a
třeba i na tom, jak moc jste obézní.
—
Často slýchám, že argumentem proti očkování je, že časem “vyvane”,
tedy že množství protilátek v krevním séru poklesne. To je pravda.
Jedním dechem je ale potřeba dodat, že po prodělání nemoci klesají
protilátky úplně stejně.
Pokud nám hladina protilátek u lidí, co získali imunitu někdy v jarní
vlně (ať už infekcí, nebo očkováním) klesla od té doby na polovinu až
třetinu, není se příliš čemu divit v tom, že se nám tu delta vesele
šíří.
Pokles protilátek v krvi přitom (až tak moc) nesouvisí s tím, jakou
pravděpodobnost máte, že skončíte v nemocnici při další nákaze. O to se
stará hlavně buněčná imunita. A s buněčnou imunitou je ta potíž, že
čím jste starší, tím větší problém je ji získat a udržet si ji.
Proto doporučujeme booster dávky pro lidi nad 65 let, protože jejich
buněčná imunita už není to, co bývala.
,
1
1
Já jsem
tam našla nick kiwi - no a nedocvaklo mně že "sem" chodí kiwi pod nickem
kiwiman 
a
divila jsem se oběma ušima 
